MMF potřebuje další peníze. Státy se hádají o příspěvky i hlasovací práva

Přečtěte si novinky z trhů pohledem Miroslava Frayera, analytika Komerční banky.

Zprávy a události

Počet nových žádostí o podporu v nezaměstnanosti v USA minulý týden klesl o 2 tis. na 386 tis. Trh čekal pokles o 10 tis. na 370 tis.

Prodeje existujících domů v březnu klesly o 2,6 % na 4,48 mil. (odhad +0,4 %).

Filadelfský index výrobní aktivity v dubnu klesl na 8,5 bodu z březnových 12,5 bodu. Analytici v průměru čekali snížení pouze na 12 bodů.

České ministerstvo financí nabídne drobným investorům mimo jiné i obligace s kuponem navázaným na inflaci. Jejich splatnost by měla být 7 až 8 let.

Slovenská míra nezaměstnanosti dle očekávání v březnu klesla na 13,69 % z únorových 13,76 %.

Polská průmyslová výroba v březnu vzrostla pouze o 0,7 % y/y, zatímco oslovení analytici čekali růst o 4,7 %.

Ceny průmyslových výrobců v březnu vzrostly o 0,1 % m/m, resp. 4,5 % y/y. To bylo nepatrně méně, než čekal trh.

Kurzy se po úspěšných aukcích příliš nepohnuly

Solidnímu zájmu se těšila včerejší aukce španělských státních dluhopisů. Země prodala 2leté a 10leté dluhopisy v celkovém objemu 2,54 mld. EUR a o poměrně slušné poptávce svědčí relativně vysoké bid/cover poměry u obou papírů. Reakce kurzu USD/EUR však nebyla příliš výrazná a evropská měna proti dolaru posílila pouze nepatrně. Během dnešního asijského obchodování se kurz nacházel okolo 1,3150.

Dluhopisy prodávala i druhá největší evropská ekonomika. Francie umístila obligace se splatností tří, čtyř a pěti let za téměř 8 mld. EUR a to navzdory hrozbám ohledně snížení francouzského ratingu a nervozitě před nadcházejícími prezidentskými volbami.

Z makroekonomických indikátorů bude dnes nejzajímavější německý Ifo index podnikatelské důvěry. Průměrné odhady analytiků ukazují na mírný pokles tohoto ukazatele, který by měl být způsoben rostoucími tlaky ze strany odborů na růst mezd, zpomalujícími exportními trhy, fiskálními škrty v Evropě či všeobecným očekáváním slabšího hospodářského růstu ve Spojených státech, než který USA vykázaly ve Q4 11. Ze zámoří pak žádný důležitý indikátor zveřejněn nebude.

Dnes budou zároveň probíhat diskuse ohledně posílení zdrojů Mezinárodního měnového fondu. Pravděpodobně půjde ale o menší balík peněz než původně očekávaných 500 – 600 mld. USD. Šéfka Christine Lagarde uvedla, že má přislíben celkový příspěvek v úhrnu 316 mld. dolarů. Spojené státy navýšení prostředků odmítají, zatímco státy jako Čína, Brazílie a Rusko požadují za dodatečně poskytnuté prostředky změny v hlasovacích právech v rámci MMF.

Zajímavý den i pro regionální dluhopisové trhy

Polský zlotý i maďarský forint během čtvrteční seance prakticky stagnovaly. Naopak česká koruna v průběhu dne ztratila zhruba třetinu procenta, když nejdražší obchod na mezibankovním trhu proběhnul za 24,87 CZK/EUR. Na domácí měnu dopadá nepříznivě současná politická krize, která by mohla dle slov premiéra Petra Nečase skončit vyhlášením předčasných voleb, pokud stávající vláda nebude mít zajištěnou jasnou většinu v Poslanecké sněmovně.

Zajímavější bylo dění na regionálních dluhopisových trzích. Polsko na primárním trhu za vysokého zájmu upsalo 7,5 mld. PLN, což byla největší aukce v historii. To dokládá určitou odolnost tamějšího trhu vůči problémům s dluhy zemí eurozóny. Poptávka byla podpořena velkým objemem maturujících dluhopisů v průběhu dubna. Prodávalo se také v Maďarsku. I zde byla poměrně solidní poptávka. Oči investorů se ale upírají na úterní schůzku maďarského premiéra V. Orbana s šéfem Evropské komise J. M. Barrosem, která by mohla přinést určitý postup ve vyjednávání potřebné finanční pomoci.

V ČR pak byly zveřejněny výsledky druhého kola středeční aukce dluhopisu s variabilním kuponem a splatností v roce 2023 a pevně úročené obligace 4,60/2018. Ministerstvo v něm prodalo dalších téměř 650 mil. CZK.

Rezort financí včera v hrubých obrysech představil emisi státních spořících dluhopisů. Investorům budou nabídnuty obdobné dluhopisy jako u emise, která proběhla na podzim loňského roku, a zároveň ministerstvo představí i nové cenné papíry. Ty budou navázány na vývoj inflace s dobou splatnosti 7 až 8 let.

Ve skutečnosti tak ponesou nulový reálný výnos, když výše vyplaceného kupónu bude stanovena na základě průměrné inflace v daném roce. Technické detaily (konstrukce kuponu, datum emise, splatnost) budou prezentovány na tiskové konferenci na počátku května.

Zajímavé bude obzvlášť to, co se stane s vyplaceným kuponem v případě, že se česká ekonomika bude nacházet v deflačním prostředí. Emise budou vydány v červnu, možnost úpisu by se měla otevřít již během května. Všechny dluhopisy by měly být nabídnuty v celkovém objemu 10 až 20 mld. CZK.