Meziroční inflace v květnu vyskočila na 0,4 %, v červnu se opět vrátí dolů

Meziroční spotřebitelská inflace v květnu vyskočila z 0,1 % na 0,4 %, což bylo v souladu s tržním očekáváním a mírně pod tím naším (+0,5 %).

ČNB dokonce počítala ve své poslední prognóze s inflací ve výši 0,6 % y/y, odchylka tak nyní dosahuje  0,2 pb. Z pohledu struktury nás mírně směrem dolů překvapily ceny potravin a jádrová inflace. Meziměsíčně spotřebitelské ceny vzrostly o 0,1 %. Ceny potravin v květnu poklesly o 0,1 % meziměsíčně, na sezónně očištěné bázi pak o 0,2 %, což bylo stejně jako v dubnu. Vyšší byly v květnu ceny pohonných hmot (+0,6 %) vlivem rostoucích cen ropy v korunovém vyjádření. Regulované ceny vzrostly pouze marginálně o 0,1 %. V těchto měsících by se měla začít projevovat v cenách cigaret vyšší spotřební daň. V samotném květnu byl ovšem tento efekt marginální, ČSÚ odhaduje vliv daňových změn pouze ve výši 0,003 pb. Nakonec ceny ostatního zboží a služeb (tzv. jádrové ceny) se v květnu zvýšily o 0,09 % meziměsíčně, po sezónním očištění pouze o 0,02 %. Vliv slabší koruny kvůli intervenčnímu režimu ČNB skrze dovozní ceny se již plně vyčerpal u cen pohonných hmot a potravin v předchozích měsících, nicméně se zdá, že tento vliv slábne i u jádrových cen, kde je obvykle delší zpoždění. Jedním z důvodů může být i to, že intervenční režim vedl k prudkému oslabení koruny, které nastalo skokově a bylo trvalejšího charakteru. Prodejci tak promítli zdražení dovážených statků do cen relativně rychleji (než bylo obvyklé v minulosti). Meziročně se jádrová inflace dostala do černých čísel již v lednu, v květnu pak dosáhla 0,61 %. 

Meziroční inflace v květnu vyskočila na 0,4 %, v červnu se opět vrátí dolů

Celková inflace dosáhla svého dna v dubnu na úrovni 0,1 % meziročně. Po květnovém dočasném zvýšení by se v červnu opět měla vrátit zpět. Nicméně v dalších měsících by se měla začít zvyšovat a ke konci roku by se mohla dostat i nad 1 %. Ke dvěma procentům, což je i inflační cíl ČNB, by se měla inflace dostat v první polovině příštího roku.

Pro ČNB je určitě uklidňující, že se jádrová inflace dostala do černých čísel (centrální banka se totiž poklesu jádrových i celkových cen bála, když se obávala deflační spirály). Na druhou stranu zvýšení jádrové inflace z titulu vyšších dovozních cen není to, co by banku mělo uspokojit. Klíčové jsou inflační tlaky z vyšší domácí poptávky a trhu práce (zejména vyšší dynamika mezd). I přes oživení spotřeby poptávkové tlaky v letošním roce nepřijdou. To samé platí pro růst mezd, který letos zůstane nízký. I přes oslabení koruny způsobené centrální bankou očekáváme letos průměrnou inflaci pouze 0,8 % (riziko je ovšem směrem k ještě nižší inflaci). Na inflační cíl ve výši 2 % by se inflace měla dostat v první polovině příštího roku. K opuštění intervenčního režimu by měla centrální banka přistoupit v polovině příštího roku, první zvýšení sazeb očekáváme až na začátku roku 2016.