Meziroční inflace se v dubnu zvýšila na 0,5 %

Meziroční spotřebitelská inflace se v dubnu zvýšila z březnových 0,2 % na 0,5 %, což bylo jednu desetinu nad tržním i naším odhadem (shodně +0,4 %).

Meziroční spotřebitelská inflace se v dubnu zvýšila z březnových 0,2 % na 0,5 %, což bylo jednu desetinu nad tržním i naším odhadem (shodně +0,4 %). Nová prognóza centrální banky počítala s dubnovou inflací ve výši 0,3 %. Skutečná inflace se tak drží nad prognózou centrální banky a nepředstavuje důvod, aby ČNB přistoupila ke změně nastavení svého kurzového závazku, tedy k dalšímu oslabení koruny. Navíc jádrová inflace, která je pro centrální bankéře nejdůležitější ukazatel, se stále drží dostatečně v pozitivním pásmu, když v dubnu jádrové ceny meziročně vzrostly o 1,18 %. K tomu se přidává oživení české ekonomiky, které je tažené domácí poptávkou, a pokračující zlepšování podmínek na trhu práce z pohledu vývoje zaměstnanosti či míry nezaměstnanosti. Pouze růst mezd je stále utlumený, nicméně pokud míra nezaměstnanosti bude pokračovat v dalším sestupu směrem k přirozené míře, tlak na růst mezd se začne zvyšovat.

Meziměsíčně se ceny v dubnu zvýšily o 0,3 %. Ceny pohonných hmot vzrostly druhý měsíc v řadě, v dubnu byly vyšší o 1,6 %.  Ceny potravin v dubnu mírně vzrostly o 0,3 %, po sezónním očištění však vyskočily o 1,1 % a korigovaly tak z části poklesy zaznamenané od října 2014 (dobrá loňská úroda a ruské sankce na dovoz potravin). Regulované ceny se v dubnu mírně zvýšily o 0,1 %.  

Jádrové ceny, které nejlépe odráží poptávkové tlaky, se v posledních měsících zvyšují. V samotném dubnu jádrové ceny přidaly dalších o 0,13 % m/m (SA), od listopadu 2014 již vzrostly o 0,81 % (SA). Zdá se, že reálná ekonomika již přestává působit protiinflačně, zejména sílící spotřeba domácností již umožňuje prodejcům mírně zvyšovat ceny. S uvolněním svého kurzového závazku ČNB čeká, až v ekonomice vzniknou právě poptávkové tlaky, které budou tlačit ceny nahoru. Pro jejich udržitelnost bude klíčový zejména zrychlující se růst mezd, kterému by měla pomoci klesající nezaměstnanost. Příští rok již očekáváme růst mezd ve výši 3,6 %, riziko je navíc ve směru vyššího růstu mezd.

V dalších měsících očekáváme, že se inflace bude držet v mírně kladných hodnotách. Pravděpodobnost deflace se nadále snižuje s tím, jak cena ropy Brent se vzdaluje od svého lednového minima. V současnosti se cena ropy Brent nachází na 64,8 USD/brl, což je přibližně o 25 % více ve srovnání s lednovým dnem. Výraznější akceleraci inflace nad 1 % očekáváme až ke konci letošního roku. Příští rok by pak spotřebitelské ceny měly vzrůst v průměru o 2,0 %, což je i inflační cíl centrální banky.

Dle ČSÚ meziměsíční růst spotřebitelských cen v oddíle odívání a obuv způsobilo sezónní zvýšení cen oděvů o 3,2 % a obuvi o 7,4 %. V oddíle doprava pokračoval druhý měsíc růst cen pohonných hmot, který v dubnu činil 1,6 %. Růst cen v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje ovlivnilo zejména zvýšení cen zeleniny o 7,9 % a ovoce o 3,2 %. Ceny běžného pečiva vzrostly o 1,5 %, rýže o 2,5 %, jedlých olejů o 4,3 %, medu o 2,8 %, soli a koření o 3,8 %. U většiny ostatních druhů potravin měly ceny spíše klesající tendenci. V oddíle zdraví se zvýšily ceny léčiv o 1,0 %. V oddíle ostatní zboží a služby vzrostly ceny osobní péče o 0,6 %. Na snižování celkové úrovně spotřebitelských cen v dubnu působil především pokles cen v oddíle rekreace a kultura v důsledku snížení cen dovolených s komplexními službami o 0,4 % a zařízení pro zpracování dat o 0,7 %. Z potravin klesly zejména ceny chleba o 1,2 %, těstovin o 3,9 %, drůbeže o 3,1 %, vajec o 3,7 %, mléka o 1,1 %, másla o 1,9 %, cukru o 1,9 %, čokolády a čokoládových výrobků o 3,0 %, nealkoholických nápojů o 1,3 %. Ceny zboží úhrnem vzrostly o 0,6 % a ceny služeb o 0,1 %.