Měnověpolitické dolaďování centrální bankou Číny

Centrální banka Číny zveřejnila na svých internetových stránkách, že s účinností od 5. prosince dojde ke snížení povinných minimálních rezerv (dále PMR) držených komerčními bankami u centrální banky. V případě velkých komerčních bank bude podíl povinných rezerv vůči vkladům činit 21 %, u zbylých bank je limit stanoven na 19 %.

Snížení PMR bylo očekáváno, když po téměř dvouletém zpřísňování měnové politiky centrální bankou začaly některé komerční banky pociťovat problémy s likviditou a s narůstajícím podílem špatných úvěrů z korporátní sféry. Největší problémy měly banky půjčující malým a středním podniků, jež byly oproti velikým státním podnikům podporovány ze strany centrálních a regionálních vlád daleko méně nebo vůbec. Utažená měnová politika ve spojení s přísnou fiskální politikou a slábnoucí globální hospodářskou aktivitou zapříčinila (projevující se snižujícím se přebytkem obchodní bilance), že se ve vážných potížích ocitla téměř třetina těchto podniků. Snížením PMR by tak mělo opět u některých podniků dojít ke snadnějšímu přístupu financování svých aktivit.

Cílem centrální banky a vlády však není opětovné výrazné uvolnění měnové a rozpočtové politiky, k jakému přistoupili v roce 2009, a které by mohlo vést k přehřátí ekonomiky. Centrální banka pro dosáhnutí inflačního cíle, stanoveného pro letošní a příští rok na úrovni 4 % prozatím v několika budoucích měsících nepřistoupí ke snížení základní úrokové sazby. Pro podporu domácí ekonomiky tak bude dle nedávných komentářů členů bankovní rady využívat „dolaďování“ současného nastavení. To bude pravděpodobně spočívat v již započatém snižování PMR, doplněném o možnou úpravu maximálního limitu podílu poskytnutých půjček na vkladech v bankách (75 %) a úpravě požadovaného podílu kapitálu vůči rizikovým aktivům. Uvedené kroky by měly zajistit, že při současných vysokých úrokových sazbách dosáhnou na potřebné financování jen podniky generující vysoké výnosy.

I přes mírnou změnu rétoriky centrální banky od neústupného boje za zkrocení růstu cenové hladiny k současnému vhodnému dolaďování měnové politiky, je v několika budoucích měsících snížení základní úrokové sazby výrazně nepravděpodobné. Brání mu vysoký růst peněz v oběhu (nově počítaný agregát M2 meziročně vzroste o cca 15 %) a cenová hladina (5,5 %) nad inflačním cílem centrální banky. K rychlejšímu snížení základní úrokové sazby by pravděpodobně došlo, pokud by cenová hladina klesla pod 3,5 % nebo by se meziroční růst HDP dostal pod letos stanovený pětiletý cíl 8 %. Tvrdé přistání, jak je přezdíváno výraznému hospodářskému poklesu, je málo pravděpodobné. Pomáhá tomu jak pozastavení posilování renminbi, čímž nedochází ke snižování konkurenceschop­nosti na zahraničních trzích, tak rostoucí podíl spotřeby domácností na hrubém domácím produktu.

Centrální banka Číny se tak přiřadila k centrálním bankám Brazílie nebo Thajska a potvrdila odklon od restriktivní měnové politiky. Snahou banky je hladké přistání čínské ekonomiky rostoucí okolo 8 % v roce 2012, které bude vhodně řízeno dolaďovací měnovou politikou čínské centrální banky a fiskální politikou centrální vlády.