Měnová válka se ve střední Evropě nekoná

Poté, co česká centrální banka snížila svou klíčovou měnověpolitickou sazbu na svém listopadovém zasedání v podstatě na nulu, se i podle slov centrálních bankéřů stal hlavním nástrojem ČNB směnný kurz.

V situaci, kdy úrokové sazby nemohou klesnout pod nulu, představuje kurz nástroj, jak v případě potřeby měnové podmínky uvolnit. Nemálo komentátorů se obávalo, že použití slabšího kurzu koruny bude zejména v okolních státech interpretováno jako vyhlášení měnové války. Vývoj za první čtvrtletí letošního roku ovšem ukazuje, že tomu tak nebylo.

Transparentní formování očekávání ze strany ČNB ve formě verbálních intervencí vedla k tomu, že kurz reagoval na kumulaci méně příznivých makroekonomických dat antiinflačního charakteru oslabováním koruny. Od počátku letošního roku tak domácí měna vůči euru ztratila zhruba dvě procenta.

Polský zlotý zaznamenal o něco výraznější ztráty přes dvě a půl procenta, nejdramatičtěji pak oslaboval maďarský forint, když během prvního čtvrtletí znehodnotil o více než čtyři procenta. Polská i maďarská centrální banka ovšem v uvedeném období pokračovaly ve snižování úrokových sazeb a tedy zneatraktivňování svých měn. Má tedy ČNB důvod na dnešním zasedání vyjádřit s kurzovým nastavením nespokojenost a intervenovat přímo na trhu proti koruně? Nikoliv. Se současnou úrovní mohou být centrální bankéři spokojeni.