Mašinérie amerických prezidentských voleb se dala do pohybu

Nejdůležitější politická událost tohoto roku – americké prezidentské volby – včera odstartovala a je třeba říci, že hned s malým překvapením.

Republikánské primárky v Iowě totiž nevyhrál favorit Donald Trump, ale prozatím ten druhý vzadu Ted Cruz. Zajímavé přitom je, že v republikánském táboře silně bodoval i centristický kandidát Marco Rubio. Odstupy výše uvedených kandidátů jsou přitom relativně malé, přičemž ještě těsnější je boj v Demokratické straně, když v Iowě vyhrála Hillary Clintonová s 49,8 %, avšak druhý Bernie Sanders dostal jen 0,2 procentního bodu méně.

cestovko

V tuto chvíli nemá ještě cenu dělat velké rozbory jednotlivých kandidátů, neboť vítězství v primárkách v Iowě ani zdaleka neznamená zisk stranické kandidatury na prezidenta, avšak je třeba se již alespoň mentálně zabývat tím “co by kdyby” a to i v ekonomické oblasti. Zde je třeba říci, že nejhladší přechod od současného amerického prezidenta k tomu příštímu by americká ekonomika asi zažila, pokud by nakonec ve volbách v listopadu zvítězil za republikány M. Rubio či za demokraty H. Clintonová. Každá další jiná dnes realistická volba bude cítit. Extrémistický pohled na svět Donalda Trumpa je vcelku známý, avšak ostatní zbývající “možní” kandidáti si s ním příliš nezadají – minimálně v ekonomické oblasti. Socialista B. Sanders slibuje, že “demontuje” banky a konzervativec T. Cruz chce zase přinutit Fed k návratu ke zlatému standardu (neboli svázat tisk peněz se zlatými rezervami).

Výše uvedené obavy jsou v tuto chvíli opravdu předčasné, neboť výsledky primárek v Iowě stejně jako 9. února v New Hampshire nemusí ještě nic znamenat. Veřejnost ale i globální trhy by však měly začít věnovat tomuto tématu větší pozornost již na počátku března, resp. po tzv. super-úterý (1. března), kdy se primárky odehrají ve třinácti státech včetně velkého Texasu. Poté už bude jasněji.