Hlavní navigace

Má ještě rating svou váhu nebo se stane hračkou politiků?

10. 2. 2012
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

Investoři si umí riziko zhodnotit sami. Má smysl ještě brát rating v potaz? Je přežitkem nebo se stane rukojmím politických zájmů?

Rating vznikl ve snaze zpřehlednit trh dluhopisů železničních společností. Jako první ho v roce 1909 představil John Moody, který do hodnocení postupně zahrnul i další obory a postupně pokryl celý trh. Během jeho činnosti začaly vznikat další ratingové agentury, za jejichž zlaté období se dají považovat léta 1970–2010.

Nyní se zdá, že důležitost ratingových agentur ustupuje do pozadí. Proč? Než přijde agentura na trh se svým hodnocením, investoři riziko zhodnotí a promítnou do svých požadavků dávno sami. Ztratí nakonec rating úplně na významu, a komu by se to líbilo?

Politik dal, politik vzal…

Kde se vlastně vzala moc ratingových agentur? Pokud za touto větou slyšíte dnešní hořekování politiků, vězte, že to byli oni sami. Rating se stal oficiální součástí regulace finančního trhu (především bankovnictví) a byla vynucena povinnost ho respektovat, vysvětlil Petr Sklenář, hlavní ekonom J&T Banky

Dnes se za tento historický krok svých kolegů chytá nejeden politik za hlavu. Agentury se totiž opovážily poukázat na to, co trh už dávno věděl a co nechtěli politici přiznat nahlas, snad aby někdo nemohl projekt eura považovat za omyl. Že se strnulá maska sebejistého úsměvu nad tím, jak si Evropa a USA pěkně vedou, postupně mění v umanutou křeč.

Ratingové agentury si dovolily sáhnout na něco tak nedotknutelného jako je prémiová známka USA a snížily ji i Francii nemluvě o „nadělané pasece“ ve zbytku eurozóny. Ač jen naplňují princip svého fungování, nejdou rozhodně „na ruku“ státům, kterým jde především o prodej dluhopisů.  Proto vzniká snaha zavést přímou regulaci ratingových agentur nebo ji alespoň výrazněji ovlivňovat. Bohužel součástí dnešní diskuze o úpravě pravidel není jenom snaha o kvalitativní změnu, ale roli hraje i snaha oplatit „drzost“ agentur, které snížily hodnocení nedotknutelných, naznačil Sklenář.


Zdroj: Bloomberg, S&P

Skupina zemí s prémiovou známkou značně řídne. Například Řecko už se do tabulky ani nevešlo, protože na investiční stupeň může na nějaký čas zapomenout.

Krásným příkladem, jak rozmělnit vliv ratingových agentur je až komicky průhledný záměr evropské ratingové agentury, která by mohla vzniknout už letos s argumentem, že navzdory záchranným injekcím a úsporným opatřením snižují agentury úvěrové hodnocení evropských zemí příliš rychle. Možná jsou agentury už opatrnější, protože nechtějí opakovat exces, kdy při krachu Lehman Brothers banka měla tak pěkný rating, že podle známky o vážnějších problémech nemohla být ani řeč.

Ať tak či tak možná vznikne další nákladná instituce poplatná politice. Vzhledem ke skutečným pohnutkám a k tomu, že procesy udělování ratingového hodnocení ovlivňuje sama agentura, je už dopředu jasné, že trh ji poslouchat nebude.


Zdroj: Prezentace J&T Banka

Kompletní ratingová stupnice

Druhá strana mince

Na druhou stranu význam ratingových agentur se umenšuje už nějaký čas sám a nemohou za to politici, ale technologický vývoj, který dospěl do fáze, kde základní vyhodnocení rizika zvládne i program Excel.

Začala se tak postupně vytrácet prvotní deviza ratingových agentur, které byly schopné poměrně jednoduchým způsobem vyjádřit komplexní problém. Než navíc přijde agentura s hodnocením,  které musí být vždy výsledkem pevně nastavených procesů trvajících třeba dva až tři měsíce, investoři zhodnotí situaci a určí si trend sami a na oznámení ratingové známky už trhy příliš nereagují.

Výjimkou jsou dopady v případě snížení známky z investičního do spekulativního pásma, uvedl Sklenář. V tomto případě totiž zafunguje i regulace. Banky a fondy nesmí držet instrumenty, které nejsou v investičním pás­mu.


Zdroj: Bloomberg, výpočty J&T Banka

Investoři zhodnotili situaci kolem francouzských dluhopisů o dva měsíce rychleji než první ratingová agentura

O realitě zřetelně napovídá uvedený graf. Zatímco investoři promítli rizikovou přirážku do francouzských dluhopisů už na počátku listopadu, snížení ratingu od první agentury přišlo s dvouměsíčním zpožděním na začátku ledna. Žádná reakce na zhoršené úvěrové hodnocení už nepřišla. Ba naopak výnosy francouzských dluhopisů v době snížení známky mírně poklesly.

skoleni_15_4

Budoucnost drží ve vlastních rukou

Ratingovým agenturám tak nezbývá než se poohlédnout po další oblasti a začít ukusovat z koláče společnostem Bloomberg nebo Reuters, tedy poskytovat kromě úvěrového hodnocení i další služby a analýzy. Podle odborníků ale rating přežije.

Rating jako nástroj přežije, protože funguje, ale výrazně se sníží jeho význam a zatím je nejasné, jaké bude jeho nové postavení v ekonomice, myslí si Petr Sklenář, hlavní ekonom J&T Banky s tím, že velkou roli sehraje i nastavení celkové regulace, a to nejen samotného ratingu, ale i pozice ratingu v regulaci finančního trhu.

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).