Lidé raději peníze nosí do bank než do fondů

Přestože loňský podzim již naznačoval, že bankovní vkladům žně končí a naopak investice do fondů začínají opět růst, začátek letošního roku to nepotvrzuje.

Za leden získaly fondy alespoň přes miliardu korun, ale v únoru jim příliv peněz klesl na méně než polovinu. Naopak lednová bankovní statistika ukázala novou vlnu skoro 19 miliard korun vkladů na netermínované účty (únorová data uvidíme až za měsíc). Jen pro úplnost dodejme, že zároveň z termínovaných vkladů několik miliard ubylo, takže celková statistika se zastavila na přílivu 15,4 miliardy korun. Více: Průměrná domácnost má v bance půl milionu

Na slabém únorovém výsledků fondů se překvapivě podepsaly nejhůře fondy peněžního trhu, když zejména poslední týden stáhl celý segment do odkupů. Co se stalo s tímto stále ještě nejoblíbenějším typem fondů (podílejí se na celkovém fondbyznysu plnou třetinou)?

Vývoj obchodování s podílovými fondy v lednu 2010

Podílové fondy V mil. Kč
Peněžního trhu –126
Dluhopisové 170
Smíšené –53
Akciové 241
Zajištěné 261
Celkem 493

Bližší pohled ukazuje, že docházelo ke stále rostoucím odkupům v ČSOB (jen z ČSOB Multi Cash v posledním týdnu přesáhly 300 milionů korun) až na měsíčních 750 milionů korun. To již nestačily vyrovnat ani všechny naše ostatní, přestože se jim podařilo získat 570 milionů korun. Jde o signál toho, že obliba fondů peněžního trhu klesá? Je to pravděpodobné, protože jejich výnos v blízké budoucnosti nebude zdaleka moci konkurovat ani současným termínovaným vkladům.

úrok (350x100)

To si investoři zřejmě začínají uvědomovat a prozíravé banky se jim budou snažit nabídnout alternativu, právě jako ČSOB svůj termínovaný vklad Plus, ze kterého klient může kdykoli vyzvednout až 20 % vložené sumy. Také nový chráněný ČSOB 1–2–3 Invest má běžnou třídenní likviditu a jistě ne náhodou za únor získal skoro 600 milionů korun.

Podílové fondy za únor

Dluhopisové fondy se zatím mohou radovat z celkem stabilního přílivu peněz. Ale většina z nich se nechala zlákat pěknými minulými výnosy, které se zcela jistě hned tak opakovat nebudou. Chmurnější vyhlídky se totiž týkají zejména těch zaměřených na státní dluhopisy a důvody jsou stále zřejmější – proti řecké chřipce očkování zatím neexistuje a epidemie se zřejmě rozšíří do dalších zemí. Na krytí gigantických schodků budou státy muset vydat dluhopisy za stovky miliard eur – jen samotné Řecko za 53 mld. eur. Řecký premiér Papandreu to obyvatelstvu řekl jasně: Naší povinností je nyní zapomenout na politické náklady a myslet pouze na přežití naší země. Dřívější politika způsobila to, že je nyní nezbytné přijmout brutální změny, a ptá se: Existuje jen jedno dilema. Necháme naši zemi zbankrotovat, nebo budeme reagovat? Který socialista to asi řekne u nás?

Určitá naděje tedy zbývá v akciových fondech, což si uvědomuje stále rostoucí část investorů. To alespoň naznačuje únorová čtvrtmiliarda, která zamířila do akciových fondů.

2 názory Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 1. 3. 2010 12:48