Letos to bude ekonomicky celkově horší rok než loni, naznačují lednová čísla za průmyslovou a stavební výrobu

Průmyslová výroba v lednu zrychlila meziroční růst na jedno procento z prosincových 0,7 procenta. K lednovému růstu nejvíce přispěla výroba aut, klesla naopak produkce elektřiny nebo chemických látek.

Tržby z průmyslové činnosti byly v lednu meziročně nižší o 2,2 procenta, hodnota nových zakázek vzrostla o 2,4 procenta. Stavební produkce v lednu meziročně klesla o 10,4 procenta po prosincovém revidovaném růstu o 3,3 procenta.

Dynamika růstu průmyslové výroby v ČR se v lednu už druhý měsíc v řadě držela při zemi. V porovnání s předchozími měsíci je nižší. Relativně slabý je i růst objemu nových zakázek. Nové zakázky přicházející z tuzemské ekonomiky vykázaly již podruhé za sebou meziroční pokles, což indikuje jisté nasycení tuzemského trhu průmyslovými produkty. Zakázky ze zahraničí meziročně stále rostou, byť dynamika tohoto růstu zpomaluje.

Lednový stav průmyslové výroby v ČR kontrastuje se situací v Německu i v eurozóně. Německá průmyslová výroba v lednu příjemně překvapila, a zásadně tak přispěla k nejrychlejšímu růstu průmyslové výroby v eurozóně za posledních více než šest let. Do českých čísel se tento vzestup příliš nepromítl.

widgety

Zmíněná klesající dynamika růstu zakázek ze zahraničí signalizuje, že lednový růst průmyslu v eurozóně mohl být jen krátkodobým vzepětím. Průmysl v eurozóně totiž patrně nebude mít dostatek sil na to, aby letos zcela bez šrámu čelil probíhajícímu slábnutí globální ekonomiky. O ochabujících vyhlídkách průmyslu v ČR pak svědčí i únorová čísla indexu nákupních manažerů v tuzemském zpracovatelském průmyslu, která indikují horší úroveň než čísla lednová. Je třeba se letos zkrátka připravit na celkově slabší dynamiku tuzemského průmyslu v porovnání s rokem loňským.

Úroveň stavební výroby v ČR vykázala v lednu svoji nejhorší úroveň od června roku 2013. Na vině je desetinový meziroční propad pozemního stavitelství. Čísla signalizují, že vzestup stavební výroby loni na jaře a začátkem léta byl spíše přechodného rázu. Způsobilo jej dočerpávání prostředků z evropských fondů, které zhusta mířily na projekty v oblasti inženýrského stavitelství. V současné době tento efekt doznívá a ukazuje se, že neposkytl trvalejší růstový impuls stavebnictví jako celku. Jeden čas během loňska se totiž mělo za to, že útlum v oblasti pozemního stavitelství může být dán jen přesunem kapacit do stavitelství inženýrského (z důvodu onoho dočerpávání). Nyní se ukazuje, že tato domněnka byla příliš optimistická. Stavebnictví se stále nachází hluboko pod úrovní posledního předkrizového roku 2008.