Kypr oživuje obavy z euro-exitu

Jak se dalo očekávat, při pohledu na fronty před bankomaty začaly kyperské vládní autority zvažovat, zdali dohodu, která byl upečena v sobotu nad ránem v Bruselu, jsou schopni doma prosadit.

Jejím základem je speciální daň z vkladů. O ní bude ovšem kyperský parlament jednat až v úterý večer, neboť detaily návrhu se ještě ladí. To znamená, že Kypr si užije bankovní prázdniny i dnes (neboť včera byl na Kypru státní svátek). Ministři financí eurozóny přitom trvají na jednom – speciální daň by měla vynést 5,8 miliardy eur. Je ale pravděpodobné, že drobní střadatelé dostanou o něco výhodnější podmínky (v tuto chvíli mají mít investoři do 100 tisíc eur daň 6,7 % a nad 100 tisíc eur 9,9 %). Proti změkčení podmínek pro nejchudší Kypřany je paradoxně sama kyperská vláda. Bojí se, že v případě výrazně vyšší daně pro velké střadatele (15–20 %) by země zaznamenala masivní odliv vkladů. To by pro ekonomiku, kde čtyřicet dva procent vkladů pochází od nerezidentů, představovalo dodatečný šok.

dan_z_prijmu

Reakce trhů na eskalující kyperskou krizi není zatím překvapivě nijak dramatická (index S&P500 ztratil 0,5 %). Zdá se, že investoři jsou zatím schopni uvěřit příběhu o tom, že Kypr je výjimečný případ – problémy bankovního sektoru jsou extrémně velké vzhledem k velikosti ekonomiky (záchranný balík v hodnotě 60 % HDP oproti například 7 % HDP ve Španělsku) a Kypr sám je relativně malý na to, aby odstartoval systémovou nákazu. To ale nemusí být nutně pravda. Vše pravděpodobně zůstane izolováno na kyperském ostrově, pokud tamní parlament speciální daň posvětí a otevře cestu k dohodě s eurozónou a MMF.

V opačném případě ale Kypru reálně hrozí neřízený bankrot spojený s vytlačením země z eurozóny. Řada střadatelů by pak lehce v reálu přišla o víc než o 7 % a otevřela by se daleko nebezpečnější Pandořina skříňka neřízeného odchodu z eurozóny. V takovém případě by se z problému Kypru stal problém všech periferií s trochu slabšími bankovními systémy (Irsko, Španělsko).