Kypr jako připomínka toho, že eurokrize ještě neskončila

Trhům s rizikovými aktivy se od počátku roku skutečně daří – ceny akcií, komodit či rizikových dluhopisů výrazně vzrostly a naopak volatilita, resp. kreditní rizikové marže klesly.

To vše způsobila absence vyloženě špatných makroekonomických zpráv, jako vždy dobře se vyvíjející výsledkové sezóny a velmi uvolněné měnové politiky klíčových centrálních bank. Pomalu však vstupujeme do období, kdy by bylo žádoucí být více ve střehu, neboť před trhy se rýsují rizikové momenty, jež mohou po novoroční idylku velmi snadno rozprášit.

Jen letmé zabrouzdání na stránky Financial Times postačí k tomu, aby si člověk uvědomil, že krize v eurozóně sice výrazně odezněla, ale v Bruselu a Frankfurtu ještě vítězství slavit nemohou. Dnešní jednání skupiny ministrů financí eurozóny bude totiž o dalším horkém bramboru uvnitř měnové unie, který se jmenuje Kypr. Tato malá země, leč finančně velmi zdatná, je fakticky insolventní (pětileté CDS 950 bps) a to přesto, že si zde ruská elita ukládá své úspory.

EU a MMF přitom vymýšlejí plán jak Kypru pomoci a přitom fakticky nehodit záchranné lano právě ruským úsporám. A tak údajně padají radikální plány – například takové, kdy Kypr by s přijetím pomoci (od EU a MMF) restrukturalizoval (čti odmazal) část nepojištěných vkladů v kyperských bankách, přičemž tento plán by se dal i kombinovat s restrukturalizací vládních dluhopisů. Je přitom vcelku jasné, že pokud se tyto spekulace dostanou do roviny oficiálních úvah, může se rozjet další kolo finanční nákazy v jižních zemích eurozóny.

Kypr je nicméně pro trhy jen malé sousto a tak je třeba se věnovat větším rybám. A zde na cestě za finančním bezpečím mohou stát v následujících třech týdnech dvě velké ryby v podobě italských parlamentních voleb a vracející se nevyřešené otázky, tzv. fiskálního útesu v USA. V prvním případě bude pro trhy velkou neznámou italský volič v druhém pak americká politická garnitura, která má tendenci odkládat neodkladné rozpočtové otázky na pomyslných 11:59 hodin.