Kurz koruny vůči euru se včera držel v minimálním rozmezí tří haléřů u hranice 27,00 CZK/EUR

Musíme si tak začít zvykat, že podobných obchodních dnů během následujících měsíců či kvartálů přibude.

Zprávy a události

Německé spotřebitelské ceny za říjen dle finálních údajů meziměsíčně klesly o 0,2 %, respektive vzrostly o 1,2 %, což naplnilo očekávání trhu.

Běžný účet platební bilance v září vykázal deficit 2,94 mld. CZK oproti očekávanému schodku 5,75 mld. CZK.

Maďarská inflace v říjnu dosáhla překvapivě pouze 0,9 % y/y, když trh čekal 1,4 % y/y. Jádrová inflace však činí 3,4 % y/y.

Slovenské spotřebitelské ceny se v říjnu oproti předchozímu měsíci nezměnily. V meziročním srovnání byly pouze o 0,6 % vyšší, což znamenalo oproti září výraznou deceleraci z 1,0 %.

Euro včera lehce získávalo

Společná evropská měna včera proti dolaru mírně zhodnocovala. Během prvních hodin evropské seance se sice ještě kurz tlačil níže až k 1,3360 USD/EUR, v průběhu americké seance již byl naopak o téměř celý cent výše. Převažovalo obchodování technického charakteru bez nových fundamentálních impulsů.

Dnešní ekonomický kalendář je ve srovnání s tím včerejším přeci jen bohatší. Z eurozóny se dočkáme zářijových dat průmyslové výroby, kde trh očekává meziměsíční pokles o 0,3 %, což by mohlo vyvolat spekulace, že ECB po snížení úrokových sazeb v minulém týdnu bude v akcích na uvolnění měnové politiky pokračovat. Očekávání ekonomů SG je mírně optimističtější, když předpokládají meziměsíční stagnaci zářijové průmyslové výroby v eurozóně.

Maďaři zřejmě dále sníží sazby

Kurz koruny vůči euru se včera držel v minimálním rozmezí tří haléřů u hranice 27,00 CZK/EUR. Musíme si tak začít zvykat, že podobných obchodních dnů během následujících měsíců či kvartálů přibude. Zveřejňované makroekonomické statistiky tak budou mít na dění na devizovém trhu ještě nižší vliv.

Přitom včerejší údaje o běžném účtu platební bilance přinesly pozitivní překvapení v podobě nižšího zářijového deficitu na úrovni 2,94 mld. CZK. Již dlouhodobě se ukazuje, že Česká republika nemá problémy s vnější nerovnováhou, a pokud se podíváme do budoucna, očekáváme, že se deficit běžného účtu bude nadále snižovat. Důvody lze hledat především na straně obchodní bilance. Pokud se však podíváme na vývoj za první tři kvartály letošního roku, je ze statistiky zřejmé, že na zlepšování se podílejí i zbylé tři složky běžného účtu. Za celý letošní rok očekáváme v relaci k HDP deficit běžného účtu na úrovni pouhých 0,6 %, v příštím roce by pak mělo jeho zlepšování dále pokračovat. Platební bilance je tak rozhodně impulsem pro domácí měnu, její posílení je však nyní díky současné politice ČNB neočekávatelné.

widgety

Včera rovněž promluvili dva centrální bankéři (M. Hampl, K. Janáček). Jejich komentáře ale stojatou vodu na devizových trzích nerozčeřily, když ve svých proslovech obhajovali své nedávné rozhodnutí. Dle M. Hampla je částečným smyslem intervencí vnést na poměrně dlouhou dobu jistotu v pohledu, kde bude kurz koruny. K. Janáček pak obhajoval intervence slovy, že existovalo jasné riziko deflace v domácí ekonomice.

S klesající inflací však bojují i jiné centrální banky. Včera maďarský guvernér G. Matolcsy prohlásil, že by centrální banka mohla dále reagovat na současný trend inflace, která se nachází na 40letém minimu. Vzhledem k tomu, že klíčová sazba NBH se nachází na 3,40 %, kam ji na posledním zasedání centrální banka snížila o 20 bb, existuje zde prostor pro uvolňování měnové politiky skrz  další snižování sazeb. Nebyla tak překvapením jeho odpověď na položenou otázku, že spuštění intervencí není tou správnou volbou pro maďarskou ekonomiku.