Kurz koruny spadl střemhlav dolů, kudy povede její cesta?

V loňském roce jsme marně už od počátku roku očekávali oslabování koruny, místo toho jsme ale viděli rekordně silnou korunu. Trend se obrátil až v červenci, kdy ČNB změnila rétoriku a na zasedání v srpnu pak započala cyklus snižování sazeb. Zdá se, že euro opět za 30 korun už nebude jen historií. Ani s úrokovými sazbami to není veselé, můžeme očekávat další snižování. Tento trend však nepotrvá věčně.

V roce 2007 posílila koruna k euru asi o 3,5 % na 26,545 korun za euro, což je celkem obvyklé tempo posilování koruny, přesto se už mnozí v počátku roku 2008 domnívali, že teď je na řadě tzv. korekce, tedy opět mírné oslabení. Jenže situace na trzích se stávala čím dál více nepřehlednou, v Americe centrální banka prudce snižovala úrokové sazby ve snaze povzbudit padající akciové trhy a klesající ekonomickou aktivitu. Prudce rostly ceny komodit na světových trzích, které se promítaly do spotřebitelské inflace ve všech koutech světa. Ve spoustě zemí nebylo na místě snižování sazeb, ale naopak zvyšování a krocení tzv. inflačních očekávání.

V únoru zvyšovala naposledy sazby i Česká národní banka (ČNB), základní úrokovou sazbu na 3,75 %, Evropská centrální banka (ECB) krotila sekundární efekty, neboli inflační očekávání, ještě v červenci, a to zvýšením základní sazby na 4,25 %. Cena ropy si v tu dobu na světových trzích sahala na historické maximum 145,29 USD za barel. Na toto rozhodnutí ECB se nahlíželo poněkud sporně, někteří analytici by toto rozhodnutí dokonce vyhlásili jako chybu roku. Podobně to ale vnímaly i trhy, neboť aktivita v průmyslu eurozóny již klesaly, klesala i výrazně spotřebitelská poptávka. Nejvýrazněji na toto rozhodnutí reagovala cena ropy a kurz dolaru. Dolar otočil trend díky spekulaci na lepší vývoj v americké ekonomice než té evropské, díky daleko nižším sazbám v US, podobně cena ropy klesla díky spekulaci na zhoršující se situaci v ekonomice eurozóny a tedy nižší poptávce po ropě. Čtěte více: Měníme peníze na dovolenou, teď nebo později?

Bezpečný přístav na měnovém trhu

V první polovině roku 2008 investoři vyhledávali bezpečný přístav, situace ani v Americe, ani v eurozóně či Japonsku nevypadala dobře, čím dál méně investorů mělo chuť se vrhnout na komoditní trh, kde bylo zřejmé, že dříve či později bublina splaskne. Akciové trhy padaly závratným tempem a na měnovém trhu se marně hledaly trendy. Měny střední Evropy byly ale vnímány jako bezpečný přístav, ekonomiky Polska či Česka stále ještě rostly slušným tempem, úrokové sazby byly také relativně atraktivní a navíc se tehdy ještě věřilo v malý zázrak, tedy že dopad krize v USA nebude mít na tyto ekonomiky až tak výrazný dopad.

Paradoxně právě posilující koruna v prvním půlroce 2008, kdy 21. července uzavřela až na 22,967 korun za euro, a tedy od počátku roku posílila o 13,5 %, měla dopad na exportéry a na výhled pro českou ekonomiku. Česká národní banka se rozhodla proto zasáhnout a na konci července guvernér Tůma překvapivě prohlásil, že pokud by koruna měla dále posilovat stejným tempem na dalším zasedání bankovní rady se nebude jednat o zvyšování sazeb, ale naopak o snižování a o kolik. Koruna v reakci ten den oslabila o 2,6 % a dále pokračovala v pozvolném oslabování, když pak v srpnu ČNB snížila sazby o 25 bodů na 3,50 %. Mohla si to také dovolit, bylo již zřejmé, že razantní nárůst inflace ve světě je na ústupu a dopady kombinace silné koruny a zpomalujícího světového hospodářství na českou ekonomiku budou značné. ČNB tak byla v té době jednou z mála bank na rozvojových trzích, ne-li jedinou, která otočila zájem k hospodářskému růstu místo inflace. Čtěte více: Konec silné koruny české.

Z 22,96 na 27,97 korun za euro

Pokles ceny ropy a posílení dolaru na světových trzích uklidnilo možná centrální bankéře, ovšem na trzích stále panovalo napětí a postupně se prohlubovala kreditní krize, když si banky stále nedůvěřovaly a mezibankovní úrokové sazby snad ve všech koutech světa, jak v USA, eurozóně i v ČR rostly závratným tempem. Po záchraně AIG a pádu Lehman Brothers pochopili centrální bankéři, že je třeba uvolnit napětí na trzích a snížit razantně sazby. ČNB tak následovala ECB a snížila sazby v listopadu dokonce o 25 bodů více než ECB na 2,75 %. Globální recese se zdála nevyhnutelná a dopad na Česko se začal právě na podzim rýsovat, především ve výrazném poklesu průmyslových objednávek a spotřebitelské poptávky, což jsou dva tahouny tuzemské ekonomiky. V prosinci pak ČNB pokračovala a snížila sazby o dalších 50 bodů na 2,25 %. Konec roku koruna tak uzavírala na hodnotě 26,85 korun za euro.

CEE měny od počátku roku

Zdroj: Bloomberg.com, dne 29.1.2009.


V současné době se čeká zasedání ČNB začátkem února, kde bude mimo jiné zveřejněna nová prognóza hospodářského růstu a inflace. Prozatím má ČNB dva scénáře, ale je už teď jisté, že se bude v roce 2009 jednat o ten pesimističtější scénář. Hlavní scénář počítá s meziročním růstem HDP o 2,9 %, ten pesimističtější se blíží nule, a to se očekává, že ještě v roce 2008 vykáže ekonomika růst zhruba o 3,5 %. Ochlazení ekonomiky v roce 2009 tak bude výrazné, na což v současné době koruna právě reaguje. Očekává se také další snižování sazeb, koruna tak bude na měnovém trhu ještě méně atraktivní. Konsensus na trhu zatím hovoří o snížení sazeb na únorovém zasedání na 1,75 %, šance je také ale pro snížení jen na 2 %, aby si ČNB nechala manévrovací prostor. Obecně se očekává, že základní úroková sazba v ČR klesne během roku 2009 až k 1 %. Od počátku roku koruna oslabila asi jen o 2,1 % na současný kurz okolo 27,44 korun za euro, podívala se ale během ledna až na úroveň 28,25 korun za euro, kde se naposledy obchodovala v červenci 2007. Celkově od svého vrcholu v červenci 2008 již ztratila asi 20 %, takové prudké oslabení koruna za svou existenci ještě nezažila. Čtěte více: Česká koruna nabrala nový směr.

Odhady hovoří o 29 korunách za euro, ale časem si snad euro koupíme za dvacku

Exportéři jsou určitě rádi za slabší kurz koruny, zároveň se ale perou s výrazným poklesem poptávky ze zahraničí, což pro některé může nakonec být horší zlo než silná koruna. Otázkou zůstává, o kolik může ještě koruna oslabit. Někteří analytici avizují pokles až k 29 korunám za euro. Pravdou ale je, že z krátkodobého hlediska bude záležet na ČNB, co vyplyne z další zprávy o inflaci, také jak nastaví úrokové sazby a hlavně na náladě na trzích. Z dlouhodobějšího hlediska je tady pak dopad poklesu ekonomiky eurozóny na českou ekonomiku a dokud nedojde k oživení v západní Evropě, nečekejme dobré časy ani v ČR. Faktem je, že česká ekonomika je asi z 80 % závislá na exportu a průmysl vytváří asi 30 % HDP, což je v EU nadprůměr. Jakmile se ale překlene toto nejisté období ve světové ekonomice a fiskální a měnové stimuly se začnou promítat do hospodářství, sníží se averze k riziku, zlepší se i ekonomické vyhlídky, což bude mít pozitivní vliv i na měny rozvojových zemí, českou korunu nevyjímaje. Oživení ve světovém hospodářství se prozatím očekává v polovině až druhé polovině roku 2009, do té doby by se koruna mohla držet mezi 26–29 korun za euro. Dále pak z dlouhodobého hlediska nesmíme zapomínat na konvergenční proces, tedy to, že česká ekonomika sice v tomto roce, případně v dalších letech, poroste nízkým tempem nebo vůbec, stále to ale bude vyšší výkonnost hospodářství než v eurozóně, která již v loňském roce vykázala technickou recesi, když HDP ve 2.-3. čtvrtletí oproti předchozím čtvrtletím poklesl. Z dlouhodobého hlediska proto koruna bude jednoznačně dále posilovat a v době přistoupení k euru někdy okolo roku 2014 (není stanoveno) se odhaduje, že by se mohla obchodovat kolem 20 korun za euro.

Koruna si drží silnou pozici vůči zlotémuforintu

Výprodej na měnovém trhu se netýká jen koruny, ale i maďarského forintu či polského zlotého, které se také řadí mezi tzv. CEE měny, neboli měny střední a východní Evropy (Central and Eastern Europe). Na forint doléhají především problémy v domácí ekonomice, dále pak také snižování sazeb maďarskou centrální bankou. Forint tak v posledních dnech překonal prozatím nejnižší úroveň za posledních pár let, které dosáhl v říjnu loňského roku (EUR/HUF 278) a dostal se až k 290 forintům za euro. Od počátku roku tak ztratil více než 8 %. Oslabení forintu je tedy výraznější než oslabení koruny k euru, proto si koruna dokázala udržet svou pozici k forintu a posiluje od počátku roku asi o 5,5 % (na 9,5 korun za 100 forintů), historicky nejsilnější úrovně k forintu dosáhla ale v říjnu loňského roku (9,04).

Stejně tak zlotý ztrácí více k euru než koruna, proto koruna od počátku roku posiluje ke zlotému a v posledních dnech se nacházela na historicky nejsilnějších úrovních okolo 6,28 korun za zlotý. Zlotý se v loňském roce řadil společně s korunou mezi bezpečné přístavy na měnovém trhu, proto stejně jako koruna dosáhl v červenci na své historické maximum k euru (EUR/PLN 3,20). Od té doby ale také k euru oslabuje, a to o 36 % na EUR/PLN 4,36 od července 2008, od počátku roku to je ale jen 5,3 %.

Anketa

Poroste podle vás v příštích letech česká ekonomika?

30 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 19. 8. 2014 9:04