Kurz koruny nahrává dalším intervencím

Kurz koruny přispívá k uvolnění měnových podmínek. Centrální banka bude možná stále potřebovat sáhnout k další intervenci proti koruně.

Zprávy a události

Spotřebitelský sentiment Američanů, který měří University of Michigan, zaznamenal za únor dle finálních dat vzestup na 77,6 bodu z lednových 73,8 bodu. Směrem vzhůru tak byl revidován únorový rychlý odhad ve výši 76,3 bodu.

 ISM index průmyslové aktivity překonal tržní očekávání, když stoupl z lednových 53,1 bodu na únorových 54,2 bodu, a dostal se tak na nejvyšší hodnotu za poslední více než rok a půl.

Německé maloobchodní tržby v lednu vystřelily vzhůru o 3,1 % m/m, což představuje nejvyšší dynamiku za posledních šest let. V meziročním vyjádření byl po prosincovém poklesu o 3,7 % y/y zaznamenán v lednu vzestup o 2,4 % y/y.

PMI index průmyslové aktivity v eurozóně za únor stagnoval na lednových 47,9 bodu. Dříve zveřejněný rychlý odhad přitom ukazoval na nepatrné snížení na 47,8 bodu.

 Inflace v eurozóně v únoru podle předběžných dat nečekaně prudce zpomalila na 1,8 % y/y z lednových 2,0 % y/y. Ekonomové přitom odhadovali pokles pouze na 1,9 % y/y.

Míra nezaměstnanosti v eurozóně stoupla v lednu na 11,9 % po prosincových revidovaných 7,8 % (trh čekal vzestup z původně udávaných 11,7 % za prosinec na lednových 11,8 %).

Český PMI index průmyslové aktivity zaznamenal výraznější než očekávaný vzestup z lednových 48,3 bodu na 49,9 bodu za únor. Tržní konsensus přitom počítal pouze s růstem na 49,0 bodu.

Státní rozpočet skončil ke konci února v přebytku 5,6 mld. CZK. Ke konci loňského února byl přitom v pasivu –16,6 mld. CZK. Letošní výsledek je nejlepší od roku 2000.

Polský HDP za Q4 12 zpomalil na +1,1 % y/y z +1,4 % y/y v předchozím čtvrtletí. Jedná se o nejpomalejší růst za téměř tři a půl roku. Tržní očekávání však byly ještě pesimističtější, když pro Q4 12 činily +0,9 % y/y.

Euro letos poprvé pod 1,3000 USD/EUR

Společná evropská měna v průběhu minulého týdne dále klesala a rozšiřovala tak své ztráty. Od počátku února, kdy kurz atakoval 1,3700 USDE/EUR, již euro ztratilo více než pět procent. Kurz se totiž v závěru minulého týdne krátce dostal pod 1,3000 USD/EUR až k 1,2966 USD/EUR.

Euru příliš neprospěla série méně příznivých ekonomických indikátorů, což platilo i v samotném závěru minulého týdne. Finální výsledek únorového PMI indexu průmyslové aktivity za eurozónu poukázal na to, že ani lepší německý výsledek nestačí na kompenzaci slabší výkonnosti Francie a jižních států. Historicky nejvyšší míra nezaměstnanosti a nečekaně silný pokles inflace vyvolávají spekulace, že ECB se bude i nadále snažit svou uvolněnou měnovou politikou evropskou ekonomiku podporovat. Euro pak po celý minulý týden trpělo v důsledku výsledku italských voleb, které vnesly na trhy další vlnu nejistoty. Zformovat stabilní a zároveň proreformní vládu v Itálii se zdá na základě volebního výsledku téměř nemožné.

Automatické fiskální škrty v USA vyvolávají obavy. Z vyšší averze k riziku pak možná poněkud paradoxně profituje právě americký dolar. Americký prezident Obama v závěru minulého týdne podepsal nařízení, kterým se omezují plánované federální výdaje. Do konce září tak budou muset jednotlivá ministerstva a další státní organizace seškrtat 85 mld. USD, což představuje 0,6 % HDP. Negativní dopad do letošního růstu americké ekonomiky bude podle odhadu ekonomů SG 0,2 pb. Fiskální škrty znamenají, že se bude centrální banka snažit je kompenzovat. Snižuje se tak pravděpodobnost, že by Fed již letos ukončil program kvantitativního uvolňování.

Tento týden sice nepřinese žádná důležitá ekonomická data, na události ovšem bude bohatý. Již dnes se koná zasedání Euroskupiny, kde by měla být hlavním bodem jednání pomoc Kypru. Uvidíme, zdali se též nedočkáme názorů na změkčení fiskálních opatření ve prospěch růstu. To by ovšem nerada neslyšela ECB, která se ve čtvrtek sejde k projednání měnové politiky. Žádná akce se neočekává. Nicméně na následné tiskové konferenci můžeme být svědky slov, že je centrální banka v případě potřeby připravena pomoci. A to jak možným snížením sazeb, tak programem OMT. Jeho aplikace pro jednotlivé země je ovšem striktně podmíněna proreformní aktivitou země. Pokud je o ekonomické indikátory tohoto týdne, zajímavější bude až jeho druhá polovina. Ve středu bude za celou eurozónu publikován zpřesněný odhad HDP za Q412, který by měl potvrdit recesi, v pátek se pak dočkáme lednových dat z německého průmyslu. Na straně Spojených států budou zajímavá čtvrteční data Jobless Claims a lednového zahraničního obchodu a v pátek pak únorová statistika z trhu práce.

I když euro nakonec zakončilo minulý týden těsně nad hladinou 1,3000 USD/EUR, obáváme se, že to neznamená, že by byl klesající trend u konce. Na evropské straně přetrvává celá řada nejistot, které budou vzestupu eura bránit. Velmi brzy se tak můžeme dočkat další snahy kurzu klesnout pod 1,3000 USD/EUR.

Koruna se posunula k měsíčnímu minimu

Česká koruna byla v minulém týdnu nejhůře se vyvíjející měnou středo-evropského regionu. Zatímco polský zlotý si v celotýdenním hodnocení zhruba o půl procenta polepšil a maďarský forint stagnoval, česká koruna ztratila více než půl procenta, když se kurz během páteční seance dostal na dosah úrovni 25,70 CZK/EUR. Takto slabá byla domácí měna naposledy na počátku února. Koruna tím v podstatě vymazala všechny zisky, kterých dosáhla po zasedání bankovní rady ČNB k měnové politice na počátku února.

Kurz měny tak přispívá k uvolnění měnových podmínek. A jak v minulém týdnu uvedl člen bankovní rady L. Lízal, ČNB bude možná stále potřebovat uvolnit měnovou politiku a nejpravděpodobnějším nástrojem by byly intervence proti koruně. I nadále se ovšem domníváme, že při současné úrovni kurzu je využití přímých intervencí nepravděpodobné. Klíčová pro další vývoj budou data z reálné ekonomiky hodnotící vstup do nového roku. Předstihové indikátory vyznívají z tohoto pohledu příznivě.

Únorový konjunkturní průzkum i PMI index průmyslové aktivity naznačují sice opatrné, přesto zřejmé zlepšení nálady mezi domácnostmi i korporacemi. Celková důvěra v českou ekonomiku se v únoru zvýšila díky růstu obou složek indexu důvěry – růst zaznamenala důvěra podnikatelů i spotřebitelů. Respondenti z průmyslového sektoru dokonce pro nadcházející tři měsíce očekávají mírné zvýšení tempa výrobní činnosti a také zaměstnanosti. Nic to však nemění na faktu, že celková důvěra podnikatelů je pod loňskou úrovní, což je odrazem prohlubující se recese v eurozóně v závěru loňského roku. To důvěra spotřebitelů je i v meziročním srovnání vyšší a signalizuje, že dlouhodobě utlumená poptávka by mohla začít postupně posilovat. V našich prognózách počítáme se zlepšením zhruba od poloviny roku, až vyprchá dopad současné vlny fiskální konsolidace. Nejlepší výsledek od roku 2000 pak zaznamenal dosavadní vývoj letošního státního rozpočtu.

Závěr tohoto týdne přinese zajímavá data lednové bilance zahraničního obchodu a únorové nezaměstnanosti. Zejména u bilance zahraničního obchodu jsme zvědaví na růstové dynamiky vývozu a dovozu. Prosincová data byla totiž ovlivněna extrémně nízkým počtem pracovních dní. Samotná bilance se za prosinec meziměsíčně propadla o 15,1 mld. CZK na 18,4 mld. CZK (SA). V lednu tak očekáváme korekci, když obchodní bilance by se měla meziměsíčně zlepšit o 5,3 mld. CZK na 23,7 mld. (SA) s rizikem směrem nahoru. Obchodní bilance bez očištění by měla vykázat přebytek 29,6 mld. CZK, což je meziročně o 1 mld. méně. Nominální exporty by měly meziročně poklesnout o 1,3 %, importy pak o 1,1 %. U nezaměstnanosti budeme svědky dalšího zhoršení situace na trhu práce. Současná recese v české ekonomice je totiž konsistentní s dalším růstem míry nezaměstnanosti. Podíl nezaměstnaných osob (SA, nová metodika MPSV) se začal zvyšovat z 6,6 % v dubnu loňského roku na 7,3 % v letošním lednu. V únoru by měla míra nezaměstnanosti podle našeho odhadu vzrůst o dalších 0,1 pb na 7,4 % (SA). Bez sezónního očištění by pak podíl nezaměstnaných osob měl stagnovat na 8,0 %. V dalších měsících by se situace na trhu práce měla dále zhoršovat, když podniky budou v nabírání nových pracovníků opatrné, spíše lze očekávat propouštění.

Koruna je aktuálně o necelé procento slabší, než s čím počítá prognóza centrální banky pro první čtvrtletí. Celkově pro nadcházející dny očekáváme, že prolomení hladiny 25,75 CZK/EUR bude bez nějakého impulsu obtížné. Po oslabujícím trendu posledních třech týdnů vidíme slušnou šanci na korekci dosavadních korunových ztrát. O dalším vývoji pak budou rozhodovat v březnu publikovaná makroekonomická data.