Kurz koruny k euru včera skokově oslabil

A to z 25,70 k 25,90. K oslabení patrně přispěla kombinace série relativně slabých dat a připomenutí antiinflačních rizik od viceguvernéra ČNB Mojmíra Hampla.

Hampl dále konstatoval, že česká ekonomika prochází dnem a není jasné, kdy se od něj odlepí. Slabý výhled ekonomiky mohl trhu připomenout trvající možnost intervencí proti koruny ze strany ČNB. Nepočítáme s dalším výraznějším oslabením koruny, pravděpodobné je podle nás spíše udržení poblíž úrovně 25,80 s možností eventuálního posílení pod 25,50.

Polská centrální banka ponechala úrokové sazby beze změny na 3,25% v souladu se všeobecným očekáváním. Podle guvernéra Belku je centrální banka stále ve vyčkávacím módu, připustil však, že pokud by prognóza ukazovala vysokou pravděpodobnost velmi nízké inflace přetrvávající ve střednědobém výhledu, mohl by měnový výbor zvážit další snížení sazeb. Očekáváme, že i při trvale slabých datech z reálné ekonomiky by centrální banka se snížením sazeb čekala do července Zlotý na zasedání prakticky nereagoval.

Včerejší údaje o vývoji průmyslové výroby v některých velkých státech eurozóny se dají označit za smíšené. Francie překvapila pozitivně meziměsíčním růstem o 0,7% (čekal se růst o 0,2%, meziročně stále průmyslová produkce klesá o 2,5%). Pomohla hlavně vysoká produkce rafinerií a poněkud překvapivě i produkce automobilů. Ty naopak nepomohly Itálii, jejíž průmysl v únoru klesl o 0,8% (čekal se pokles o 0,5%, meziročně klesla průmyslová produkce o 3,8%). Nedařilo se ani španělskému průmyslu, který klesl meziročně o 6,5% (očekával se pokles o 4,9%.

Fed zveřejnil záznam z posledního jednání FOMC, který potvrdil, že část jeho členů vidí rizika spojená s kvantitativním uvolňováním a zároveň věří, že další vývoj potvrdí oživení americké ekonomiky, což povede k postupnému ukončení kvantitativního uvolňování do konce roku. Tento názor není nijak nový, objevil se už v poznámkách z předchozích zasedání a někteří činitelé Fedu ho také pravidelně komunikují ve svých projevech. Podle našeho názoru je pravděpodobné spíše mírně pozdější ukončení kvantitativního uvolňování v prvním pololetí příštího roku.

Aukce slovinských pokladničních poukázek nedopadla dobře, při rostoucích výnosech se podařilo upsat jen o něco více než polovinu plánovaného objemu emise. To
oživilo obavy, že Slovinsko nebude za přijatelných podmínek schopno naplnit svoje letošní finanční potřeby. Slovinsku hodně uškodila nedávná kyperská krize, která vede k obecně větší opatrnosti investorů.