Kudy vede tvá cesta, pražská burzo?

V posledních letech obchody na pražské burzy klesají nebo stagnují. Vzchopí se zase pražská burza? Proč se firmy brání upisování akcií na pražské burze?


Zdroj: Pražská burza

Petr Koblic – Vystudoval VŠE v Praze. Svojí kariéru začal jako obchodník na finančních trzích v Živnostenské bance. V letech 1997–1998 pracoval pro Patria Finance. Od června 1998 pracoval ve společnosti CAIB Securities, a. s. jako ředitel obchodování, v lednu 2002 byl jmenován předsedou představenstva.

V srpnu  2004 byl zvolen předsedou burzovní komory a ředitelem Burzy cenných papírů. V únoru 2007 byl také jmenován předsedou burzovní  komory nově založené Energetické burzy Praha.


Zdroj: l000leaders.cz

Jan Hart – Vystudoval Právnickou fakultu UK a Central European University v Budapešti. V letech  1998–1999 a 2000–2001 pracoval jako advokátní koncipient v německé advokátní kanceláři Beiten, Burkhardt, Mittl und Wegener.

V letech 2002–2005 pracoval v Komisi pro cenné papíry, kde byl ředitelem legislativního a právního odboru. V roce 2005 začal pracovat jako advokát v advokátní kanceláři Dvořák a spol. Nyní pracuje jako výkonný ředitel Asociace obchodníků pro cenné papíry.

1. Co je hlavním důvodem toho, že pražská burza dlouhodobě přešlapuje na místě?

Koblic: Důvodem je obecná nedůvěra investorů v kapitálové trhy. Tomuto problému jsou momentálně vystaveny všechny světové burzy – nikoliv pouze Praha. Pokud bych si mohl dovolit použít čísla ze statistiky, kterou například nedávno vydala společnost Patria Finance, tak za poslední rok na PSE klesly objemy obchodů o 20 %, čímž je v rámci Evropy vlastně premiantem. Polsko je v objemech níže o více než 30 %, Německo o téměř 50 %, atd. Jak je tedy patrné, problém odlivu investorů je globální a nikoliv pouze lokální.

Hart: Zda se pražské burze daří nebo nedaří, je tak trochu otázka úhlu pohledu. Pokud ale vezmeme ukazatele jako je objem obchodů nebo počet nových emisí, je pravda, že bychom všichni rádi viděli lepší čísla. Důvodem pro současný stav je nedostatek příležitostí, které by investory zaujaly, a také obecně nejistá ekonomická situace, která investování do akcií moc nepřeje.

Myslíte si, že něco změní nový trh START? Proč zatím nemá žádnou akcii?

Koblic: Trh START jsme otevřeli na popud našich členů, kteří cítili zájem o podobný trh ze strany malých a středních firem, kterým se s krizí zhoršil přístup k bankovnímu kapitálu. Připravili jsme tedy podmínky a pravidla a nyní je na členech burzy, aby trh naplnili. V žádném případě však podobný (neregulovaný) trh nemůže nahradit jakýkoliv trh regulovaný. Pro burzu takový trh nebude nikdy otázkou zásadního navýšení objemů, ale spíše a jen servisu pro členy a jejich klienty – střední a menší emitenty.

Hart: Trh START je krokem správným směrem a domníváme se, že by něco změnit mohl. V současné ekonomické situaci ale nebude jednoduché přilákat emitenty, což je nejspíš také důvodem, proč zatím na trhu žádná emise není.

Co by měla pražská burza udělat pro přilákání dalších firem a investorů?

Koblic: Mohu zodpovědně prohlásit, že vše co může udělat burza, jsme již dávno učinili. Burzy jsou však součástí ekonomického systému, který jako takový je rozkolísaný. Investoři se na kapitálové trhy vrátí tehdy, až se podaří alespoň elementárně stabilizovat ekonomický systém, a to jak v Evropě, tak i v USA. To samé lze říci o emitentech.

Hart: Lze se inspirovat např. varšavským trhem, kde proběhlo 172 primárních emisí jen v roce 2011. Celkový počet emisí tam dosáhl ke konci roku 2011 počtu 777. Tržní kapitalizace varšavské burzy je větší než tržní kapitalizace vídeňské a pražské burzy dohromady. Některé faktory, které pomohly varšavské burze, však v Čechách nebude možné zopakovat, nebo jen částečně.

V Polsku vytvořila kapitálovému trhu velmi dobré podmínky vláda. Řada privatizací proběhla právě přes burzu a zároveň bylo umožněno penzijním fondům na burze investovat. K tomu se připojila řada dalších faktorů, např. velikost a dlouhodobě dobrá ekonomická situace Polska, ale také práce na propagaci a budování trhu, kvalitní dozor, pravděpodobně i společenské a kulturní faktory.

V České republice státní podpora chybí, což krásně ilustruje i případ zrušení 6měsíčního daňového testu. V našich podmínkách se proto lze zaměřit především na ty poslední body, které jsem jmenoval, hlavně ukázat podnikatelům, že vstup na burzu má své výhody a lze ho realizovat poměrně snadno a rychle.

Proč se české společnosti vyhýbají pražské burze při upisování akcií?

Koblic: Nemám pocit, že by se české společnosti vyhýbaly specificky pražské burze. Spíše jde o to, že společnosti v našem regionu obecně příliš nevyhledávají financování akciovým kapitálem a za jediný způsob financování považují dluh.

Je to do značné míry problém celé Evropy. U nás se k tomu ještě přidává určitá nedůvěra v podobě vzpomínek na kuponovou privatizaci. Dále pak většina tuzemských firem je vlastněna zahraničními společnostmi a řada společností si jednoduše vystačí s dluhovým financováním, protože naše banky jsou nesmírně zdravé a plné peněz na půjčování (což je samozřejmě obecně prima). Dobrou rozvíjející se firmu tedy nic nenutí financovat se akciovým kapitálem, neboť se banky předhánějí v nabídkách úvěrů.

Hart: Panuje zde podle našeho názoru přehnaná obava, že vstup na trh je něco enormně náročného. Nový trh by mohl pomoci tento pohled alespoň částečně změnit.

Nezkazily nedávno vstoupivší společnosti (NWR, AAA) renomé burzy?

Koblic: Obě společnosti vstoupily na trh se všemi náležitostmi, jejich prospekty byly schváleny regulátorem jejich domovského státu – tedy Holandskou komisí pro cenné papíry. Z pohledu burzy, která hlídá tzv. posttransakční povinnosti, což je zejména včasné a úplné reportování výsledků a hlášení všech kurzotvorných informací, je rovněž vše v pořádku.

Pokud Vaše otázka směřuje k vývoji kurzu těchto společností, tak to souvisí s ohodnocením společností při úpisu a to je činnost, kterou má na starosti manažer emise – nikoliv burza. Speciálně společnost NWR byla jednou z největších emisí v Evropě roku 2008. V době úpisu přišly poptávky za několik miliard EUR, emise byla tuším 7× přeobjednaná, analytici očekávali zdvojnásobení ceny surovin a po emisi hodnota akcií za obrovských objemů strmě stoupala. Neexistuje jediná burza na světě, která by takovou emisi nepřijala s otevřenou náručí. Po bitvě je každý generál.

Hart: S odstupem se zdá, že NWR profitovalo z extrémně dobrého načasování IPO, což je těžké emitentovi vyčítat. Samozřejmě by bylo do budoucna ideální, pokud by zájem o IPO vycházel hlavně z dlouhodobých výhledů firmy, to ale není jen věc emitenta, ale také analytiků a investorů

Jaký očekáváte vývoj v roce 2013? A chystáte nějaké novinky?

Koblic: Vše závisí na vyřešení základních problémů v eurozóně a v celkové stabilizaci ekonomiky. S ohledem na propojení ekonomik je budoucí vývoj na pražské burze spjat s vývojem v Evropě. Co se novinek týče, tak rok 2012 je posledním rokem fungování našeho stávajícího obchodního systému. Na konci listopadu přecházíme na obchodní systém Xetra, který již nyní používají naše partnerské burzy ve Vídni a Lublani. Tuto změnu ocení především členové burzy, kteří tak budou mít jednoduchý přístup na tři trhy najednou. Rovněž se zlepší přístupnost pro potenciální členy ze zahraničí.

4 názory Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 20. 9. 2012 10:56