Krize není, ale růst je ještě daleko

Detailní údaje o české ekonomice potvrdily zlepšení – ekonomika už není v krizi, když za čtvrtletí vzrostla o 0,6 % a meziročně klesla jen o 1,3 %.

Oproti původním odhadům došlo k drobné revizi směrem dolů. Ačkoli jde v meziročním vyjádření o pokles, jde stále o dobrou hodnotu. Propad ekonomiky už není tak velký, slábne, a to dává naději změnu k růstu. V ekonomice totiž došlo k řadě změn, a HDP za druhé čtvrtletí je svou strukturou a příspěvky zcela jiné, než před rokem. Jak silnými, tak i slabými stránkami.

Pozitivním překvapením je celková změna ve výdajích na spotřebu. A to jak u domácností, tak i vlády. Obě složky totiž přinesly kladné body do zlepšující se situace. Výdaje domácností rostly meziročně o půl procenta, vlády dokonce o 1,4 %. Společně tak pomohly zabrzdit propad ekonomiky o 0,6 procentního bodu. U vlády se dá očekávat, že bude pokračovat růst výdajů, a můžeme se částečně spolehnout na další kladné příspěvky do ekonomiky.

U spotřebitelů to není tak jisté. Stále nepříznivá situace na trhu práce, dlouhodobě klesající mzdy a tendence spotřebitelů šetřit ukazují na stále slabou spotřebitelskou poptávku. Skepse spotřebitelů je vidět na rozdělení jejich spotřeby na zboží dlouhodobé a krátkodobé spotřeby. U zboží krátkodobé spotřeby totiž klesly výdaje o 1,4 % meziročně, zatímco výdaje na zboží dlouhodobé spotřeby rostou o 5,7 %. Trend špatné poptávky po zboží krátkodobé spotřeby panuje už od konce roku 2010 a prozatím není důvod, proč by mělo skončit. Spotřebitelé totiž dlouhodobě vnímají situaci jako ideální pro šetření. Důležitá pozitivní informace přišla ze zahraničního obchodu. Opět došlo k růstu vývozu a jen stagnaci dovozu. To opět vytváří pozitivní hodnoty a snížení poklesu ekonomiky. Na vývozu se postupně projevuje zlepšení nálady hlavně v Německu, na které je vázána velká část exportérů.

Důvod, proč ekonomika poklesla v druhém čtvrtletí, je opět tvorba kapitálu. V meziročním srovnání totiž klesla o 12,6 % a čtvrtletně o 0,1 %. Nedošlo totiž k očekávanému opětovnému růstu zásob po propadu v prvním čtvrtletí, naopak investiční aktivita klesá. Jasným příkladem je stavebnictví, které nenašlo své dno a stále se propadá. Trpí tím i další obory, které jsou na něj navázané.