Krize ještě není za námi, banky stále vytahují kostlivce ze skříně

Někteří doufali v lepší zítřky neboli lepší start do nového roku. Někteří byli ale právem skeptičtí. Je tu výsledková sezóna, tedy hospodářské výsledky za poslední čtvrtletí roku 2008 a banky, tentokrát převážně ty evropské, stále vytahují kostlivce ze skříně, a to i přesto, že tato krize na trzích začala již před rokem a půl. Vyostřila se ale právě až v roce 2008. Ve vzduchu je i další snížení úrokové sazby.

Rok přesto ještě začal optimisticky, když akciové trhy navázaly na mírně dobrou náladu v posledních dnech roku 2008. Jakmile se ale obchodníci vrátili na trhy a začala se opět zveřejňovat data z největších ekonomik světa, bylo jasné, že poslední kvartál roku byl hodně slabý a vývoj v dalších měsících je více než nejistý. Trh práce se v USA dále propadal, v prosinci ekonomika USA ztratila opět více než 500 tisíc pracovních míst a nezaměstnanost se tak vyšplhala na 15-leté maximum 7,2 %, za rok 2008 ubylo v USA nejvíce pracovních míst od roku 1945. Dále pak kolabuje spotřebitelská nálada, s tím útraty domácností a trh s bydlením hledá stále své dno. Poslední odhady hovoří o propadu americké ekonomiky v letošním roce až o 1,5 %.

Německo očekává nejhlubší recesi od 2. světové války

Krize v americké ekonomice a především pak krize kreditní dopadá i na evropské ekonomiky. Aktuálně v Německu, největší ekonomice starého kontinentu, předpovídá spolková vláda nejhlubší recesi od 2. světové války, přesněji pokles hospodářství o 2,25 % oproti původě očekávanému růstu o 0,2 %. Německá ekonomika je vysoce proexportně zaměřena a pokles celosvětové poptávky tak na ní prudce dopadá. Průmysl v eurozóně se dramaticky propadá, jen v listopadu meziročně o více než 26 %. Nejvážnější situace se ovšem momentálně zdá v britské ekonomice, kde v podstatě kolabuje finanční sektor a britská vláda tak vyčlenila další prostředky na záchranu. Byla to právě Royal Bank of Scotland, která vzbudila opět obavy a podpořila růst averze k riziku poté, co vykázala za rok 2008 nejvyšší ztrátu v britské historii.

Podpůrné balíčky vlád a uvolňování fiskální politiky na podporu domácích ekonomik způsobily už snížení ratingu některým zemím, jako je například Řecko, Španělsko či Portugalsko, rozuměno díky vysokému zadlužení se schopnost splácení závazků zhoršuje. Na další snižování ratingů v Evropě jistě nebudeme dlouho čekat, neboť více než polovina členů eurozóny letos nesplní maastrichtské kritérium rozpočtového schodku 3 % HDP a některé, jako například Irsko, jej překročí několikanásobně.

Neobvyklé situace si žádají neobvyklá řešení

Se zpomalující poptávkou a produkcí klesá prudce inflace a centrální banky tak mají prostor uvolnit měnovou politiku a nízkými úrokovými sazbami tak podpořit spotřebu a investice. Například americká banka Fed snížila úrokové sazby již v prosinci na absolutně nejnižší úroveň 0,0 – 0,25%, stejně tak Bank of Japan (Centrální banka Japonska) na 0,1 %, ve Švýcarsku se aktuálně základní úroková sazba nachází na úrovni 0,5 %. Bank of England snížila začátkem ledna základní úrokovou sazbu na 1,5 % – nejnižší úroveň v historii této centrální banky od roku 1694! Existují zde také oprávněné obavy z podstřelení inflačních cílů a deflace, proti které se bojuje hůř než proti vysoké inflaci. Tento měsíc snižovala sazby také Evropská centrální banka (ECB), a to o 50 bodů na 2,0 %, nejnižší úroveň v relativně krátké historii ECB. Přesto ale ve srovnání s ostatními sazbami centrálních bank se tato úroveň může zdát vysoká a nepřiměřená situaci v eurozóně, kde se recese zdá každým dnem hlubší.

Česká republika se připravuje na pesimistický scénář vývoje

Rozvojové trhy, kam se řadí i Česká republika, zaznamenávají také prudké poklesy hospodářské aktivity. Vzhledem k tomu, že česká ekonomika je vysoce otevřená, měřeno poměrem exportu na HDP, tak zpomalení německé ekonomiky a ostatních států Evropské unie, do kterých směřuje drtivá většina exportu, již má značné dopady na aktivitu v české ekonomice. Zahraniční poptávka výrazně klesla, podniky jsou nuceny zbavovat se i vlastních zaměstnanců, novým fenoménem je čtyřdenní pracovní týden. Míra nezaměstnanosti v prosinci poskočila na 6 % z listopadových 5,3 %. Prudce klesá počet volných pracovních míst v ekonomice. Listopadová data průmyslové produkce potvrdila prudké zpomalování české ekonomiky. Průmyslová produkce klesla meziročně o vysokých 17,4 % a překonala tak výrazně odhady ekonomů. Po těchto hodně špatných číslech připustili představitelé ČNB, že pro tento rok bude pravděpodobnější pesimističtější scénář pro ekonomiku, a to hospodářský růst jen o 0,5 %. Tento scénář nebo ještě horší potvrdily i údaje o tržbách v maloobchodu, jednodušeji řečeno, o chuti domácností utrácet. Ty se v listopadu propadly meziročně o 6,3 % a opět propad překonal výrazně odhady. Právě spotřeba domácností a export jsou pro českou ekonomiku klíčové a rozhodující…

Vzhledem k tomu, že i v české ekonomice klesá míra inflace slušným tempem, má Česká národní banka dobrý prostor pro snižování sazeb. Na svém zasedání začátkem února tak velice pravděpodobně sníží sazby o 50 bodů, ale není vyloučeno, že přistoupí k agresivnějšímu snížení až o 75 bodů na 1,5 % ze současných 2,25 %.

Akciové trhy jsou stále pod výprodejním tlakem

Negativní zprávy přicházející ze všech koutů světa doléhají na akciové trhy, kde volatilita zůstává relativně vysoká a averze k rizikovým aktivům, mezi které se řadí právě i akcie, vzrostla zvláště díky špatným zprávám z bankovního a finančního sektoru. Po inauguraci prezidenta Baracka Obamy se ale americké akcie vzchopily díky naději, že ekonomický balíček chystaný Obamovým týmem bude zahrnovat prostředky na pomoc bankám. Hlavní americký akciový index Dow Jones klesá od počátku roku (do 21. ledna) jen o něco více než 6 % (8228 b.), S&P 500 ztrácel necelých 7 % (840 b.) a Nasdaq Composite přibližně 4,5 % (1507 b.). Evropské akciové trhy jsou na tom podstatně hůře, když britský index FTSE 100 ztrácí letos (do 22. ledna asi 8 %, tj. 4079b.), německý DAX dokonce více než 12 % (4210b.), celoevropský DJ Stoxx 600 pak více než 7 % (182 b.). Japonský Nikkei se propadá o více než 9 % (8051 b.). Celosvětově potom index MSCI ztrácí více než asi 9 % (838 b.), ten ale zahrnuje jen vyspělé trhy. Akciové trhy v rozvojových zemích následují země vyspělé. Index PX letos zažívá propad o zhruba 10,5 % (767b.), polský WIG 20 taktéž (1619b.) a překvapivě maďarský BUX ztrácí jen asi 4 % (11 643b.).

Pokles akciových trhů v roce 2009

pokles akciových trhů v roce 2009


Zdroj: www.bloomberg.com

Investoři se zbavují koruny, zlotého i forintu

Prudký pokles hospodářství v celé Evropě doléhá na měnové kurzy. Pod výprodejním tlakem z těch hlavních světových měn je zejména britská libra, dolar ale také nadále svižně posiluje k euru. Dolar si k euru letos připsal zhruba 7 % z EUR/USD 1,39 na 1,29 v těchto dnech. Libra v tomto týdnu dosáhla na 23leté minimum vůči dolaru, a to GBP/USD 1,36, celkově tak letos již ztrácí přibližně až 8 %.

Měny střední Evropy se v posledních měsících staly také neoblíbené, vzhledem k dopadu krize na tyto země. Časy bezpečného přístavu jsou prozatím pryč. Rekordní hladina kurzu koruny pod 23 korun za euro je tedy momentálně dávnou minulostí, koruna od počátku roku dále oslabuje na EUR/CZK 27,80, což představuje asi 3,5 %, ale některé odhady hovoří o tom, že se podíváme až ke 29 korun za euro. Polský zlotý ztrácí letos k euru téměř 6 % a obchoduje se přibližně na EUR/PLN 4,34, forint ztrácí asi 7 % a obchoduje se na EUR/HUF 284.

Krize není u konce

Nejen Amerika momentálně vzhlíží k pomocnému balíčku od Obamova týmu a s napětím očekává jeho přesné znění. Jedno je ale jisté, Amerika zvýší už tak rekordně vysoké zadlužení, které do budoucna může způsobit další nepříjemné komplikace pro americkou ekonomiku, potažmo ekonomiku světovou. V Evropě ekonomická krize nabírá na obrátkách, ani banky ještě nevytáhly všechny kostlivce ze skříní. Optimisté očekávají mírné oživení již v polovině roku jak v USA, tak v Evropě, ale pravdou také je, že v současné složité situaci je opravdu těžké cokoli předpovědět.

Anketa

Předpokládáte, že v druhé polovině roku 2009 dojde ke zmiňovanému oživení v ekonomické sféře?

24 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 20. 1. 2010 8:45