Koruně pomáhá pokles averze vůči riziku a posiluje

Podle viceguvernéra ČNB M. Hampla by měla zůstat česká měnová politika uvolněná, protože jak domácí tak evropskou poptávku omezuje dluhová krize eurozóny, která vede k větší opatrnosti, tendenci spořit a neutrácet

Růst inflace není důvodem k zpřísnění měnové politiky, protože byl způsoben především zvýšením DPH. Výnosy českých dluhopisů minulý týden rostly v souladu s růstem výnosů v Německu. Spread k výnosům německých dluhopisů se rozšířil na 160bp. 

Podle našeho názoru je tento vývoj dočasný, přechodný charakter růstu inflace, zatím hodně úspěšné emisi dluhopisů (po celý zbytek roku zbývá vydat už jen 40% plánované emise dluhopisů), dostatku likvidity v evropském finančním systému i nižší averzi vůči riziku na finančních trzích, by se měly české výnosy brzy vrátit na nižší úrovně.

Pokles averze vůči riziku pomáhá i koruně, ta včera po kolísání posílila na 24,44 k euru. Ostatním měnám v regionu se dařilo méně. Zlotý oslabil na 4,14 a forint na 290,5. Zlotý pravděpodobně reagoval na slabší průmyslovou produkci v pondělí i včerejší nižší jádrovou inflace a tedy menší riziko zvýšení sazeb.

 Obě měny potom mohly reagovat na pokles akciových trhů v Evropě. Při nedostatku jiných podnětů by dnes opět mělo záležet především na tom, jak se vyspí akciový investoři. Posilování eura a klidnější atmosféra po hlasování v Řecku by mohlo regionálním měnám mírně pomoci.

Podle člena bankovní rady ECB E. Nowotného bude pokračovat rozšiřování mezery mezi severem a jihem EMU po další tři roky. V delším horizontu by pak měla zapůsobit strukturální opatření na podporu konkurenceschop­nosti ekonomik na jihu Evropy. Největší inflační hrozbou pro eurozónu jsou podle něj rostoucí ceny ropy. 

Příkladem strukturálních změn jsou reformy trhu práce v Itálii. Premiér Monti o nich včera večer vyjednával s odbory a zaměstnavateli. Na jednání jim oznámil, že změny zákonů usnadní propouštění, čímž riskuje vlnu stávek a protestů. 

Problémem je podobně jako v dalších státech na jihu Evropy především rigidita trhu práce způsobená přehnanou ochranou pracovních míst. Slabost jihu Evropy ilustruje fakt, že ani odepsání podstatné části řeckého dluhu drženého soukromými investory nestačilo na to, aby odvrátilo obavy z potřeby další finanční pomoci pro Řecko. 

Obavy trhu potvrdil i mezinárodní měnový fond, podle kterého může být zapotřebí jak další pomoci, tak odepsání další části dluhu. Včerejší vývoj v Řecku však byl pozitivní, když místní parlament schválil podmínky pro poskytnutí pomoci ve výši 130 mld EUR od EMU. Schválení pomoci v Řeckém parlamentu dále pomohlo euru k dolaru i jenu (kurz dnes ráno je 1,326 k dolaru a 111 k jenu)