Koruna propadla na 9měsíční dno. Proč?

Koruna vstoupila do druhého kvartálu s poměrně hlubokými ztrátami, když proti euru v jeden okamžik ztrácela téměř dvacet haléřů. Co stojí za oslabením?

Zprávy a události

Index PMI v průmyslu eurozóny v březnu klesl na 46,8 bodu ze 47,9 bodu za únor.

 Míra nezaměstnanosti v únoru stagnovala na 12 %.

Německá harmonizovaná spotřebitelská inflace v březnu dle předběžných údajů činila 0,4 % m/m, respektive 1,8 % y/y (odhad 0,3 % m/m, resp. 1,7 % y/y).

Index nákupních manažerů v českém průmyslu v březnu klesl na 49,1 bodu z únorových 49,9 bodu.

Deficit veřejných financí v loňském roce dosáhnul 4,4 % HDP (vloni –3,3 %). Veřejný dluh se vloni zvýšil na 45,8 % HDP z úrovně 40,8 % v roce 2011.

Státní rozpočet skončil ke konci března s přebytkem 14 mld. CZK (-22,7 mld. CZK před rokem).

Až závěr týdne bude pro trhy zajímavější

Začátek zkráceného pracovního týdne byl relativně poklidný. Zveřejněné ekonomické indikátory měly na vývoj kurzu USD/EUR minimální dopad, přesto však předstihové indikátory v Evropě nenaznačují pro nejbližší období nic optimistického. Index PMI byl sice revidován o dvě desetiny nahoru, nicméně březnový údaj je oproti tomu únorovému nižší. Číslo je tak konsistentní s další kontrakcí v průmyslovém sektoru a zřejmě se mírného poklesu dočkáme v průběhu Q1 a Q2 i u hrubého domácího produktu. O nepříznivé situaci svědčí také vývoj na evropském trhu práce, kde míra nezaměstnanosti dosáhla 12 %. Údaje tak přinejmenším dále otevírají dveře pro možné snížení úrokových sazeb ze strany ECB. Ta bude k měnové politice zasedat zítra. Přestože se snížení sazeb obecně neočekává a pravděpodobně dosavadní vývoj není pro ECB ještě natolik nepříznivý, aby si vyžádal další uvolnění měnových podmínek, je zapotřebí si uvědomit, že od posledního zasedání přinesla evropská data spíše zklamání.

Kurz USD/EUR se během dnešního asijského obchodování vrátil k hranici 1,28, když euro ztrácí pod vlivem čtvrtečního zasedání Evropské centrální banky.

Dnes se zásadních informací nedočkáme. Zajímavější bude až závěr tohoto týdne, kdy kromě zasedání ECB bude o měnové politice rozhodovat japonská centrální banka. Ta se představí v novém složení a očekává se od ní, že přijde s agresivnějším kvantitativním uvolňováním. Ve Spojených státech se bude pozornost soustředit jednoznačně na páteční report z amerického trhu práce, kde očekávání jsou poměrně optimistická. Dnes bude zveřejněn jeho předskokan, ADP report, který nám prozradí, kolik nových pracovních míst bylo v břenu vytvořeno v soukromém sektoru. Kromě toho se dočkáme i ISM indexu ze sektoru služeb, který by přes očekávaný pokles měl setrvat bezpečně nad hranicí 50 bodů. 

Koruna spadla vůči euru na 9měsíční dno

Koruna vstoupila do druhého kvartálu s poměrně hlubokými ztrátami, když proti euru v jeden okamžik ztrácela téměř dvacet haléřů. Nejdráže se včera jedno euro na mezibankovním trhu prodávalo za 25,95 korun. Za oslabením nestála žádná konkrétní zpráva, spíše se jednalo o kombinaci několika faktorů. (1) Předstihový indikátor PMI klesl hlouběji, než ukazoval konsensus, a ukazuje na to, že zotavení české ekonomiky bude velmi vrtkavé. (2) Ze včerejšího vývoje ostatních regionálních měn je patrné, že obchodníci měli zájem především o maďarský forint, který se se svými zisky okolo půl procenta stal nejúspěšnější měnou. Dlouhé pozice ve forintu byly zčásti financovány českou měnou, což přispělo k oslabení koruny. (3) Blížící se dividendová sezóna mohla do jisté míry rovněž sehrát svoji roli. (4) Kurz CZK/EUR několikrát atakoval oblast rezistence pod hranicí 25,90. Jeho včerejší pohyb nahoru ovlivnily i nastavené stop-loss příkazy, jejichž realizování ztráty tuzemské měny umocnily. Koruna tak v konečném důsledku ztratila přes půl procenta. V závěru obchodního dne se pohybovala na hranici 25,90 CZK/EUR.

Z pohledu technické analýzy bude zajímavé, zda kurz uzavře nad touto hranicí i na konci týdne. Pokud ano, jednalo by se o impuls pro další vzestup kurzu. Další silnou rezistencí je oblast okolo maxima z října 2009, tj. pásmo 26,50/63.

Na swapovém i dluhopisovém trhu včera panovala ještě sváteční nálada. Výnosové křivky zůstaly beze změny. Vývoj neovlivnily ani údaje o státním rozpočtu ke konci března, který skončil v překvapivě vysokém přebytku 14 mld. CZK. Důvodem bylo dle ministerstva financí vyšší inkaso DPH, které meziročně vzrostlo o čtvrtinu, a efektivnější daňová správa. Celkové příjmy byly v meziročním srovnání vyšší o 13,3 %, výdaje naopak mírně klesly o 0,8 %. Za první tři měsíce loňského roku hospodařil stát se schodkem 22,7 mld. CZK.

Statistický úřad zveřejnil i hospodaření celého veřejného sektoru za loňský rok. Deficit veřejných financí vloni činil 4,4 % HDP, celkový dluh veřejné správy pak vyšplhal na 45,8 % HDP ze 40,8 % v roce 2011. Pro letošní rok očekáváme schodek 3,0 % a růst dluhu k 48,5 %.