Koruna před zítřejšími daty lehce ztrácí

Na středoevropských devizových trzích panoval v úvodu týdne klid, který zřejmě souvisel se svátkem ve Velké Británii a zavřenými trhy v Londýně.

Patrná byla na středoevropských měnách tendence k mírnému oslabování. Kurz české měny vůči euru se posunul z ranních otevíracích 25,60 o zhruba deset haléřů výše, což znamenalo korunové ztráty zhruba v rozsahu čtyř desetin procenta. Kurz české měny se tak odrazil od spodní hrany pásma 25,60–26,00, ve kterém se drží již od poloviny března.

Zítřejší den bude bohatý na čerstvé ekonomické indikátory dokumentující reálný stav české ekonomiky. Data by příliš povzbudivá být neměla a zřejmě potvrdí dosavadní recesní tendence v české ekonomice. Z pohledu české koruny by to mělo znamenat kumulaci protiinflačních tlaků, na což by domácí měna měla reagovat negativně. Publikovány budou březnové hodnoty průmyslové a stavební výroby a bilance zahraničního obchodu

Obáváme se, že březnový výsledek průmyslové výroby zklame. Ta si sice v únoru polepšila o slušných 1,6 % meziměsíčně (SA, WDA), za březen ovšem očekáváme korekci tohoto čísla (-0,8 %), přesto by měla být výroba za celé první čtvrtletí oproti Q4 vyšší o 1,1 %. S velkou pravděpodobností tak přispíval průmysl do HDP na začátku roku kladně (přidaná hodnota v průmyslu klesala od Q2 12 nepřetržitě kumulovaně o 6,5 %). Výhled pro další měsíce ovšem zase tak příznivý není, zejména pro automobilový průmysl. Registrace aut v zahraničí se totiž dále snižují (například registrace nových aut v EU27 v březnu klesly o 10,2 % meziročně). Nicméně optimismus nebudí ani vývoj vpředhledících indikátorů z Německa, které v posledních dvou měsících zaznamenaly výrazný propad. Meziročně bez očištění by měl průmysl poklesnout o 4,9 %, respektive o 2,7 % po očištění (SA, WDA).

Stavební výroba klesá nepřetržitě od roku 2009. Problémy stavebního sektoru jsou dlouhodobé a odráží nízkou výkonnost české ekonomiky – nižší investiční aktivitu podnikatelského sektoru a omezenou poptávku po nemovitostech ze strany domácností. Svoji roli nakonec sehrály i škrty ve veřejných výdajích na infrastrukturní projekty (podíl infrastrukturních staveb na celkovém stavebnictví je přibližně 33 %, zbytek připadá na pozemní stavitelství). V březnu očekáváme, že stavební výroba meziměsíčně stagnovala (SA, WDA), když limitujícím faktorem bylo studené počasí. Nicméně v dalších měsících by již měla růst. Za první čtvrtletí by pak mělo stavebnictví poklesnout, což indikuje negativní příspěvek do HDP. Meziročně by v březnu mělo stavebnictví poklesnout o 9,0 % (respektive –7,4 % y/y SA, WDA).

Bilance zahraničního obchodu vykazovala až do listopadu loňského roku dobré výsledky. V posledních měsících se však vývoj zhoršil. Důvodem je kromě jiného i vývoj v automobilovém průmyslu, když bilance s auty byla za prosinec až únor ve srovnání s obdobím září až listopad o 7,1 mld. CZK horší (SA). V únoru pak vylepšila zahraniční obchod komoditní bilance, zde se ovšem jednalo pouze o jednorázovou záležitost. V březnu by se tak komoditní bilance měla zhoršit o 3,8 mld. CZK (SA). Bilance očištěná o komodity by se dle našich odhadů měla v březnu mírně zlepšit o 1,5 mld. CZK (SA). Celková bilance by se pak měla zhoršit o 2,3 mld. CZK (SA) na 23,8 mld. CZK. Obchodní bilance bez sezónního očištění by měla vykázat přebytek 32,3 mld. CZK, což je meziročně o 4,2 mld. CZK méně. Nominální exporty by měly meziročně poklesnout o 2,0 %, importy pak o 0,6 %.