Konec silné koruny české

Kupovat euro za 22 korun bylo ještě donedávna jen v říši fantazie a sci-fi. Ovšem úterní ranní obchody s českou korunou byly ve výši 22,91 Kč za euro. V době psaní článku, jen jeden a půl dne poté, se euro kupuje za 23,80 Kč. Prudké oslabení způsobil výrok Zdeňka Tůmy, guvernéra České národní banky (ČNB). Debata, která byla na našem posledním zasedání o tom, zda ponechat či zvýšit úrokové sazby, je ukončena. Nyní bude debata o tom, zda úrokové sazby nesnížit, uvedl Tůma pro agenturu Bloomberg. Dále dodal, že pokud by koruna nadále posílila, nevylučuje snížení úrokových sazeb.

Blafování nebo intervence

Můžeme jen spekulovat, zda slova Tůmy byly mistrným blafováním, nebo skutečným pokusem o intervenci ČNB, byť pouze slovním. Trhy však reagovaly okamžitě a ještě včera večer koruna oslabila o padesát haléřů. Stačí jedna věta a měna je najednou na úrovni, jaká byla před měsícem. Přišel začátek konce silné koruny? Je možné, že ano. A je to dobře.

Výhodné nákupy, nešťastné dotace

Silná koruna rozdělila lidi na dva tábory. Členové jednoho tábora samou radostí skáčou a utrácejí naspořené peníze: cestují do zahraničí, nakupují zboží, investují v cizí měně. Zjednodušeně, jde o všechny soukromé osoby. Členům druhého tábora zůstávají jen oči pro pláč a s očima obrácenýma nahoru doufají v zázrak zastavení silné koruny. Tady patří všechny firmy, které exportují své zboží a služby, i společnosti a komunální sféra, které přijímají evropské dotace.

Majitel společnosti vyvážející zboží do zahraničí může mít radost z levně nakoupené dovolené pro svou rodinu, ale v okamžiku návratu do práce musí řešit nepříjemnou situaci silné koruny. Zatímco cena jeho zboží nebo služeb je stále stejná, silná koruna cenu znehodnocuje a v konečném důsledku má firma na výběr tři možnosti:

• zdražení svých služeb a výrobků s rizikem, že přestanou být konkurenční,
• dokrývání ztrát z čistého zisku,
• snížení nákladů.

Poslední jmenovaná možnost s sebou nejčastěji přináší zemětřesení v oblasti zaměstnaneckých pozic nebo mezd.

Města, neziskové organizace a společnosti, které dostávají či dostaly evropské dotace, zase řeší nepříjemnou situaci, kdy dotace přišla v dohodnuté výši, ovšem vzhledem k ceně koruny celková výše nepokryje původně plánovaný projekt. A vzhledem k dotačním částkám rozhodně nejde o statisíce, ale miliony chybějících korun. To se opět může negativně projevit například na omezení stavby čistírny odpadních vod nebo zastavení či omezení dopravních staveb. Důvod? Budou chybět peníze. Po několikaměsíčním procesu získání dotace se počítá s určitou částkou, na kterou se navazují další smlouvy a výběrová řízení. Chybějící peníze většinou znamenají konec a následné ztráty. Kdo ze silné koruny skutečně těží, jsou jen spotřebitelé. A v zimě už nepomůže hřejivý pocit z levně nakoupeného zboží pod vánočním stromečkem, když obec pro chybějící peníze nemohla dostavit plynofikaci. Vše by vyřešilo konečné přijetí eura, ovšem do toho má česká ekonomika a hlavně politická situace ještě hodně let daleko.

Úroky, úroky, hýbejte se

Pokud by ČNB skutečně snížila úrokové sazby, kromě dalšího oslabení české koruny, která by tratila v očích investorů, by se český bankovní trh začal opět otáčet. Nejspíše bychom mohli očekávat snížení úrokových sazeb depozitních produktů a nejrychleji by reagovaly plovoucí sazby spořicích účtů. Nejvyšší sazba 3,5 % p.a. na spořicím účtu by tak pravděpodobně byla minulostí. Na druhé straně by zde nastal další prostor pro snížení sazeb úvěrů, to by se mělo dotknout hlavně hypoték. Jaký vývoj skutečně nastane a zda se bude koruna obchodovat za více než 24 Kč za euro, se dozvíme již za čtrnáct dnů. To budou o dalším osudu úrokových sazeb rozhodovat centrální bankéři. Do té doby máme možnost vychutnat si možná poslední období výhodných nákupů.