Klesnou české úrokové sazby až na nulu?

V ekonomice nejsou téměř inflační tlaky. Z dlouhodobějšího hlediska nemusí jít o poslední snížení sazeb, stávající stav by mohl umožnit pokles sazeb až k nule.

ČNB včera v souladu s očekáváním snížila úrokové sazby o 25bp. z 0,75% na 0,5%. Snížení sazeb je možné zdůvodnit: 1) podstatně slabší než očekávanou výkonností ekonomiky, 2) pokračující fiskální restrikcí, která bude dále stlačovat už tak velmi slabou poptávku 3) negativním vlivem externích faktorů – dluhová krize eurozóny má k vyřešení daleka a jednak působí negativně na výkonnost ekonomiky a jednak existuje reálné rizik jejího dalšího zhoršení.

V ekonomice navíc nadále neexistují inflační tlaky. Výhled pro poptávkou inflaci zůstává negativní jak ve zbytku tohoto roku tak v roce příštím (důsledek slabé poptávky domácností). Pokud vezmeme do úvahy dlouhodobější výhled nemusí jít o poslední snížení sazeb. Dopad snížení sazeb do ekonomiky bude sice omezený (hlavní transmisní kanál by mohla být mírně slabší koruna), ale dlouhodobě neinflační prostředí v ekonomice by mohlo v principu umožnit pokles sazeb až k nule.

Jediným faktorem, který by dalšímu poklesu sazeb mohl bránit je další oslabování koruny. Pro snížení sazeb hlasovali čtyři ze sedmi členů bankovní rady, tři byli proti. ČNB uvedla, že rizika pro inflaci jsou ve směru vyšší celkové a nižší měnověpolitické kvůli vládním úsporám. Guvernér Singer řekl, že nemůže předvídat další vývoj sazeb a že koruna hraje roli. Reakce trhu byla omezená, protože se krok ČNB všeobecně očekával. Koruna po oznámení snížení sazeb mírně posílila, pravděpodobně se po jejím předchozím oslabení realizovalo úsloví buy on rumor, sell on news. Po tiskové konferenci její posilování pokračovalo. Trh mohl vnímat poznámku na tiskovce a vlivu koruny na rozhodování o sazbách jako podnět k nákupu korun.

Německá nezaměstnanost pokračuje V pozvolném růstu, když v červnu narostla o 0,1% na 6,8%. Vedle zhoršování situace v průmyslu a poklesu konjunkturálních indikátorů jde o další příznak sílících dopadů dluhové krize eurozóny a problémů ekonomik na jihu Evropy na německou ekonomiku. Sice pozvolně, ale vytrvale rostoucí nezaměstnanosti bude mít negativní dopad na domácí spotřebu a to jak přímo přes pokles příjmů, tak nepřímo přes vyšší opatrnost spotřebitelů, což dále posílí tendenci k zhoršování ekonomické výkonnosti Německa.

Itálie včera prodala v aukci za 5,42 mld EUR (v souladu s plánem) desetiletých státních dluhopisů. Náklady na obsluhu dluhu jí však dále vzrostly, výnos v aukci dosáhl 6,19%. Itálie sice má stále přístup k financování na trhu, ale zvyšující se cena zadlužování negativně ovlivňuje její schopnost zvládat krizi – jde tedy o klasickou klesajíc spirálu, kdy kombinace vysokého zadlužení a růstu výnosů posiluje tendenci výnosů k růstu.

Šéfové eurozóny se včera dohodli na zmírnění pravidel pro splácení záchranných půjček pro španělské banky u zmírnili také pravidla pro případnou pomoc Itálii. EMU nebude požadovat, aby krizové půjčky španělským bankám byly seniorní a otevřela možnost rekapitalizace bank přímo ze záchranných fondů jakmile bude v Evropě ustaven jednotný bankovní dozor. Trh reagoval pozitivně, projevilo se to především na kurzu eura k dolaru, který skokově posílil z 1,245 k 1,260.