Klesající inflace podporuje spotřebu

Centrální bankéři tradičně sledují statistická data odrážející sílu spotřebitelské poptávky. Zvyšující se spotřebitelské výdaje domácností indikují v „normální“ situaci hrozbu budoucích inflačních tlaků, na což centrální banky reagují zvyšováním úrokových sazeb.

Centrální bankéři tradičně sledují statistická data odrážející sílu spotřebitelské poptávky. Zvyšující se spotřebitelské výdaje domácností indikují v „normální“ situaci hrozbu budoucích inflačních tlaků, na což centrální banky reagují zvyšováním úrokových sazeb.

widgety

V posledních měsících jsme svědky náznaků, že po loňském bezprecedentním propadu spotřeby domácností se situace začíná zlepšovat. Spotřebitelská důvěra se vyšplhala na dvouleté maximum a lepší nálada českých spotřebitelů se začíná opatrně projevovat ve vyšší ochotě utrácet. To začínají reflektovat například statistiky maloobchodních tržeb. Máme se tedy obávat, že oživující domácí poptávka přinese vyšší inflaci? Domnívám se, že nikoliv.

Nenacházíme se totiž v situaci, kdy se ekonomika může přehřívat. Naopak jsme po dlouhodobé recesi, která vedla k výraznému poklesu využití výrobních kapacit. Případný nárůst výroby tažený oživující poptávkou tak k inflaci nepovede. Navíc mzdové náklady firmám také nijak nerostou. Centrální banka tak měnové podmínky rozhodně utahovat nebude. Navíc kauzalita je i opačná – domácí poptávka ovlivňuje s určitým zpožděním inflaci, naopak inflace má dopad na současnou domácí spotřebu. Za loňským poklesem spotřeby domácností stála z velké části vysoká inflace (v průměru 3,3 %), naopak letošní klesající trend inflace začíná spotřebitelské výdaje podporovat. A tyto trendy zřejmě budou pokračovat. Očekáváme, že inflace klesne ze současných 1,3 % na úrovně pod jedním procentem počátkem příštího roku. A právě nízká inflace by měla v příštím roce povzbudit reálné příjmy domácností a podpořit jejich ochotu utrácet za spotřebitelské statky i investiční produkty.