20 miliard korun bychom museli poslat Řekům, kdyby v Česku bylo euro

Řecko se dostalo zatím vůbec nejblíže svému krachu poté, co německá kancléřka Angela Merkelová odmítla podepsat bianko šek a nasypat na záchranu Řecka přes 8 miliard euro. Dopad na trhy byl značný, protože helénská republika musí do konce května na splátky úroků a pokrytí rozpočtového deficitu vydat dluhopisy za téměř 12 miliard euro.

V případě neposkytnutí pomoci by se to Řecku za současné výše tržní úrokové sazby nepovedlo. Absence dalších kroků by neodvratně vedla ke krachu státu a nutnosti sanace západoevropských bank. Jen německé a francouzské bankovní ústavy drží řecké dluhopisy v celkové hodnotě 125 mld. euro. Řecko nakonec přistoupilo na podmínky eurozóny a připravilo další škrty v rozpočtu. Finanční pomoci by tak už nemuselo nic bránit.

Ratingy evropských zemí klesají

V souvislosti s řeckými problémy se upravovaly ratingy zemí eurozóny. Agentura S&P snížila rating hned třem členským zemím, a to Řecku, Portugalsku a Španělsku. V případě Řecka byl rating snížen až na spekulativní stupeň, tedy na úroveň zemí jako Ázerbájdžán, nebo Egypt. Reakce na tyto kroky byla téměř okamžitá. Výnosy z řeckých dluhopisů vystoupaly až na 11 % a portugalské se dostaly téměř na 6 %, tedy na hodnoty, kde se nacházely řecké dluhopisy ještě na začátku března.

Kdo nepřijal euro, nemusí pomáhat

Na celé situaci s řeckými problémy vydělalo pravděpodobně nejvíce Švýcarsko, které má v řeckých dluhopisech expozici přes 80 mld. euro. Jelikož není členem eurozóny, nemusí se finančně podílet na záchraně. Přesto mu zůstanou vysoké úrokové výnosy, které plynou z držení rizikových řeckých dluhopisů. Je také paradoxem, že na záchraně Atén se bude podílet i druhý nejvíce ohrožený člen eurozóny, kterým je Portugalsko. Za současných podmínek bude muset vydat 770 milionů euro. Stejně jako ostatní státy si bude muset na tuto operaci půjčit, což nadále zvýší jeho zadlužení a tedy i pravděpodobnost jeho krachu. Pokud by Česká republika byla členem eurozóny, tak by její podíl na záchraně Řecka činil přibližně 20 miliard korun!

Graf: Vývoj výnosu portugalských dluhopisů v % od začátku roku

Panikou na trzích trpěla také společná evropská měna, k americkému dolaru si sáhla na roční minima a klesala také k ostatním světovým měnám. Není bez zajímavosti, že výprodeje zasáhly také středoevropské měny včetně české koruny. Ta si k euru dokonce připsala největší ztráty ze všech světových měn. Výprodeje se nevyhnuly ani světovým akciovým indexům. Největší ztráty zaznamenaly akcie primárně postižených zemí, ovšem týden zakončily v mínusu všechny evropské akciové indexy včetně pražské burzy.

Evropu čekají těžké časy

Ke stabilizaci trhů a odvrácení ještě větších ztrát přispěly Spojené státy. Výsledková sezóna amerických firem je v plném proudu a více než 80 % dosavadních finančních výsledků bylo lepších, než ukazovaly odhady. Navíc na středečním zasedání americká centrální nezměnila nic na své rozvolněné měnové politice a opět přislíbila, že úrokové sazby bude udržovat i nadále na nízkých úrovních, což byla pozitivní zpráva pro akciové trhy. Během pátečního odpoledne také přišly předběžné výsledky amerického HDP, podle kterých největší světová ekonomika rostla v prvních třech měsících o 3,2 %.

Z dění minulých týdnů je čím dále jasnější, že USA má nakročeno k dalším růstům minimálně do doby, než bude americká centrální banka FED muset začít zvedat úrokové sazby. Je to v současnosti právě americká ekonomika, která drží finanční trhy nad vodou a chrání je před prohlubováním ztrát. Naopak Evropu čekají těžké časy vzhledem k vysokému průměrnému zadlužení. Evropa je na podobné cestě, jakou si v minulých letech procházelo Řecko. Zvykla si na dluhové financování a bude velmi obtížné se tohoto návyku zbavit. Omezené zdroje na trzích ji k tomu nakonec donutí, ovšem negativním důsledkem bude nižší ekonomický růst.