Kdo bude nejvíce zasažen zpomalením čínské ekonomiky?

Čína má jako významný světový dovozce komodit a technologií a vývozce investic obrovský vliv na globální ekonomiku. Zpomalením by výrazně utrpělo i Česko.

V jednom ze svých předchozích příspěvků jsem se věnoval problematice nafukování bubliny na čínském nemovitostním trhu. Nyní se pojďme společně podívat na to, které země by byly případným poklesem čínské ekonomiky, a to nejen z důvodu poklesu stavební výroby, zasaženy nejvíce.

V roce 2000 byla Čína sedmou největší ekonomikou světa, v roce 2010 pak již druhou největší ekonomikou světa, a do roku 2020 by se měla čínská ekonomika stát největší světovou ekonomikou vůbec. S růstem tamní  ekonomiky rostl i objem jejího dovozu, v roce 2010 již byla Čína celosvětově druhým největším dovozcem. Pokles objemu dovozu způsobený poklesem čínské ekonomiky by tedy měl větší, resp. tvrdší dopad, než se může na první pohled zdát.

Kdo by byl zasažen nejvíce?

1) Vývozci komodit

Ropa

Mezi největší dodavatele ropy do Číny, která je druhým největším dovozcem ropy na světě, patří podle oficiálních čínských údajů země jako Angola, Saúdská Arábie, Rusko, Súdán, Írán, Kuvajt, Omán, Brazílie a Kazachstán. V případě Angoly, která byla v lednu tohoto roku největším dodavatelem ropy do Číny, činí vývozy do Číny více než jednu třetinu veškerého exportu. Snížení objemu čínské poptávky po ropě a následný pokles cen ropy by tedy měl na tuto zemi opravdu tvrdý dopad. Podobně by tomu však bylo u všech světových vývozců ropy, kterým by nastalo období nižších vývozů, a hlavně i nižších cen ropy.

Železná ruda

Indie, Austrálie, Jihoafrická republika, Brazílie a Chile, to jsou nejvýznamnější dovozci železné rudy do Číny. Těmto zemím již nyní dělají vrásky na čele snahy čínské vlády o snížení míry dovozu železné rudy, především z důvodu rostoucích cen na světových trzích. Ekonomiky těchto zemích, jejichž růst byl v uplynulých letech tažen právě čínským hladem po surovinách, by tedy při snížení čínské poptávky po železné rudě zažívaly krušné časy.

Měď

Právě Čína je vůbec největším dovozcem mědi, na druhé straně je pak Chile coby její největší exportér. O tom, jak nepříjemný může být výpadek čínské poptávky, se v Chile přesvědčili již v roce 2008, příští pokles poptávky pak jistě opět nebude ničím příjemným.

2) Průmyslové země

K budování své ekonomiky potřebuje Čína kromě nerostných surovin i mechanizaci a technologie, a protože zatím v oblasti hi-tech technologií pokulhává, musí je dovážet. Jejich největšími dovozci do Číny jsou Japonsko, Jižní Korea, USA a Německo. Německá mechanizace, japonské a americké technologie, jihokorejské součástky do čínských výrobků, to jsou rovněž motory čínského hospodářského růstu. V případě Japonska a Jižní Koreje je Čína dokonce největším vývozním trhem, a stejně jako v případě Německa, i u těchto dvou zemí jsou vývozy tím, co udržuje tamní ekonomiky v růstu.

Ve snaze snížit závislost ekonomiky na vývoze, udržet tempo hospodářského růstu po výpadku zahraniční poptávky způsobené globální ekonomickou recesí, odhodlali se čínští vládní představitelé k masivním investicím do infrastruktury, k čemuž jsou zapotřebí německá těžká technika a americké díly pro elektrárny. Pokud by došlo k omezení těchto vládních investic, znamenalo by to pro obě tyto země docela značné potíže. O něco méně by tímto byly zasaženy ekonomiky Japonska a Jižní Koreje, které do Číny dodávají především součástky či technologie pro čínské výrobky, které jsou stále v převážné většině určené k vývozu.

3) Země, v nichž Čína investuje svůj kapitál

Obrovské devizové rezervy umožňují Číně zvyšovat svůj vliv de facto ve všech koutech světa. Nejvýznamnějšími příjemci čínských zahraničních investic jsou v tuto chvíli asijské státy, ve kterých Čína hledá levnou pracovní sílu pro své nově vybudované továrny, pro které jsou již mzdy pobírané samotnými Číňany nepřijatelné.

Dalšími zeměmi, v nichž Čína investuje ve velkém, jsou Austrálie a země Latinské Ameriky. Účelem těchto investic pak není nic menšího než zajištění plynulých dodávek nerostného bohatství. S poklesem čínské ekonomiky lze očekávat i pokles objemu těchto investic, což by pochopitelně zbrzdilo či úplně zastavilo ekonomický růst zemí, které dnes žene vpřed čínský kapitál. A i když se nejčastěji a nejhlasitěji mluví o čínských investicích v Africe, ve skutečnosti je černý kontinent příjemcem pouze zlomku čínských investic, jejich výpadek by tedy neměl na tento region fatální dopad.

Jaký by byl dopad na Českou republiku?

Jistě jste zaregistrovali informaci o tom, že v květnu tohoto roku rostl český průmysl tempem 15,2 %, což je výkon vysoko nad odhady analytiků. Již od samostatného vzniku České republiky platí, že naše ekonomika roste i padá s tou německou, která je naším nejvýznamnějším vývozním trhem.

A jsou to právě vývozy do Číny, co dnes žene německou, a poté zprostředkovaně i českou, ekonomiku vpřed. Pokud by tedy došlo k poklesu objemu vývozu Německa směrem do Číny, znamenalo by to těžkosti nejen pro největší evropskou ekonomiku, ale i pro nás. Sledování vývoje čínské ekonomiky má tedy větší smysl, než jste si možná doposud mysleli.

Anketa

Blíží se další recese světové ekonomiky?

7 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 1. 10. 2011 12:35