Karty rozdány – jak se projeví koaliace na ekonomice?

Volby si jistě zaslouží pozornost ekonomů a finančních trhů. Výsledek určí hospodářskou politiku země na další čtyři roky.

Volby si jistě zaslouží pozornost ekonomů a finančních trhů. Výsledek určí hospodářskou politiku země na další čtyři roky. Vzhledem k tomu, že se přes veřejné rozpočty přerozděluje 40 procent HDP, hraje vláda v ekonomice důležitou roli.

Přesto nebyl místní finanční trh před volbami nijak zvlášť nervózní. Podle toho také vypadala vlažná reakce trhu s dluhopisy a kurzu koruny na výsledek voleb. Jen akciový trh zareagoval na výrazné snížení rizika zavedení vyšší sazby daně z příjmu právnických osob ve vybraných sektorech, myšlenky nadneseně před volbami levicovými stranami.

Vyjednávání o sestavení nového kabinetu bude nejspíše zdlouhavé. Jak se ukazuje, zásadní roli ve formování kabinetu se sehraje hnutí ANO, bez jehož účasti či podpory by prakticky nebylo možné vládu sestavit, což by vyústilo v brzké opakování voleb.

Úvahy o hospodářské politice vlády tedy musí brát v potaz ekonomické pasáže volebního programu hnutí ANO, průniky s názory ostatních potenciálních partnerů v koalici (tedy primárně ČSSD a KDU-ČSL) a ochotu k ústupkům a kompromisům.

Na první pohled není průnik programů stran uvažované koalice nijak velký, a tedy ani prostor k výraznější změně dosavadního kurzu hospodářské politiky. Patrně jedinou zásadní změnou by bylo snížení dolní sazby DPH, případně zavedení nulové sazby na léky a knihy. Účast ANO ve vládě, či její podpora kabinetu by měla být pojistkou před zvyšováním daně z příjmů právnických osob nebo zvyšováním daňové zátěže práce.

Otazník visí nad penzijním systémem, kdy ČSSD i KDU-ČSL volají po zrušení 2. pilíře, zatímco ANO přichází se zajímavou myšlenkou automatické členství v 2. pilíři pro nové účastníky trhu práce, ovšem s možností vystoupení z něj jako kompromisem mezi dobrovolností a robustností 2. pilíře.

Všechny strany uvažované koalice se zároveň přihlásily k udržení rozpočtového deficitu pod 3 procenty HDP. Pokud by však závazek nezvyšovat deficit byl brán vážně, znamenalo by to každé snížení daní vyvážit růstem jiných daní nebo škrty ve výdajích a zde se může shoda uvnitř vládní koalice hledat obtížně.