Hlavní navigace

Kapitalismus devastuje levice, výsledkem je chudoba střední třídy (NÁZOR)

3. 6. 2014
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

 Autor: Isifa.com
Je nerovnost v příjmech skutečně problém? A proč levice podporuje bohaté?

Kolega David Silmmen publikoval zajímavý článek Rozdělení bohatství: kapitalismus má vážné nedostatky, ve kterém se snaží objasnit názory francouzského ekonoma Thomase Pikettyho, který publikoval knihu s názvem Kapitál 21. století (Capital in the Twenty-First Century). Rád bych se na téma zvyšování příjmových rozdílů podíval také z druhé strany. 

Nejdříve je však potřeba říct, že existují velmi silné pochybnosti, zdali kniha obsahuje skutečně relevantní údaje. Podle listu Financial Times (FT) si Piketty vybírá jen takové údaje, které mají podpořit jeho světonázor. Přitom ostatní údaje, které by mohly jeho tvrzení zpochybnit, záměrně vynechává. Aneb šlo by zde použít údajný citát Winstona Churchilla: Nevěřím žádné statistice, kterou jsem sám nezfalšoval.

Co mě však překvapilo, je to, že Piketty často skloňuje slovo kapitalismus. Opravdu lze mluvit o kapitalismu? Kapitalismus je definován jako systém, kde jsou výrobní prostředky v soukromých rukou. Dneska ale stát natolik tyto výrobní prostředky zdaňuje a reguluje, že lze pochybovat, zdali jsou plně v rukou soukromníků. Pro běžného člověka to například znamená, že si nemůže vybrat, zdali chce odebírat elektřinu z běžných nebo obnovitelných zdrojů. Nechcete jezdit částečně na biopaliva a platit kvůli tomu dražší potraviny? Znovu máte smůlu. Stát to tak určil a basta.

V kapitalismu by mělo také platit, že každý hospodaří na „vlastní triko“. To se ale neděje. Zatímco malé a střední firmy v hospodářské a finanční krizi často krachovaly, banky, které z velké části svým nezodpovědným úvěrováním krizi zavinily, se ničeho bát nemusely. Byly ze stran států a centrálních bank zachraňovány. Tohle nemá s kapitalismem nic společného. 

Proč bohatí bohatnou?

Dále Piketty kritizuje především přerozdělování příjmů do rukou nejbohatších. Požaduje po vládách světa, aby koordinovaly své úsilí při sdílení finančních informací mezi sebou, aby se každá bytost nemohla schovat před daňovou konfiskací.

Takový názor však není ojedinělý. V minulosti například byla velice aktuální skupina „Occupy Wall Street“, která vystupovala právě proti 1 % nejbohatších lidí. S těmito skupinami často také debatuje Peter Schiff , který sám patří do skupiny 1 % nejbohatších a snaží se jim vysvětlit, jak mu vládní regulace brání zaměstnat další lidi, či jak stát společně s centrální bankou vytvořily systém, ve kterém vydělávají peníze jen vyvolené skupiny lidí na Wall Streetu.

Na jednu z debat se můžete podívat v následujícím videu, které je v anglickém jazyce: 


Koneckonců regulace, které mají zaměstnance chránit, často vedou ke zcela opačným důsledkům. Například pracovní zákoník ve Španělsku, který zaměstnancům garantoval výhody, o kterých si může nechat jen český zaměstnanec zdát, vedl k současné více jak 25% nezaměstnanosti a 60% nezaměstnanosti mladých do 25 let. Více o tomto tématu si přečtěte v článku: Socialismus v Evropě vytváří ztracenou generaci

Nepodporujme bohaté

Levice, která nás chce chránit a tvrdí nám, že chce vytvořit spravedlivé podnikatelské a daňové prostředí, přitom často podporuje ty nejbohatší. Příkladem je tradiční levicová země Francie. Velké společnosti zde dostávají nejrůznější daňové úlevy či pobídky na vytvoření pracovního místa. Malé a střední firmy, které například ve Spojených státech tvoří jednu z hlavních opor zaměstnanosti, téměř žádné výhody čerpat nemůžou.

Nemusíme ale chodit do zahraničí, u nás je situace podobná. Také jsme investorům za stovky milionů vystavěli průmyslové zóny, spolupodíleli se na jejich investicích, dali jim štědré dotace na založení pracovních míst (v některých případech i více než 1 mil. Kč na jedno pracovní místo) a ještě k tomu daňové úlevy. Výsledkem byly montovny s nízkou přidanou hodnotou. A společnosti často po vyčerpání daňových výhod Českou republiku opustily.

Pokud si založíte novou firmu, můžete očekávat takové dotace? Nikoliv, máte smůlu. Nikdo vám nepomůže, naopak si dokonce připadáte jako přítěž. Koneckonců ministr financí Andrej Babiš řekl zástupci Jihomoravského inovačního centra: Malé a střední podniky – to jsou klišé a kecy. My potřebujeme podporovat velký průmysl, který tu má tradici. Že pomáháte zakládat inovátorské firmy, to je super, ale je to na prd,

Všechna opatření jsou scestná

Ač se nám to nelíbí, musíme se smířit se situací, kdy extrémně bohatí lidé budou vždy daňově flexibilní. Chceme zavádět majetkové daně? Pak si nemovitost v České republice nekoupí, ale raději třeba ve Švýcarsku či Monaku. Chceme jim znárodnit vklady? Pak zničíme poslední střípky bankovního tajemství v České republice a řada lidí svůj bankovní účet založí v zemích, kde stále bankovní tajemství existuje. Výsledkem bude otřesení našeho bankovnictví. Čtěte také: Znárodněním vkladů na Kypru se překročila červená čára. Hrozí to i nám?

Chceme zavést zákon o prokázaní původu příjmu? Pak se takový zákon může stát nástrojem politického boje. Koneckonců, vzpomeňme, jak ministr financí Andrej Babiš vyhrožoval finanční kontrolou konkurenčnímu deníku ECHO 24. Co je však nejabsurdnější, k finanční kontrole skutečně došlo. Někteří podnikatelé se proto ze strachu raději stanou rezidenty jiných zemí (kde také budou platit daně), stát na nich nevydělá nic.

Zrušit smlouvy o dvojím zdanění, aby nemohli investoři utíkat do daňových rájů? To není možné, neboť by k tomu některé velké státy nepřistoupily. Například Spojené státy, kde je možné mít v některých státech daňový ráj. Čtěte více: Jak „odklánět“ peníze?

Proč raději nezrušit většinu regulací, které brání podnikům, aby u nás zůstávaly? Manažeři často argumentují přesunem do Nizozemí právě kvůli jednodušším zákonům a lepšímu vymáhání práva, tedy vyšší právní jistotě. Proč ji nemáme u nás?

dan_z_prijmu

Co dělat pro omezení nerovnosti?

Znamená to, že všechny tyhle způsoby na omezení bohatých se obrátí spíše proti tvůrcům. Jedná se o populismus, který může být velmi nebezpečný. Zajímavé také je, že v řadě latinskoamerických zemích, kde vládly či stále vládnou populistické strany, je nerovnost nejvyšší (podle Giniho koeficientu). Jak je to možné? Jedna strana oligopolistů, průmyslníku a finančníků totiž prostřednictvím vládní strany bojuje proti druhé, výsledkem v dlouhodobém horizontu je stále větší nárůst bohatství vyvolených skupin. Často jsou průmyslové firmy schopny prosadit například vysoká cla na zahraniční výrobky. Výsledkem je, že lidé jsou nuceni kupovat si méně kvalitní a dražší místní výrobky, bohatnou na tom znovu vyvolené skupiny. 

Co by tedy vláda měla dělat pro omezení nerovnosti? Zrušme nesmyslnou podporu bohatých a to formou investičních, pobídek a dotací. Omezme moc politiků, kteří by už nemohli být tak snadno „přisátí“ na státním rozpočtu. A koneckonců, pokud ve společnosti bohatne většina lidí, pak nás zvětšování rozdílů nemusí zajímat. Proč by průmyslníci, kteří zaměstnávají stovky lidí u nás, nemohli bohatnout? Pokud nečerpají dotace a pobídky od státu a jsou schopni konkurovat na zahraničních trzích, pak na takové průmyslníky můžeme být jen hrdí.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Nejčastěji se věnuje tématům z oblasti investování, financí a makroekonomie.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).