Kanadský guvernér centrální banky: hrdina, v něhož věří Británie

Britská ekonomika má chatrné zdraví a její občané jsou na konci nákupních sil. Naděje se upírají k příštímu guvernérovi BoE. Dokáže oživit ostrovní ekonomiku?

Britská centrální banka (BoE) na svém květnovém zasedání bankovní rady (9. května 2013) ponechala úrokovou míru na nezměněné úrovni 0,5 procenta, na níž se nachází již 4 roky. 

Nezměnil se ani objem nákupu dluhopisů (375 mld. GBP), jehož banka dosáhla již v listopadu 2012. 

S blížícím se koncem funkčního období současného guvernéra BoE Mervyna Kinga je pravděpodobné, že britská centrální banka ponechá svoji měnovou politiku beze změny až do příchodu jejího nového šéfa. Právě do nového muže v čele BoE vkládají všichni obrovské naděje a očekávání ve smyslu oživení ostrovní ekonomiky.

Naděje přichází z Kanady

Nástupce Mervyna Kinga byl jmenován již v listopadu 2012 a do křesla usedne letos v červenci. Řeč je o současném guvernéru kanadské centrální banky (BoC) Markovi Carneym, který si jako první cizinec v historii sedne do křesla guvernéra BoE. 

Mark Carney si jako šéf BoC vybudoval skvělé renomé. Právě jemu se totiž přikládá obrovská zásluha na tom, že země javorových listů, jejíž ekonomika je výrazně závislá od exportu do USA, dokázala poměrně úspěšně vyváznout z následků krize. Finanční krize v USA vypukla na podzim 2008, kdy zbankrotovala jedna z nejznámějších investičních bank Lehman Brothers a následně se přes bankovní sektor přesunula na Evropský kontinent ve formě krize dluhové. 

Rychlá reakce nad zlato

Kanaďanovi Markovi Carneymu se přisuzují zásluhy a uznání hlavně proto, že dokázal rychle reagovat na ekonomickou situaci a neváhal dramaticky snížit základní úrokovou sazbu, aby podpořil kanadskou ekonomiku, v době kdy se na ni hroutila krize z USA. 

Ačkoli se někteří ekonomové dívají na jeho činy s nadhledem a dokonce tvrdí, že šlo o shodu náhod, Carney si určitě zaslouží respekt každého z nás za jeho rychlou a odvážnou reakci na finanční krizi, která zasáhla USA. Očekávání, že v Británii provede ekonomický zázrak, jsou proto podle některých odborníků přehnané a ve výsledku mohou způsobit značné zklamání. 

Markovi Carneymu nelze upřít, že v reakci na situaci v USA (pád Lehman Brothers) nezaváhal ani minutu a konal velmi rychle. Za 5 měsíců snížil základní úrokovou sazbou z 3 procent na 0,5 procenta (o 2,75 procenta). Uvážíme-li rovněž konání americké centrální banky (Fed), tak zjistíme, že ta konala stejně, ba dokonce rychleji. Kanada ji víceméně jenom následovala, což je přirozené vzhledem k tomu, že 45 procent HDP země javorových listů tvoří zahraniční obchod, jehož největším zástupcem jsou právě USA. 

Carneymu nelze upřít, že učinil krok odvážný, jenž vyžaduje potřebnou dávku kuráže. Na druhé straně BoC nebyla ta, která by jako první iniciativně snížila úrokové sazby. BoC jenom následovala politiku Fedu.

Graf: Srovnání vývoje základní úrokové sazby v USA (oranžová) a Kanadě (bílá)


Základní úroková sazba USA a Kanada

Má se za to, že Carney primárně ochránil reputaci tamního bankovního systému. Právě ten byl kanálem, jehož prostřednictvím se rozšířila krize z USA na Island, do Irska, Portugalska a dalších zemí. 

Chatrné zdraví britské ekonomiky

Britská ekonomika se nyní kymácí mezi růstem a poklesem, což podkopává její vizitku silné stabilní ekonomiky. Zatímco ostatní světové ekonomiky (Japonsko, eurozóna, USA) povolují uzdu měnové politiky, Británii svazuje ruce již tři roky vysoká inflace, která je nyní 0,8 procenta nad 2 procentním inflačním cílem. Pod tíží vysoké cenové hladiny, která omezuje konání britských centrálních bankéřů, je měnová politika na ostrovech beze změny od listopadu 2012.

Ačkoli britská ekonomika v prvním čtvrtletí 2013 povyrostla o 0,3 procenta, čímž se vyhnula recesi, její zdraví je velmi chatrné. Vládnoucí politická strana konzervativců nechce ustoupit od vládního programu utahování opasků, který se stal terčem kritiky i mezinárodního měnového fondu (MMF). Christine Lagardeová po drsných zkušenostech s Řeckem přehodnotila postoj MMF k úsporným opatřením a nyní podporuje raději pomalejší zavádění méně bolestivých reformních kroků.  

Dvě světýlka naděje

Britové jsou na konci svých nákupních sil. Občané v průzkumu přiznali, že 20 procent z nich si půjčuje nebo používá úspory k tomu, aby pokryli nezbytné výdaje. Ostrovnímu království nyní zůstávají jenom dvě světýlka naděje. 

Prvním z nich je ekonomické oživení hlavního obchodního partnera, a to eurozóny, což se jeví jako málo pravděpodobné. Druhým je měnová politika. 

Všechny zraky se proto nyní s nadějí upírají na nového guvernéra Carneyho, od něhož se očekává ekonomický zázrak. Jestli se mu podaří zopakovat správná rozhodnutí z Kanady, je nyní ve hvězdách. Jisté je, že nepřijde-li se šokujícím inovativním řešením, budou trhy i Britové zklamaní. 

V neprospěch ostrovanů hraje i citlivé téma měnových válek a oslabování měn. Znehodnocování libry by ale spotřebitelsky orientované ekonomice Velké Británie stejně příliš nepomohlo. Vyšší ceny dovozu by zranily spotřebitelé více, než by pomohly exportérům. BoE tedy nezbývá mnoho es v rukávu. Minulý měsíc rozběhla nový program na oživení ekonomiky, jehož cílem je podpořit půjčky pro malé podniky a domácnosti. Taková cesta ekonomického oživení se jeví jako směr, jejž by měl následovat i nový guvernér Mark Carney.