Je zemětřesení to, co ekonomika potřebuje pro oživení?

Po sečtení obětí a majetkových ztrát nastoupí rekonstrukce a obnova, ekonomika poroste. Statistiky budou ukazovat dobrá čísla, jenže se asi zapomene, že se ve skutečnosti jedná o obnovu zničeného bohatství.

Škody jsou ve skutečnosti podnětem k růstu

Přírodní pohroma logicky znamená ztrátu bohatství. Ten, kdo přijde o svůj domov, se musí zadlužit nebo sáhnout do úspor, popřípadě se uskrovnit. Bohatá a vyspělá země je takovéto ztráty schopna unést a při soudobém způsobu měření ekonomických výsledků to bude ještě znamenat podnět k ekonomickému růs­tu.

Zemětřesení a jiná katastrofická událost ve vyspělé ekonomice jen zřídkakdy způsobí dlouhotrvající pokles ekonomiky. Snaha a úsilí znovu vybudovat co bylo zničené, nastartuje ekonomikou aktivitu, rekonstrukce a obnova se stane pro hospodářství novou hnací silou. Pozornost a úsilí se zaměří na obnovu zničených oblastí, z obnovovací fáze začne profitovat stavební sektor, přestaví a rekonstruují se soukromé domy i domy veřejných institucí, silnice, železnice, mosty i přístavy. Čtěte také: Máme nakročeno k poklesu životní úrovně?

Přírodní katastrofy jsou pro ekonomiku špatné jen v krátkodobém horizontu. I komentář z dílny Světové banky říká že je „dopad zemětřesení na růst Japonska pravděpodobně dočasný.“  Japonský reálný hrubý domácí produkt sice zpomalí, ale zpomalení má být dočasné.  Po výchozím šoku a jenom nebo dvou čtvrtletích poklesu má následovat čtyři až osm čtvrtletí zlepšení růstu a nadějného oživení.

Napříč ekonomikou vzroste poptávka, budou se nakupovat stavební materiály, budou hledáni a poptáváni řemeslníci. Vzniknou nová pracovní místa, obchodní příležitosti se rozšíří i v navázaných sektorech. Existuje-li motivace a nutnost čerpat úvěry na financování, je tu potřeba financování, a tak pravděpodobně vzhůru poskočí i výše HDP vytvářená ve finančním sektoru.

Když ničivé zemětřesení a ekonomické ztráty střídají zisky

Zpráva Světové banky říká, že i po zemětřesení v japonském Kóbe v roce 1995 japonský obchod zpomalil pouze na několik čtvrtletí. Analýza poukazuje i na nejasnosti a pokračující výzvy, související se situací jaderných reaktorů. Zemětřesení, které Japonskem otřáslo v roce 1995, si vyžádalo 6,5 tisíce obětí, a škody ve výši 2,5 procenta hrubého domácího produktu země. Japonský akciový trh tehdy propadl o 25 %, ale tyto ztráty byly později umazány. Japonské dovozy se plně zotavily během jednoho roku a vývozy vyskočily na 85 procent úrovně před zemětřesením. Čtěte také: Jdete s davem nebo necháváte své peníze pracovat pro vás?

Letošní tragické zemětřesení o síle 9 stupňů Richterovy stupnice, které zasáhlo Japonsko 11. března, je zde nejsilnější zaznamenané zemětřesení (čtvrté nejtěžší na světě). Následné tsunami jsou krutou připomínkou nepředvídatelných nebezpečí, které představují přírodní živly. Přírodní katastrofy obvykle spouští recesi ve tvaru písmene „V“, prudký hospodářský propad v postiženém regionu je následován růstem. A tak se odhaduje, že do poloviny roku 2011 působení pustošivého působení živlů negativně ovlivní japonské HDP, pak díky obnově dojde k jeho růstu. Jak jsou domy, podniky a infrastruktura obnovovány, ekonomika roste. Statistiky vykazují dobrá čísla, a měření ekonomického výkonu již nezohledňuje, že se jedná o obnovu ve skutečnosti zničeného bohatství.

Před zemětřesením v japonském Kóbe v roce 1995 se růst japonské ekonomiky pohyboval pod jedním procentem. Následné rekonstrukční a obnovovací práce napomohly tomu, že se v roce 1995 hospodářský růst zrychlil na 1,8 procenta a o rok později na 2,7 procenta.

Kdo tu všechnu spoušť zaplatí?

Škody nejvyšší v historii, odhady hovoří o 190 miliardách dolarů potřebných pro obnovu a rekonstrukci. Podle komentáře pocházejícího z dílny Světové banky budou soukromí pojistitelé nést relativně malou část nákladů a podstatnou část ponesou domácnosti a vláda. Pojištěnost je v Japonsku ve srovnání se Západem mimo velká města malá. Existuje tu systém pojištění obydlí proti zemětřesení, zajištěný státem až do výše 50 miliard dolarů. Čtěte také: Co zabrání vypuštění inflačního džina z láhve?

Japonská vláda rovněž bude krýt škody způsobené zemětřesením na jaderných elektrárnách, protože tyto jsou zproštěny nutnosti náhrady škod, pokud ke škodným událostem dojde v dopadu přírodních pohrom. I tak některé odhady uvádějí, že pro japonské pojišťovny a globální zajišťovny bude krytí pojištěných škod představovat náklady ve výši 30 miliard dolarů. Pojišťovny tak budou muset pro řešení japonské katastrofy sáhnout do peněženky, a negativně projeví na jejich hospodářských výsledcích.

Soukromé i veřejné výdaje potřebné pro finanční krytí obnovy nutně vzrostou a s tím souvisí dopad na úroky z úvěrů a výnosy z dluhopisů. Po zemětřesení v japonském Kóbe v roce 1995 se překvapivě financování nezdražilo, naopak výnosy vládních dluhopisů významně klesly. Desetileté japonské vládní dluhopisy klesly ze 4,2 procent v roce 1994 na 3,5 procenta na konci roku 1995 a dále pak na 1,7 procenta na konci roku 1999. Jak tomu bude tentokrát, nikdo neví.

Posilování jenu a levné financování

Po letošním zemětřesení, podobně jako po zemětřesení v roce 1995 japonský jen na devizovém trhu silně posiloval. Je to tak jaksi nelogické, přírodní katastrofa poškozující ekonomiku by měla znamenat oslabení měny. Ovšem v případě měny japonské tato úvaha neplatí, neblahé události pomáhají zasaženého státu měně ke zpevnění. Čtěte také: Jaká je skutečná příčina měnové války?

Aby se japonská ekonomika obnovila, bude vyžadovat příliv kapitálu, a japonská ekonomika může těžit z repatriace. Posilování jenu souvisí se stahováním prostředků ze zahraničí, a jejich směňováním na jeny. Čím více budou japonští investoři, ať už banky, pojišťovny, domácnosti nebo firmy, prodávat své zahraniční investice a stahovat peníze domů, tím více bude posilovat. Když spekulanti odhadují, že k takovému pohybu dochází nebo docházet bude, budou se na očekávaném pohybu kurzu snažit vydělat a jejich finanční operace budou rozsah kursového pohybu jenu zvyšovat. Spekulanti věří v posilování jenu a svými spekulacemi ještě k posilování přispívají.

I když silný jen znamená, že exporty potřebné pro obnovu budou cenově dostupné, pro japonskou ekonomiku znamená hrozbu. Japonské firmy často spoléhají více na zahraniční poptávku, než domácí ekonomiku. Prudké posilování kurzu jenu ovšem japonský vývoz jako klíčový sektor ekonomiky podkopává. Exportéři se dostávají do nelehké situace, vývoz je cenově méně konkurenceschopný. Pro odběratele platícího jinou měnou se totiž japonské zboží po přepočtení směnným kurzem prodražuje.

Neblahý dopad má posilování jenu také na celý region východní Asie. Jedna čtvrtina dluhu východní Asie je denominována v jenech, a jedno procento zhodnocení v japonských jenech znamená zvýšení ročních splátek dluhů denominovaných v jenech asi o 250 milionů dolarů.

Protože intervence úřadu japonské centrální banky v neprospěch jenu by nemusela být účinná, zapůsobila koordinovaná intervence zemí G7. Sedm vyspělých zemí se prostě dohodlo, a společně koordinovaným prodejem jenů a nákupem japonských aktiv čelilo problému posilujícího jenu.

Dluhy, hospodaření japonské vlády a levné financování

Ve světle událostí by prioritou fiskální politiky Japonska měla být obnova a rekonstrukce. Pravděpodobně přijde rozpočtový balíček, jehož cílem bude náprava zemětřesením a tsunami napáchaných škod. Už nyní zadlužená japonská státní pokladna bude nucena vydat nemalé peníze na odstranění povodňových škod. Čtěte také: Den, kdy se peníze staly bezcennými

Japonsko je jednou z nejzadluženějších zemí světa. Po zemětřesení v Kóbe v roce 1995 činil veřejný dluh 92 procent HDP, a na konci roku 2010 vyšplhal na 226 procent HDP. A zde vyvstává otázka, kde si dluhy přetížená vláda půjčí další peníze potřebné pro rekonstrukci. Chce-li vláda získat peníze pro financování obnovy, musí buď omezit jiné vládní výdaje (rozpočtově škrtat), zvýšit daně, nebo tisknout peníze.

Japonsko není při financování svého dluhu příliš závislé na půjčkách ze zahraničí, dluh je financován soukromým sektorem. Na rozdíl od jiných zemí mají Japonci dostatek domácích úspor, občané spoří a jejich prostředky umožňují financovat vládní dluhopisy. Domácí subjekty zde drží okolo 95 procent japonských vládních dluhopisů. Funguje to tak, že pan Takahashi má své úspory uloženy ve své bance. Banka nenechává peníze pana Takahashiho a dalších ležet ladem, a kupuje za tyto peníze vládní dluhopisy. Japonští občané financují svými bankovními vklady dluh své vlády, a často o tom možná ani nevědí. A víte vy, že třebas svým penzijním spořením financujete dluhy českého státu?

1 názor Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 4. 4. 2011 17:19