Je těžba bitcoinů stále profitabilní činností?

Jedna z nejznámějších virtuálních měn stále neřekla své poslední slovo i navzdory postupnému poklesu vlastní hodnoty od prosince 2013.

Těžba bitcoinů je proces, kdy získáváme bitcoiny výměnou za chod ověřování vedoucích k potvrzení transakcí s bitcoiny. Tyto transakce zajišťují bezpečnost pro bitcoinovou síť, což na oplátku těžaře kompenzuje v podobě získaných bitcoinů. Těžaři mohou profitovat, pokud cena bitcoinů převýší náklady na jejich těžbu. S nedávnými změnami v technologii a s vytvořením profesionálních těžebních center s obrovským výpočetním výkonem se mnoho individuálních těžařů ptá sebe sama, jestli je těžba bitcoinů v současné době stále zisková záležitost.

Existuje několik faktorů, které určují, zda je těžba bitcoinů stále ziskovou záležitostí. Patří k nim náklady na elektřinu pro napájení počítačového systému, dostupnost a cena počítačového systému a obtížnost spojená s poskytováním služeb. Obtížnost se měří v takzvaných hashech za sekundu validace transakce s bitcoiny. Hash poměr měří poměr pro řešení problému, resp. se jedná o měřící jednotku výpočetního výkonu bitcoinové sítě (bitcoinová síť musí provádět náročné matematické operace pro bezpečností účely) – obtížnost se mění, jak více těžařů vstupuje, protože síť je navržena tak, aby produkovala určitou úroveň bitcoinů každých deset minut.

Když na trh vstoupí noví těžaři, obtížnost se zvýší, aby došlo k zajištění, že je tato úroveň stále statická. Posledním faktorem pro určení ziskovosti je cena bitcoinů při srovnání se standardními „hard“ měnami. Čtěte také: Stroukal: Bitcoin zajímá banky, možná ale za něj koupíte i vraždu


 bitcoinwisdom.com

Hash poměr bitcoinu vs. obtížnost mezi říjnem 2014 a červnem 2015

Komponenty těžby bitcoinů

Před příchodem nového softwaru na těžbu bitcoinů v roce 2013 byla těžba obecně řečeno prováděna na osobních počítačích, kdy svou roli hrál především procesor (CPU) a později i grafické karty (GPU), které byly oproti procesorům mnohonásobně rychlejší. Dalším krokem pro těžbu bylo využití FPGA (Field Programmable Gate Array = programovatelné hradlové pole), které bylo výkonnější při srovnání s CPU a GPU, ale zde již začíná jisté investiční riziko, protože jej není tak snadné nabídnout a prodat například hráčům PC her, kteří potřebují větší výkon u svých počítačů pro plynulé zvládnutí nových her v této oblasti. Zavedení takzvaného ASIC čipu (Application Specific Integrated Circuit = něco jako integrovaný obvod pro zvláštní využití) nabídlo mnohonásobně větší kapacitu při srovnání se staršími osobními počítači, jejichž používání při těžbě bitcoinů se stalo neefektivní a zastaralé.

ASIC čip spotřebuje méně elektřiny a je extrémně rychlý a výkonný, protože je navrhnut a vytvořen pro výpočet jednoho specifického algoritmu – těžbu bitcoinů. Nicméně jednotlivec nemá v současné době moc šancí uspět i s velmi výkonným strojem. Proto je preference být součástí specifických skupin pro těžbu bitcoinů. Jedná se o takzvaný „pool mining“. Když těžaři používali staré stroje, obtížnost při těžbě byla v souladu s cenou bitcoinů. S těmito novými stroji však přišly otázky týkající se jak vysokých nákladů na jejich získání a samotného spuštění, tak i jejich dosažitelnosti.

Ziskovost před a po zavedení ASIC čipu

Ve starých časech, řekněme kolem roku 2010, těžaři používali pouze vlastní osobní počítače a byli schopni vytvořit zisk z několika důvodů. Za prvé tito těžaři vlastnili své systémy, takže náklady na vybavení byly víceméně nulové. Mohli také změnit nastavení jejich počítačů tak, aby běžely efektivněji. Za druhé se jednalo o dobu, kdy ještě profesionální bitcoinová těžební centra s masivním výpočetním výkonem nevstoupila do hry. Tito těžaři tak soutěžili s ostatními jednotlivými těžaři na svých domácích počítačových systémech. Soupeření bylo vcelku vyrovnané. I když se náklady na elektřinu mohly měnit na základě geografické oblasti uživatelů, rozdíly nebyly takové, aby to dost dobře mohlo odradit jednotlivce od těžby.

Když přišel ASIC čip do hry, hra se okamžitě změnila. Jednotlivci nyní soutěží s velkými centry na těžbu bitcoinů, které mají samozřejmě mnohem větší výpočetní výkon. Zisky z těžby byly „rozštípnuty“ kvůli nákladům v podobě nákupu nového výpočetního zařízení, vyšší spotřebě elektrické energie pro provoz nového vybavení a zvyšující se obtížnosti při samotné těžbě.

Ziskovost v dnešním prostředí

Těžba bitcoinů může stále dávat smysl a být profitabilní činností pro některé jednotlivce. Zařízení se snadněji získá a je k dispozici v různých podobách dle efektivnosti. Například některé stroje umožňují uživatelům změnit nastavení na nižší energetické nároky, a tím snížit celkové náklady v tomto směru. Potenciální těžaři by však měli provést analýzu nákladů a výnosů pro určení jejich bodu zvratu (= místo, ve kterém se náklady rovnají výnosům), a to vše ideálně ještě před provedením pokynu k nákupu nového zařízení, což je v podstatě úvodní fixní náklad. Proměnné potřebné pro tento výpočet jsou především:

  • Náklad na energii: Jaká je cena elektřiny měřeno v kWh? Mějme na paměti, že se tato sazba může měnit v závislosti na ročním období, konkrétní denní době a dalších faktorech.
  • Efektivnost: Kolik energie systém spotřebuje, měřeno ve wattech?
  • Čas: Jaká je předpokládaná doba, kterou strávíme s těžbou?
  • Hodnota bitcoinu: Jaká je hodnota bitcoinu v amerických dolarech či v jiné oficiální měně?

Zdroj: www.coinbase.com/charts

Vývoj hodnoty bitcoinu v USD mezi zářím 2012 a červnem

Existuje několik kalkulaček pro výpočet ziskovosti na internetu, které nalezneme například na vnbitcoin.org, bitcoinwisdom.com nebo mining-profit.com. Těžaři je mohou využít pro analýzu nákladů a výnosů, resp. bodu zvratu při těžbě bitcoinů. Kalkulačky na výpočet ziskovosti se mohou nepatrně lišit a některé mohou být více komplexní než jiné. Proveďme si několikrát vlastní analýzu s použitím různých cenových hladin pro náklady na energii a hodnotu bitcoinů. Také zkusme změnit úroveň obtížnosti, abychom viděli, jak to ovlivní výsledek této analýzy. Zjistěme, na jaké cenové úrovni se pro nás stane těžba bitcoinů ziskovou záležitostí, abychom se dostali nad bod zvratu, což je základní cíl každého racionálního těžaře v této oblasti.

Chceme-li soutěžit proti velkým těžebním centrům, můžeme popřemýšlet o participaci na některém z těžebních poolů, což je v podstatě skupina těžařů, která pracuje společně a dělí se o odměny. Tento krok může zvýšit rychlost a snížit obtížnost při těžbě při zachování zisku v dosažitelné vzdálenosti, protože více lidí (lépe řečeno více výkonnějších strojů) společně více dokáže.

widgety

Závěr

Chceme-li získat odpověď na otázku, zda je těžba bitcoinů stále ziskovou činností, použijme kalkulačku na výpočet profitability v rámci porovnání nákladů a výnosů. Můžeme zadat různá čísla a hledat různé body zvratu, od kterých se již těžba stává ziskovou. Zamysleme se nad tím, jestli jsme ochotní složit potřebný počáteční kapitál pro nákup hardwaru a schopní odhadnout budoucí hodnotu bitcoinů včetně úrovně obtížnosti, což nepochybně nemusí být lehkou záležitostí pro každého. Pokud by cena bitcoinů a obtížnost při těžbě poklesla, může to indikovat méně těžařů ve hře a jejich snadnější získání. Když však naopak cena bitcoinů a obtížnost těžby vzroste, můžeme očekávat více těžařů soupeřících o relativně méně dostupných bitcoinů.

Inspirace pro překlad originálního článku od Kristiny Zucchi. 

6 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 2. 7. 2015 11:44