Je Evropská unie jen nafouklou bublinou plnou lží?

Kolik států, kromě Řecka, upravuje data z ekonomiky a jak dlouho může Evropská centrální banka nakupovat dluhopisy nejslabších členů EU, aniž by si nezadělala na inflační rizika?

Minulý týden jako by nezapadal do mizérie na trzích posledního měsíce. Akciové i komoditní trhy skončily až na marginální výjimky v černých číslech, výnosy z dluhopisů rizikových zemí klesaly a společné evropské měně se po dvou výrazně ztrátových týdnech podařilo uzavřít se ziskem. Pátrání po příčinách růstu však vůbec není jednoznačné. Největší vliv na optimismus na trzích se tak zdá být omezení přílivu negativních zpráv. Trhy už zkrátka klesly více, než se zdá obchodníkům vzhledem k ostatním statistikám z ekonomik oprávněné. Navíc, přestože důsledky spořivých kroků vlád v mnoha evropských zemích budou vidět až za několik měsíců či let, státy se v minulých týdnech poprvé hromadně odhodlaly k největšímu spoření v historii. Zdá se, že evropský sociální model je u konce. Nesešel bohužel prozřetelností politiků o jeho neudržitelnosti, ovšem nedostatkem zdrojů. Podobné téma: Přicházejí tvrdá opatření, bude se šetřit. Banky čeká nová daň

Maďarský guláš

Na počátku minulého týdne se na trzích ještě projevoval zmatek, který vznikl po obvinění předchozí maďarské vlády z falšování statistik a přirovnání veřejných financí k situaci v Řecku. Hlavní příčinou nejistoty bylo navýšení letošního odhadovaného schodku na 7 %, což činilo přibližně dvojnásobek schváleného schodku. Následná panika, kterou toto prohlášení vyvolalo, se nevyhnula akciovým, komoditním ani měnovým trhům. Ušetřena nezůstala ani česká měna, která se prudce propadla jak na páru s eurem tak i s americkým dolarem. Postupem dne se rozbouřené vody začaly uklidňovat, když maďarský ministr hospodářství Gyorgy Matolcsy označil slova svých kolegů za „komunikační nedorozumění“ a zdůraznil, že země dodrží svůj plán na snížení deficitu pod čtyři procenta HDP. Počáteční skepsi k tomuto prohlášení se postupem času podařilo překonat. Čtěte také: 20 miliard korun bychom museli poslat Řekům, kdyby v Česku bylo euro

Británie i Bulharsko mají také problém s rozpočty

V úterý přišla ratingová agentura Fitch s varováním pro britskou vládu, že snižování dluhu v zemi bude mimořádně obtížný úkol. Agentura varovala Británii, že pokud se neodhodlá k výraznějšímu šetření, její roční úrokové náklady by se mohly vyšplhat do roku 2015 až na 70 mld. liber (zhruba na 5 % HDP). Takový vývoj by s největší pravděpodobností stál zemi nejvyšší AAA rating a její náklady na refinancování dluhu by tak prudce poskočily. Ve středu pak přišlo s mírně negativní zprávou Bulharsko. Změnilo výhled letošního hospodaření z téměř vyrovnaného do více než tříprocentního mínusu. Přestože i tento odhad by Bulharsko zařadil na špici Evropy v rozpočtové kázni, takto prudká změna vyvolala pochybnosti o pravdivosti dosud vykazovaných čísel.

ECB maskuje dluhovou krizi

K dobré náladě na trzích pomohla nejen další příznivá ekonomická data z Evropy a USA v druhé polovině týdne, ale také čtvrteční zasedání Evropské centrální banky (ECB), která obchodníky ujistila, že nehodlá nijak pospíchat se zpřísňováním měnové politiky. Bude dále nakupovat státní dluhopisy nejvíce rizikových členských států eurozóny na sekundárních trzích. Úspěšnost této politiky ukazují i emise španělských a italských dluhopisů v průběhu týdne, které se těšily silné poptávce. Nakupování státního dluhu centrální bankou však zvyšuje budoucí inflační rizika, kvůli čemuž je tento její krok mnohými kritizován. Čtěte také: Evropský „superstát“ si pohlídá ekonomiky jednotlivých zemí

Zároveň ECB rozhodla o napumpovaní dalších miliard do evropského bankovního sektoru prostřednictvím dalších tendrů. Tímto krokem dává jednak ECB možnost evropským bankám pořídit si potřebnou hotovost, a zároveň se snaží omezit dopady červencové splatnosti loňského tendru, jehož prostřednictvím nalila do bankovního sektoru 442 mld. euro. Stažení této likvidity by mohlo situaci na mezibankovním trhu vyhrotit.

Pomocnou ruku k dílu přidal i americký FED prostřednictvím měnových swapů, které umožní evropským bankám při vyhrocené situaci na mezibankovním trhu půjčovat si dolary přímo od Evropské centrální banky. Tyto měnové swapy jsou však zatím evropskými bankami využívány pouze v malých objemech, neboť jejich úročení je podstatně vyšší než na mezibankovním trhu. Atraktivní jsou tak jen pro banky s nekvalitním portfoliem aktiv, od nichž jsou na mezibankovním trhu požadované vysoké přirážky.