Hlavní navigace

Jaroslav Brychta: Program ČSSD je cestou k vysoké nezaměstnanosti a korupci

26. 3. 2013
Doba čtení: 9 minut

Sdílet

 Autor: Redakce
Jak se bude vyvíjet situace na Kypru? Pomůžou ostrovu Rusové? A jak ekonomický program ČSSD ovlivní ekonomiku? Aktuální ekonomické události komentuje hlavní analytik XTB Jaroslav Brychta.

Autor: Redakce

Jaroslav Brychta, hlavní analytik XTB

Jaroslav Brychta, hlavní analytik X-Trade Brokers

Je absolventem Slezské Univerzity v Opavě – Obchodně podnikatelské fakulty v Karviné.

Pracuje jako hlavní analytik ve společnosti X-Trade Brokers. Věnuje se finančním trhům, devizové problematice a makroekonomii.

Názorově vychází z tradice rakouské ekonomické školy.

O X-Trade Brokers si můžete přečíst v našem investičním profilu.

Co si myslíte o současném znárodnění vkladů na Kypru? 

Myslím si, že je to celé postavené na hlavu, protože nabourává nejen základní právní princip, který tady byl a který všichni měli za to, že se bude dodržovat, ale také princip morální, na kterém stojí naše západní civilizace. Je to podle mě nabourání majetkových práv a převedení zodpovědnosti na skupinu lidí – vkladatelů, kteří jsou ti poslední, kteří by tu odpovědnost měli nést. Na řadě by měli být vlastníci dluhopisů, pak akcionáři bank a poslední jsou na řadě vlastníci depozit, kteří by s tím ale neměli nic společného. Je to zvrácená věc. Asi to nejspíše vypovídá o tom, co nás čeká v budoucnosti v Evropě, a být Španěl, Ital nebo Řek, tak se docela obávám o svoje peníze v tamních bankách.

Může být podle vás ohrožen bankovní sektor v EU?

On je ohrožen už dlouho, to není nic nového. Je však pravda, tím se však nechci zastávat politiků, že Kypr je hodně specifická záležitost, protože tam politici viděli šanci okrást někoho jiného, než jsou Evropané. Kdekoliv jinde by to znamenalo, že by náklady nesli obyvatelé daných zemí, ale v Kypru je situaci taková, že 30 % depozit vlastní Rusové, 10 % lidé z nečlenských zemí eurozóny. Politici tedy viděli možnost, že si mohou sáhnout na majetek cizinců, což tolik nevadí jako u majetků Evropanů. A příležitost dělá zloděje. Ukazuje to, že jsou čehokoliv schopní a že žádná bariéra či pravidla neexistují.

Porušují se podle vás pravidla v EU dlouhodobě? 

Ano, to jsme viděli v minulosti několikrát. Jako absurdní lze označit to, že i proti smlouvě o EU se Evropská centrální banka (ECB) rozhodla, že začne nakupovat bondy (státní dluhopisy) a obhajovala to, že nenakupuje na primárním trhu, což ale není důležité, zdali to nakupuje na primárním či sekundárním trhu. Prostě ty bondy má.

Bylo to proti duchu této smlouvy a v současné době vidíme jeden krok za druhým, které jsou bezprecedentní, o kterých si lidé před několika lety mysleli, že se vůbec nemůžou stát. Já bych se jako občan těchto problematických zemí bál, že přijdu o úspory, ať už vysokou inflací, či rozkradením, může se vlastně stát cokoliv. Nejsme v současné době schopni dohlédnout, kam až to může dojít. Lidé by měli být maximálně opatrní a vybrat si své peníze. Nakoupit zlato či diamanty nebo peníze někde schovat. Lekci, kterou by si lidé měli vzít je, že by neměli věřit nikomu, především však politikům.


Autor: Redakce

Jaroslav Brychta, hlavní analytik XTB

Může podle vás současná kyperská krize ovlivnit ceny zlata?

Bezprostředně asi ne, zlato trošku vystoupalo o pár dolarů, asi to nejspíše způsobil Kypr, to je však nevýznamný pohyb. Ale pokud by samozřejmě situace dále eskalovala, v rámci nějakých politických přestřelek mezi Ruskem a Evropou, a teď budu hodně teoretizovat – např. Rusko utáhne kohoutky zemního plynu, pak samozřejmě ano. Pokud to však bude izolované na Kypr, i pokud by Kypr zbankrotoval a země by se rozhodly pomoci svým bankám, které mají vůči kyperským bankám nějaké pohledávky, pak by to neměl být zásadní problém, protože kyperské HDP je kolem 20 miliard eur, což je méně než v Praze. Buďme proto realisté k tamním poměrům. Ekonomika Kypru je však natolik bezvýznamná, že se to dá uhrát „do kouta“. V případě Řecka by to však možné nebylo.

Můžou Kypru pomoci Rusové?

Rusové už Kypru poskytli půjčku za více než 2 miliardy eur. Kypr však potřebuje 17 miliard a nejspíše ještě další peníze bude potřebovat. Pro kyperskou ekonomiku by bylo nejlepší očistění v podobě krachu, a to kdyby se ekonomika vydala po cestě islandského scénáře. Samozřejmostí by byla i vlastní měna, která by devalvovala a země by nabyla svou ztracenou konkurenceschopnost. Je to samozřejmě velmi bolestivé, nic jiného však zemi nezbývá a ty problémy tak jako tak přijdou.

Bude mít Rusko zájem o kyperské banky? Koneckonců Kypr nabídl Rusku své banky za 1 euro.

Vy byste takové banky koupil? Myslím, že pro Rusko to není ideální varianta, protože pořád platí to, že banky jsou pod kontrolou ECB a sice by zachránily vklady, ale banky na tom nejsou dobře – to by kupovaly banky, které jsou už dávno zkrachovalé. Nemyslím si, že by se něco takového stalo. Ty náklady by byly obrovské, avšak nevím, jaké jsou zájmy Ruska a zdali jsou vkladatelé na Kypru schopni prolobovat to, aby si ruská vláda vzala peníze daňových poplatníků a prohospodařila je na této investici. Těžko říct, nevím. Troufám si však tvrdit, že to nebude varianta, která bude nejvíce pravděpodobná. Rusko by se stejně muselo spoléhat na Evropu a ECB.

Co způsobí aplikace ekonomického programu ČSSD?

Tím bychom Kypr ukončili. ČSSD chce zvýšit daň z příjmu právnických osob a zavést 38% progresivní daň, což znamená ještě další navýšení solidární daně, která zvýšila pravicová vláda. K čemu to podle vás může vést?

Je to klasický socialisticko-keynesiánský program. Já si o tomto programu jako libertarián nemůžu myslet nic jiného, než že je to zcela špatný nápad. Cesta by naopak měla být opačná: Problém je tady kvůli tomu, že stát je přebujelý a obírá lidi o finanční prostředky a nemyslím si, že vyšším přerozdělováním dosáhneme vyšší prosperity, spíše naopak. Lidé by sami měli rozhodovat o tom, jakým způsobem chtějí své peníze vynakládat a neměli by to dělat v uvozovkách papaláši, kteří ještě dříve, než ty peníze vynaloží, tak polovinu z nich si vezmou a někde je utratí za velmi pochybné záležitosti. Chápu to z hlediska politického, protože čím vyšší rozpočet, tím větší politická moc, takže je to racionální z hlediska pohledu na politickou morálku nebo etiku, ale z hlediska ekonomického je to cesta do pekel.

Čím více vybereme daní, tím menší prostor vytváříme k tomu, aby živnostníci nebo podnikatelé podnikali nebo zaměstnávali a nutíme je, aby toho nechali nebo to šli dělat jinam.

ČSSD chce také zvýšit minimální mzdu na 12 000 Kč. Myslíte si, že to povede k růstu nezaměstnanosti nebo je to správné rozhodnutí?

Minimální mzda je natolik ekonomicky nesmyslná, že i dneska člověk, alespoň trochu ekonomicky vzdělaný, může mluvit v současné době o nějaké prospěšnosti. Minimální mzda je nesmysl, protože pokud jsme méně produktivní než je výše minimální mzdy, tak ztratíte práci. Minimální mzda je tak jeden z efektivních způsobů jak zvýšit nezaměstnanost. Podívejme se třeba v Německu, kde žádná minimální mzda neexistuje.

V Německu se ale argumentuje tím, že silnou moc mají odbory, které si minimální mzdy vyjednají.

To však neznamená, že minimální mzda je správná věc. Pokud jsem podnikatel a nabízím nějakou službu, kterou si cením například na 100 Kč a zaměstnám člověka, který je schopen jí dělat za 70 Kč, tak 30 Kč je můj zisk. Pokud však bude administrativně stanoveno, že mu musím dávat 110 Kč, tak se mi to nevyplatí a práci mu nedám. Tady je to natolik jednoduché a funkční jako nějaký fyzikální zákon. Podnikatelé nejsou zlí a chamtiví, jak se vytváří obrázek o nich. Potřebují dosahovat zisku, aby byli motivováni tím, aby vytvářeli nějakou činnost a byli prospěšní nám všem. Nepřestává mě proto překvapovat, kolik politiků po ní stále volá a nevím zdali tak činí z populismu nebo totální ekonomické nevzdělanosti. Nevím, co je horší.

Poznámka: Zajímavé video objasňující dopady minimální mzdy:

Jak se tedy díváte na celkový ekonomický program ČSSD?

Teoreticky by ty dopady z pohledu ekonomického měly být čistě negativní. Nejspíše to povede  k vyšším státním příjmům. I když to může být pochybné. Znamená to především, že stát by přerozděloval více prostředků a každá koruna utracená státem by přinesla méně produktu nebo bohatství do společnosti, protože stát ji neumí utratit tak efektivně jako spotřebitel či podnikatel. Vedlo by to také k tomu, že by tu byly menší motivy k podnikání. Nechci však, aby to vyznělo tak, že jsem politický zaujatý.

Tento program se ani příliš neliší od toho, co dosud aplikovala současná pravicová vláda.

To je samozřejmě pravda. Ještě bych dodal, že by větší přerozdělování vedlo k vyšší korupci, což koneckonců vidíme i dneska. V podstatě by celý program z velké části zaplatila střední třída.

Největší daňová zátěž leží na střední třídě, zatímco bohatí své daně optimalizují a chudí jsou ti, kdo dávají hlasy. Je to dlouhodobě udržitelné?

V současné době není díky technologiím vůbec těžké založit si svou firmu jinde. Politici s tím nemůžou bojovat. Podle toho, jak jsou nastaveny příjmy a výdaje v rozpočtu, tak politikům nic jiného nezbývá, než formou daní vybírat další peníze. A je otázkou, kdy podnikatelům dojde trpělivost a odejdou do daňových rájů nebo se přesunou do šedé ekonomiky. V obou případech stát nedostane nic.


Autor: Redakce

Jaroslav Brychta, hlavní analytik XTB

Jaký by podle vás měl vypadat ideální ekonomický program? Zkuste říct 5 bodů, které ČR potřebuje.

Spíše mě trápí politické otázky a pokud žijeme v demokracii a máme ji tady, pak by mi stačilo, kdyby demokracie byla přímá. A to v podstatě přímější než je teď. Příkladem může být Švýcarsko, kde je značná decentralizace. Ideální věc, abychom zaručili, aby stát fungoval spolehlivě je, aby existovala alternativa. Tady však neexistuje. Pokud chcete žít v Česku a připadat do tohoto systému, pak si nemůžete vybrat. Stačilo by dát regionům možnost, aby mohly nabídnout podmínky k životu, ať už formou jistot či zdanění. Pokud by si každý z nás mohl vybrat, v jakém kraji se chce usadit – transakční náklady jsou minimální, pak věřím, že by se vyvinul efektivnější stát formou konkurence.

Takže vidíte cestu ve snižování role státu a posílení jednotlivých regionů? V současné době většinu peněz dostává stát a jen malou část kraje a obce. To by se mělo podle vás změnit? Stát by podle vás pak měl zaručovat základní věci jako je státní policie, armáda, zákony a soudy?

dan_z_prijmu

Ano, to je řešení. Není to jen o tom říct, jak má být nastaven pracovní trh, nebo jak mají být nastavené daně. Tím však, že dojde k decentralizaci moci, pak efektivně lze zabránit tomu, že se bude měnit všechno celkově. Když totiž neexistuje alternativa, pak nám připadá všechno standardní. Koneckonců za komunismu bylo nemožné podívat se do západního Německa a posléze srovnávat. Člověk by si nejspíše pak tady řekl, že tu není něco v pořádku. Není to jen o výši daní nebo jaký politik by měl vládnout, ale aby existovala alternativa a moc byla decentralizována a lidé měli mnohem větší možnost ovlivňovat, co se děje v jejich okolí.

Děkujeme za rozhovor.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Nejčastěji se věnuje tématům z oblasti investování, financí a makroekonomie.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).