Jarní prognóza EK pro českou ekonomiku je realistická

Evropská komise ve své čerstvě zveřejněné jarní prognóze mírně snížila výhled růstu české ekonomiky pro letošní rok. Jde o změnu nepatrnou a z pohledu analytiků je prognóza realistická.

Evropská komise nyní pro letošní rok očekává růstu HDP České republiky na tempem 2,1 %, zatímco zimní prognóza, zveřejněná počátkem února, pracovala s růstem 2,3%. Pro rok 2017 byl odhad růstu HDP snížen taktéž nepatrně: z 2,7 % na 2,6 %.

Zpomalení tempa růstu HDP v porovnání s rokem 2015 je dáno několika faktory: především se nezopakuje silný příliv prostředků z EU, jenž byl loni tahounem růstu investičních výdajů; pro letošní rok Komise pro českou ekonomiku předpovídá dokonce mírný pokles investičních výdajů, ovšem hned v roce 2017 by se měl růst investičních výdajů obnovit. Nezopakuje se ani jednorázový prorůstový příspěvek vývoje zásob, jenž byl na datech o HDP patrný na počátku roku 2015 a jenž souvisel se změnami spotřební daně z tabáku.

Hlavním tahounem růstu české ekonomiky bude letos i v roce 2017 spotřeba domácností. Evropská komise v této souvislosti pro oba roky předpovídá další pokles míry nezaměstnanosti a příznivý mzdový vývoj, což bude mít pozitivní vliv jak na sentiment spotřebitelů, tak na jejich reálnou schopnost zvyšovat spotřebu.

Osobně pro oba roky (2016, 2017) očekávám růst HDP České republiky na úrovni 2,2 %. Z pohledu struktury pak očekávám stejný příběh, jaký prezentuje Evropská komise: tedy spotřebu domácností v hlavní roli tahouna růstu české ekonomiky.

Evropské komise zároveň očekává setrvání inflace na nízkých úrovních: dle aktuální prognózy zůstane inflace v české ekonomice pod dvouprocentním cílem České národní banky nejen letos, ale také v roce 2017, nicméně v průběhu roku 2017 se již této úrovni bude inflace alespoň přibližovat.

Co se inflace týče, tak Evropská komise připomíná, že nízký růst celkové cenové hladiny je v české ekonomice způsoben především cenami komodit. Naopak, situace v české ekonomice jako takové, jež je charakterizována oživením tlaků směrem k růst mezd a solidním růstem spotřeby, ústí do růstu jádrové inflace.

Komise také konstatuje v zásadě příznivý vývoj jak v oblasti veřejných financí, tak u platební bilance České republiky. Osobně k tomu dodávám, že stabilizovaný vývoj veřejných financí a platební bilance je důležitý v situaci, kdy poměrně často zažíváme turbulence na globálních finančních trzích: česká ekonomiky je vůči těmto výkyvům sentimentu méně zranitelná. Celkově vzato lze u těchto hlavních parametrů prognózy, tedy u výhledu HDP a inflace, s prognózou Evropské komise souhlasit. Polemizovat lze sice u některých konkrétních čísel, například osobně jsem méně optimistický ohledně výhledu růstu HDP na rok 2017, nicméně celkový příběh české ekonomiky vnímám obdobně, jak jej popisuje Komise ve své čerstvé prognóze. I nadále jde o příběh ekonomiky s výhledem stabilizovaného růstu HDP, kde zároveň nejsou patrné žádné zásadní nerovnováhy.