Japonsko potřebuje nekvalifikované imigranty

Současný japonský premiér Shinzó Abe se navždy zapíše do našich myslí jako odvážný bojovník proti dlouholeté deflaci. Co přinesly jeho gigantické stimuly?

Po 15 letech poklesu cenové hladiny v zemi vycházejícího slunce se rozhodl této překážce statečně čelit. Umanul si, že Japonci už nebudou déle horší než Evropané nebo Američané. Přeci i oni si mohou dovolit 2 procentní růst cenové hladiny tak, jak je ve vyspělých zemích běžnou normou. A tak se rozhodl použít ambiciózní ekonomický plán založený na třech štítech (pilířích). Aplikace prvních dvou byla bezproblémová. Vždyť šlo o příjemné akty, proti nimž se obecně nikdo nebouří.  Fiskální stimuly v hodnotě 50 miliard dolarů (USD) a vytisknutí balíku peněz potěší každou marnotratnou duši. Situace je už ale méně příznivá, co se posledního štítu týče. Poněvadž jde o strukturální reformy. Změna monetární nebo fiskální politiky je totiž jedna věc, avšak změnit způsob chodu země, myšlení lidí a podnikatelských zvyků, je věc druhá – složitější.

Prvotní výsledky Abeho agresivních stimulů okamžitě přinesly sladké ovoce a obdiv všech, kteří nevěřili, že Japonsko někdy deflaci porazí. Finanční trhy samozřejmě nečekaly a ihned reagovaly. Měnový pár USD/JPY, jenž se ještě před rokem obchodoval na úrovni 80, posílil za pár měsíců přes 20 %. Nyní se USD/JPY obchoduje kolem úrovně 98. Stejný osud postihnul i akciový index Nikkei, který z hodnoty 9000 bodů ještě loni v listopadu vystřelil nad úroveň 14 000 bodů. Nicméně třetí největší ekonomika světa svými makroekonomickými daty definitivně neprokázala, že se ji podařilo naskočit na vítěznou vlnu. Po roce japonského premiéra ve funkci začínají být investoři netrpěliví a skeptičtí ohledně úspěšnosti zavedení klíčových reforem, jež tvoří poslední – třetí štít Abeho odvážného ekonomického plánu.

Stárnoucí japonská populace je obecně známý fakt. Demografické smršťování začalo už před mnoha lety. Počet práce schopného obyvatelstva ve věku 15 – 64 let dosáhl svého vrcholu v roce 2005 (87 miliónů lidí). Od té doby Japonců v produktivním věku ubývá, přičemž v roce 2030 by mohl dle tamního statistického úřadu klesnout na 70 miliónů, tedy se zmenšit o 19,5 %. Demografické změny v zemi vycházejícího slunce mají negativní vliv na růst potenciálního HDP. Když Tokio nezmění aktuální stav na trhu práce pomocí nových reforem, tak potenciální růst hospodářství Japonska klesne od roku 2015 každým rokem o 0,5 %. V tabulce lze vidět vývoj a podíl lidského kapitálu na potenciální výši hrubého domácího produktu Japonska.

 Dekády Potenciální růst HDP Lidský kapitál Soukromý kapitál Veřejné výdaje Produktivita strojů
1981–1990 4,33% 0,44% 2,85% 0,38% 0,66%
1991–2001 1,73% –0,29% 0,86% 0,26% 0,90%
2002–2012 0,65% –0,40% –0,02% –0,23% 1,30%

Tabulka: Složení potenciálního produktu HDP Japonska a jeho vývoj v čase

Zdroj dat: Studie Credit Suisse

Je příliš optimistické doufat, že Japonsko se zachrání samo. Míra úmrtnosti od roku 2000 kdy dosáhla hodnoty 8,15 úmrtí na 1000 obyvatel, kontinuálně roste. V roce 2011 dosáhla maxim 10,09 a loni byla její hodnota 9,15. Naopak míra porodnosti (počet narozených dětí na 1000 obyvatel) klesá. Ještě v roce 2001 byla na úrovni 10,04 a loni už dosáhla jenom 8,39. Pro srovnání v Evropské unii byla v roce 2010 míra úmrtnosti 10,05 a porodnosti 10,27.

Pozitivní je, že japonští politikové aktuální hrozby vnímají a otevřeně mluví o podpoře přílivu pracovní síly ze zahraničí (pozn. Španělsko by se možná vzájemné spolupráci nebránilo). Problémem ale je, že Tokio plánuje podpořit přistěhovalectví vzdělaných a kvalifikovaných lidí, jež má země dostatek. Japonsko naopak zoufale potřebuje například lidi ze stavebního sektoru, ubytování a stravování, přepravy, údržbáře a zdravotní sestry. Naopak v zemi je příliš mnoho manažerů a továrenských pracovníků. Politikové, kteří chtějí eliminovat slabiny trhu práce, by proto měli najít způsob, jak využít nadměrné poptávky a nedostatečné nabídky zejména u pracovních pozic, u nichž se nevyžaduje vysoký stupeň vzdělání. Momentálně je ve hře podle průzkumu Credit Suisse 680 000 takovýchto pracovních míst. Nevhodně zvolená imigrační politika může dokonce potopit výsledný úspěch Abeho odvážné politiky.

cestovko

Japonská vláda si sice letos v rámci třetího pilíře reforem uvědomila, že se musí k imigrantům stavět srdečněji, bohužel ignorovala potřeby svého vlastního pracovního trhu, když usnadnila vstup do země špatné skupině lidí. Právě pro imigranty s vyšším vzděláním a kvalifikací snížila počet let potřebných k získání trvalého pobytu z 5 na 3 roky a minimální výši příjmu.  

Ačkoliv Japonci letos věnovali spoustu úsilí v boji proti deflaci a stimulovali ekonomický růst, bohužel na tu nejdůležitější složku, která je klíčem ke zvýšení potenciálního růstu HDP, zapomněli. A to je srdečné přivítání nevzdělaných imigrantů. Bude-li se Japonsko štítit přijmout na své ostrovy méně kvalifikované přistěhovalce, může tím ochromit svůj potenciál ekonomického růstu na dalších 10 – 15 let, který nepomohou zvýšit žádné ekonomické stimuly.

3 názory Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 15. 11. 2013 9:23