Jaký vliv má vysokofrekvenční obchodování na kapitálové trhy?

Obchodování v řádech milisekund je často omílané téma kritiky a také jeho příznivci. Jaký by však mohl být jeho vliv na trhy a retailové investory?

Pokud jsme investory, vysokofrekvenční obchodování (HFT = High-Frequency Trading) je součástí našeho života, i když si to nemusíme naplno uvědomovat. Pravděpodobně skoro každý z nás nakoupil akcie nabízené přes počítačové aplikace nebo tyto nakoupené akcie následně prodal taktéž elektronickou cestou. Vysokofrekvenční obchodování je samo o sobě poněkud kontroverzní a často diskutovanou oblastí. Obchodníci se nedokážou shodnout v názoru na tento druh investování a také jednotlivé odborné studie zaměřené na tuto oblast si často navzájem odporují. Bez ohledu na jednotlivé a často zcela odlišné názory by pro nás mělo být nejdůležitější, jak vysokofrekvenční obchodování ovlivňuje naše peníze, což je ve výsledku jeden z nejpodstatnějších a nejvýznamnějších pohledů pro vytvoření vlastního názoru.

Co je vysokofrekvenční obchodování?

Vysokofrekvenční obchodování je širším pojmem pro různé investiční strategie, které zahrnují nákup a prodej finančních produktů při extrémně vysokých rychlostech. Počítačové aplikace mohou identifikovat tržní vzory, které v sobě mají nadefinované, a nakupovat nebo prodávat tyto produkty v řádu několika milisekund na základě stanovených algoritmů. Jednou ze strategií je sloužit jako tvůrce trhu (takzvaný market maker), kde společnost zabývající se vysokofrekvenčním obchodováním poskytuje produkty na obou stranách – nákupní i prodejní. Nákupem za nabídkovou cenu (BID) a prodejem za cenu prodejní (ASK) mohou vysokofrekvenční obchodníci vydělat poměrně malou částku v přepočtu na jednu například akcii. Nicméně předpokladem a základním východiskem je, že po vynásobení této malé částky miliony akcií se dostáváme na zcela odlišné peněžní řády v otázce předpokládaných zisků.

Ubližuje HFT trhu?

Člověk by si myslel, protože obchodování zanechává nějakou počítačovou stopu na „papíře“, že se bude snadné podívat na praktiky vysokofrekvenčních obchodníků a poskytnout tak jasnou odpověď na otázku v nadpisu této části článku, ale bohužel tomu tak není. Vzhledem k objemu dat a firemním požadavkům na udržení obchodních aktivit v tajnosti je rozdělení běžného obchodního dne na několik částí pro regulátory poměrně obtížné. Ti, kteří diskutují o této problematice, se často dívají na událost z minulosti nazvanou trefně „Flash crash“.

Dne 6. května 2010 americký index Dow Jones Industrial Average, což je jeden z nejznámějších a nejstarších ukazatelů vývoje na americkém akciovém trhu, záhadně klesl o 10 % (asi 1 000 bodů) v řádech minut a stejně nevysvětlitelně a rychle se vrátil zpět na přibližně původní úroveň. Některé velké „blue chip“ („modrý žeton“ = akcie největších a nejziskovějších společností v indexu) akcie se krátce obchodovaly na úrovni jedné pence.


trhy.měšec.cz

Index Dow Jones

K 1. říjnu 2010 americká Securities and Exchange Commission (SEC) vydala zprávu, která obvinila za tuto skutečnost jeden velmi velký obchod v S&P 500 e-mini futures kontraktech, který aktivoval dominový efekt mezi vysokofrekvenčními obchodníky. Jakmile jeden algoritmus rychle prodal, byl spuštěn okamžitě další. Čím více prodejních příkazů přicházelo, tím rychleji docházelo k poklesu. Je však dobré poznamenat, že nejenom vysokofrekvenční obchodníci pomohli k poklesu trhu, ale v podstatě každý včetně nejmenších retailových obchodníků prodával. Událost nazvaná jako „Flash crash“ je dobrým příkladem finančního efektu sněhové koule, která, pokud je ještě jako malá spuštěna z prudkého kopce, dokáže velmi rychle nabrat na síle a váze a ve své podstatě je nezastavitelná.


Autor: WSJ Market Data Group

Vývoj indexu Dow Jones Industrial Average během 6. května 2010

Tento incident způsobil, že SEC sáhl k opatření, které si můžeme představit pod určitým „vypínačem“ na finanční produkty, pokud jejich ceny spadnou na určitou úroveň během krátkého časového období. V důsledku události „Flash crash“ se mnozí ptali, jestli uložení přísnější regulace na vysokofrekvenční obchodníky dává smysl především proto, že menší, méně viditelné a tomuto podobné, události se stávají na celém trhu s jistou dávkou pravidelnosti.

Ubližuje HFT retailovým investorům?

Důležité je vědět pro většinu investorské veřejnosti, jak vysokofrekvenční obchodování ovlivňuje je samé. Může se jednat o osoby, jejichž úspory na důchod jsou umístěny na finančním trhu, nebo o ty, kteří investují na trzích s cílem získat větší výnos, než který nabízí běžné spořicí účty s poměrně nízkým úrokem. Jedna nedávná studie vnesla trochu světla na tuto otázku. Podle listu The New York Times jeden přední ekonom zjistil, že firmy zabývající se vysokofrekvenčním obchodováním mají významné zisky z těch osob, které můžeme označit jako malé investory, nebo z těch, kteří nepoužívají počítačové algoritmy během práce v této oblasti.

Výzkumníci zjistili, díky studiu S&P 500 e-mini futures kontraktů, že průměrný zisk vysokofrekvenčních obchodníků činí 1,92 amerického dolaru za každý kontrakt obchodovaný s velkými institucionálními investory a 3,49 amerického dolaru v případě, kdy na druhé straně stojí retailoví investoři. To umožnilo nejagresivnějším vysokofrekvenčním obchodníkům, aby se jejich průměrný denní zisk pohyboval na úrovni 45 000 amerických dolarů podle dat z roku 2010. Výzkum došel k závěru, že tyto zisky byly získány na úkor jiných obchodníků, což by mohlo způsobit jejich odchod z trhů, které obsahují futures kontrakty.

Ačkoliv výzkumníci nestudovali akciové trhy, kde vysokofrekvenční obchodníci tvoří velký objem obchodů s akciemi – možná 70 a více procent, tak podle některých zpráv však říkají, že by s největší pravděpodobností došli k úplně stejným závěrům.

Můžou malé ryby vyhrát?

Celkově vzato názory, že malí investoři nemůžou na trzích vyhrát, začínají přibývat. Někteří vidí obrovské množství nepoužité hotovosti jako důkaz, že se mnozí vzdali a ztratili důvěru v trhy. To se stalo poměrně velkým problémem, protože dokonce i vysokofrekvenční obchodníci hledají na jiných světových trzích likviditu, kterou potřebují k provádění operací. Regulátoři po celém světě hledají cesty, jak obnovit důvěru malých investorů ke kapitálovým trhům. Někteří navrhli zdanění obchodování na bázi jednotlivých akcií, ti další, jako například Kanada, zvýšili poplatky účtované firmám, které se zabývají vysokofrekvenčním obchodováním. Nicméně vzhledem k relativní novosti vysokofrekvenčního obchodování přichází proces regulace poměrně pomalu, ale jeden fakt se zdá být jako pravdivý, a to, že malým investorům nepomáhá.

widgety

Je velmi obtížné vysokofrekvenční obchodování obhajovat nebo kritizovat, protože se skutečně nejedná o jednoduchou problematiku. Každý z nás si jistě udělá svůj vlastní obrázek, o který se určitě může s ostatními podělit prostřednictvím komentářů ke článku. Bylo by opravdu dobré, kdyby se nějaká kultivovaná diskuze rozjela, protože se nepochybně jedná o zajímavé téma, o kterém bude s velkou pravděpodobností i do budoucna hodně slyšet.

Článek je volnou inspirací pro překlad originálního článku od Tima Parkera.

5 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 21. 1. 2014 22:35