Jaký je investiční výhled na rok 2015?

Čeká nás vyšší volatilita na trzích, boj centrálních bank s deflací, nízké úrokové sazby, silný dolar a levná ropa. Jak podle toho navigovat investice v roce 2015?

Růst nebo recese? Inflace nebo deflace?

Makroekonomické výhledy globální ekonomiky od Světové banky, Mezinárodního měnového fondu a mnoha dalších institucí se různě liší, ale vesměs se shodují v očekávání mírného růstu HDP a velmi nízké inflace s rizikem deflace. Americké ekonomice by se podle většinového názoru mělo i nadále dařit lépe než Evropě. V případě Evropy se často zmiňuje riziko deflace a další ekonomické recese, proto také Mario Draghi, guvernér Evropské centrální banky, neustále hovoří o nutnosti spustit kvantitativní uvolňování po vzoru USA a Japonska. Proti tomu ale stále tvrdě stojí prezident německé Bundesbanky Jens Weidmann.

Jakým směrem se bude nakonec ubírat HDP v příštím roce, to dnes nikdo nedovede odhadnout. Evropa skutečně balancuje na hraně třetí hospodářské recese od roku 2008. Japonsko je podle posledních údajů již silně v recesi. Čínská ekonomika vykazuje známky ochlazování. A nad americkou ekonomikou visí jeden velký otazník, co s ní udělá levnější ropa. Není žádným tajemstvím, že právě sektor těžby a zpracování ropy a plynu byl hlavním tahounem růstu americké ekonomiky po roce 2009. Právě zde bylo vytvořeno nejvíce nových pracovních míst a zde se nejvíce investovalo. Tomu je ale nyní konec. Jak se s tím americká ekonomika popere? Pomůže nyní levnější benzín nastartovat zbytek ekonomiky, nebo budou USA také bojovat s hospodářskou recesí?

Každopádně je velmi pravděpodobné, že Evropa i USA budou bojovat s nízkou inflací, ne-li dokonce deflací. Což je pro zadluženou ekonomiku problém, neboť skrytým cílem vládnoucí elity je právě vygenerovat inflaci, která by postupně „požrala“ státní dluh. A tak nám investorům nadále zůstává jedna velká jistota – veškeré dění na trzích bude i nadále silně ovlivněno centrálními bankami. Japonská centrální banka bude ředit a ředit a ředit. Přidá se letos i Evropská centrální banka? Převládá názor, že ano, protože Evropa nebude mít na výběr, pokud nechce upadnout do dluhové deprese. Největší otazník ale visí nad americkým Fedem. Kvantitativní uvolňování bylo ukončeno. Příští rok by Fed chtěl začít zvedat úrokové sazby. Ale bude k tomu rozumné načasování, pokud díky levné ropě klesne inflace na nulu a růst HDP a zaměstnanosti přinejmenším zpomalí?

Geopolitické napětí, volatilita, měnové války

Další faktor, se kterým je potřeba v příštím roce počítat, je zvýšené geopolitické napětí. Na jaře jsem si myslel, že ukrajinská krize rychle odezní a Rusko s USA se dál budou jen škádlit, jako doposud. Nyní to vypadá, že rok 2014 bude v učebnicích dějepisu označován jako počátek nové studené války. Největší otazník je, co Rusko podnikne, když cena ropy spadla téměř na polovinu? To bude mít pro ruskou ekonomiku drastický dopad. Co s tím Putin udělá? Jen tak sedět s rukama za hlavou asi nebude.

Do toho tu máme i další ohniska napětí. V prvé řadě nevyzpytatelný Islámský stát. Dále, pokud by volby v Řecku vyhrála Syriza, hrozí reálně odtržení Řecka z eurozóny. A zcela jistě se během roku objeví i další hrozby a otazníky. Zatím trochu ve skrytu se rozvíjí tzv. měnové války. Dá se říct, že první významný výstřel má na svědomí Japonsko. Japonská měna pod tíhou masivního kvantitativního uvolňování silně oslabuje, což by mělo pomoct japonské ekonomice k větší konkurenceschopnosti. Ale ponechá to tak Korea, Čína a Taiwan? Nebo budou chtít také oslabit svou měnu? A jak bude naopak reagovat Brazílie, Rusko nebo Indie na posilující dolar? To jsou další velké otazníky. Sečteno podtrženo, jediné, s čím můžeme na jisto počítat, je celkově vyšší volatilita na trzích.

Akcie

Akciové trhy v USA, Německu a Japonsku se přehřívají. Z historického i fundamentálního pohledu jsou dnes akcie poměrně drahé. Kupříkladu akcie v americkém indexu S&P 500 jsou v průměru dle fundamentálních ukazatelů CAPE, P/B i P/S nejdražší od roku 2007. Navíc statistiky poukazují také na velmi vysoký podíl akcií kupovaných na margin (tj. na úvěr), což by v případě obratu trendu mohlo spustit kaskádu nucených prodejů, které by propad cen výrazně umocnily.

Jenomže to, že nejsou akcie levné, ještě samo o sobě neznamená, že musí jejich cena spadnout dolů. Zvlášť když na konci října japonský státní penzijní fond oznámil, že hodlá postupně snížit podíl dluhopisů ve svém portfoliu a navýšit podíl akcií na 50 procent (z toho polovinu by měly tvořit akcie japonských firem a polovinu zahraniční akcie). Ve finále by tak mělo na akciové trhy přitéct dalších 200 miliard dolarů. A podobné kroky lze v důsledku nízkých výnosů dluhopisů čekat od dalších penzijních fondů nejen v Japonsku. Na straně poptávky zatím rozhodně není nedostatek kupní síly.

Historický vývoj amerického akciového indexu S&P 500
Autor: FINEZ Investment Management

Historický vývoj amerického akciového indexu S&P 500

Odhadovat, jakým směrem se budou ubírat akciové trhy v roce 2015, je velmi zrádné. V případě Evropy může velkou roli sehrát ECB a možné kvantitativní uvolňování. V případě Japonska je výhled nyní značně pozitivní. Pokud jde o americké akcie, zde je to tak 50/50. Každopádně si troufám tvrdit, že růstový potenciál amerických nebo německých akcií je malý ve srovnání s hloubkou možného propadu. Proto bych se všeobecně držel raději stranou akcií (vyjma Japonska).

Co se týče emerging markets, třeba Indie nebo Turecko by mohly profitovat z nižší ceny ropy, zatímco exportéry ropy jako Rusko, Norsko nebo arabské země čeká velmi špatný rok. Otázkou ovšem je, jak na rozvíjející se trhy dopadne silnější dolar. V případě dalšího posilování americké měny hrozí silný odliv kapitálu z emerging markets a pád hodnoty jejich měn. Proto bych se raději držel stranou i akcií emerging markets.

Vývoj japonského akciového indexu Nikkei 225 v roce 2014
Autor: Finanzen.net

Vývoj japonského akciového indexu Nikkei 225 v roce 2014

Kde hledat příležitosti u akcií? Slibné vyhlídky má japonský akciový trh. Jinak nyní hledáme příležitosti zejména v konkrétních sektorech. Levnější ropa by například měla prospět všem dopravcům. Nižší náklady na pohonné hmoty pomůžou dopravcům k vyšší ziskové marži. Pokud jim neklesnou tržby, měl by logicky stoupnout čistý zisk. A vyhlídky na vyšší zisky jsou hlavním hybatelem cen akcií. Kromě dopravců věřím také akciím těžařů uranu. Restart japonských jaderných reaktorů vede k růstu ceny uranu a potažmo by měl mít dopad i na ziskovost těžařů, a tudíž i ceny jejich akcií.

Dluhopisy

Výnosy do splatnosti u státních dluhopisů v Evropě klesly již na absurdně nízké hodnoty. Dluhopisová bublina se nadále nafukuje, nicméně hned tak asi nesplaskne. Největší paradox jsou české státní dluhopisy. Výnos do splatnosti u desetiletého českého státního dluhopisu klesl na 0,5 % p.a., což je méně než nabízí německé bondy s 0,6 % p.a. a výrazně méně než nesou americké treasuries s 2,2 % p.a. Je na čase vybrat peníze z klasických českých dluhopisových fondů, neboť jejich výnosnost je vyčerpána na deset let dopředu.

Nízké výnosy do splatnosti u evropských dluhopisů jsou způsobeny zápornou úrokovou mírou Evropské centrální banky a rizikem dlouhodobé deflace a stagnace, které se nad Evropou vznáší. Tato situace nízkých úroků asi bude v Evropě ještě několik let přetrvávat. Domnívám se, že není třeba se v roce 2015 obávat nějakého dramatického poklesu cen dluhopisů. Problém je pouze v tom, že bonitní státní dluhopisy již nesou tak nízké výnosy do splatnosti, že je prostě a jednoduše nemá smysl dál držet, natož prostřednictvím fondů, jejichž náklady na správu jsou vyšší než výnosy do splatnosti držených dluhopisů. Dluhopisové fondy čeká v příštích 5–10 letech velmi těžké období, kdy nebudou schopné generovat očekávané výnosy a většina jich bude ve ztrátě.

Vývoj výnosu do splatnosti desetiletých českých státních dluhopisů
Autor: TradingEconomics

Vývoj výnosu do splatnosti desetiletých českých státních dluhopisů

Pokud jde o americké dluhopisy, zde panuje největší neshoda mezi analytiky. Vše bude záviset na tom, zda a popřípadě kdy a v jakém rozsahu začne Fed zvedat úrokové sazby. Pakliže Fed nebude zvedat úrokové sazby, cena amerických treasuries pravděpodobně poroste a výnosy do splatnosti budou klesat. Pokud ovšem Fed skutečně začne v příštím roce zvedat úrokové sazby, mělo by to mít negativní dopad na americké dluhopisy. Já osobně bych si spíš tipl, že výnosy do splatnosti u amerických dluhopisů ještě poklesnou. V uplynulém roce jsme s klienty do amerických dluhopisů investovali. Nyní už je ale riziko zvedání úrokových sazeb v USA vyšší, takže bych se i zde držel raději stranou.

Měny

Kurz koruny by se i v roce 2015 měl díky intervencím České národní banky držet nad hodnotou 27 korun za jedno euro. Pokud ČNB neoznámí prodloužení tohoto opatření, měla by v druhém pololetí začít koruna posilovat. Ale i zde v podstatě vše záleží na rozhodnutí naší centrální banky. Je poměrně vysoká pravděpodobnost, že ČNB bude chtít vidět kurz koruny takto nízko delší dobu, zvlášť pokud by Evropská centrální banka přistoupila k ředění peněžní zásoby. To bude samozřejmě mít zásadní vliv na kurz eura k ostatním zahraničním měnám, což se pak bude promítat i do kurzu koruny. Pokud by euro oslabovalo k jiným světovým měnám, bude spolu s eurem oslabovat i česká koruna.

Vývoj kurzu EUR/CZK v roce 2014
Autor: Finanzen.net

Vývoj kurzu EUR/CZK v roce 2014

V roce 2014 začal v souladu s naším očekáváním výrazně posilovat americký dolar. Domnívám se, že to není krátkodobá záležitost, ale počátek dlouhodobého trendu. Kurzy měn by měly reflektovat ekonomický vývoj jednotlivých zemí. A americká ekonomika je na tom výrazně lépe než Evropa. Důležitou roli zde bude hrát také vývoj obchodní bilance USA, jejíž deficit by měl dlouhodobě klesat vlivem nižší ceny ropy a rostoucí domácí produkce. Americký dolar je na vzestupu a tento trend může trvat mnoho let.

Naproti tomu japonský yen jsem již před rokem označil za téměř jistou spekulaci na pokles. Hodnota japonské měny klesá, a pokud se nezmění nic na politice japonské centrální banky, což je málo pravděpodobné, bude japonský yen nadále oslabovat. I pro rok 2015 tedy vidíme zajímavou spekulativní příležitost v měnovém páru americký dolar (USD) k japonskému yenu (JPY).

Vývoj kurzu USD/JPY v roce 2014
Autor: Finanzen.net

Vývoj kurzu USD/JPY v roce 2014

Komodity

Celý svět nyní zažívá obrácený ropný šok. Cena ropy spadla o více než 40 procent. Mnoho analytiků se zatím domnívá, že cena ropy brzy vyskočí zpět k hodnotě kolem 100 dolarů za barel, protože pro většinu těžařů je dnešní cena ropy nerentabilní. Jenomže ve hře jsou i jinačí zájmy a USA ani Arabové asi nebudou spěchat s omezováním těžby, zvlášť když jejich vrty patří k těm s nejnižšími náklady na těžbu. Ropa jakožto strategická surovina je posledních 70 let ve středu většiny geopolitických zájmů a konfliktů a nejinak tomu bude tentokrát. Domnívám se, že cena ropy může klidně dalších pět let zůstat pod 70 dolary za barel.

Vývoj ceny ropy Brent v roce 2014
Autor: Finanzen.net

Vývoj ceny ropy Brent v roce 2014

Vývoj ceny ostatních komodit včetně zlata si netroufám odhadovat. Důležitým faktorem zde bude kurz dolaru. Pokud bude americký dolar nadále posilovat k ostatním světovým měnám, roste pravděpodobnost, že budou klesat ceny komodit (minimálně v dolarech), protože v historii tomu tak často bylo. Ale bude samozřejmě záležet individuálně u každé komodity na vývoji nabídky a poptávky. U průmyslových komodit počínaje železnou rudou, přes uhlí až po měď neočekávám významný růst poptávky ani pokles nabídky, tudíž zde by ceny měly stagnovat nebo nadále klesat. U zemědělských komodit bude vždy rozhodující počasí a konkrétní úroda. Významný růst ceny očekávám pouze u uranu.

Co se týče zlata, cena může klidně klesnout pod 1000 dolarů za unci, nebo naopak stoupnout na 1500 dolarů za unci. To je ve hvězdách. Nicméně spekuluje se o tom, že by Čína mohla v budoucnu krýt svou měnu zlatem, aby zvedla důvěru obchodníků v čínský jüan. Čína by ráda nabourala hegemonii amerického dolaru a má zálusk ovládnout obchod v jihovýchodní Asii. To by samozřejmě katapultovalo cenu zlata. Ovšem zatím jsou to jen nepodložené spekulace, a i kdyby Čína takový krok skutečně plánovala, může to ještě řadu let trvat.

Historický vývoj ceny zlata
Autor: FINEZ Investment Management

Historický vývoj ceny zlata

Nemovitosti

Ceny bytů v ČR začaly po šesti letech opět růst. Svou roli v tom jistě hrají extrémně nízké úrokové sazby, které nutí investory nenechávat peníze v bance a zároveň umožňují lidem získat levné hypotéky. Do toho se na podzim přidala silná poptávka ruských investorů po nemovitostech v Praze, neboť Rusové se nyní snaží vyvést kapitál ze země a tíhnou zejména k investicím do nemovitostí. Očekávám, že tento trend bude přetrvávat i v příštím roce a ceny nemovitostí v průměru nadále lehce porostou. Samozřejmě lokálně má vždy na ceny nemovitostí vliv místní objem nabídky a poptávky.

Vývoj cen bytů v České republice
Autor: Český statistický úřad

Vývoj cen bytů v České republice

6 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 7. 1. 2015 13:45