Jaký dopad bude mít ukrajinská krize na globální ekonomiku?

Stojíme možná na prahu nové studené války. Globální ekonomika se může propadnout do nejdelší poválečné recese.

Klíčovou oblastí je energetika. V regionu Ruska a společenství nezávislých států se nachází přibližně čtvrtina světových zásob zemního plynu. Významné je i propojení mezinárodního obchodu s ruskou federací. Na území Ruska působí přímo řada západních firem a pro ostatní jsou významným odbytištěm jejich výrobků. Je jasné, že pokračující krize bude mít dopad jak na samotné Rusko, tak na celou globální ekonomiku.

Dopady na EU a Svět

Z hlediska mezinárodního obchodu se nejvíce pokračující krize dotkne ekonomiky Evropské unie. Obchod mezi EU a Ruskem se za 10 let zvýšil z 90 mld. USD na současných 335 mld. USD.

Jednou z hlavních komodit obchodu EU s Ruskem je zemní plyn.  Zhruba 30 % veškerých dodávek zemního plynu v rámci Evropské unie pochází z Ruska. V případě Německa pokrývají dodávky Gazpromu  40 % spotřeby zemního plynu v zemi, Rakousko nakupuje z Ruska 50 % zemního  plynu a Finsko je na ruském plynu závislé ze 100 %. Česká republika pokrývá potřeby zemního plynu dodávkami z Ruska z více než 60 %, zbytek tvoří především dodávky norského plynu.

Z Ruska se však nedováží pouze zemní plyn. Rusko je významným dodavatelem dalších surovin, především ropy a uhlí. Německo pokrývá celou čtvrtinu svých potřeb dovozem ruské ropy a dovoz uhlí z Ruska pak představuje pětinu německého importu této energetické suroviny. Pro Finsko představují dodávky ruské ropy více než 2/3 jejího dovozu. Do obchodu v Rusku je přímo zapojena řada nadnárodních firem. V Rusku přímo podniká americký Exxon a britsko-nizozemská olejářská firma Shell; do ruského giganta Rosneft investuje britský ropný gigant BP.

Energetika samozřejmě není jediným odvětvím zapojeným do ruské ekonomiky. Tržby německé firmy Siemens činily v Rusku v loňském roce 3 mld. USD, Stada Arzneimittel, největší německý producent generických léčiv dodává do Ruska pětinu své produkce. Významný objem produkce vyváží do Ruska francouzská potravinářská firma Danone, nebo německá firma Adidas AG. McDonalds má v Rusku 350 restaurací, atd.

Krize  může postihnout i finanční sektor, a to v případě, že Rusko nebude schopno, nebo ochotno dostát svým závazkům. Jenom francouzské banky, jejichž podíl je zřejmě největší, mají pohledávky v Rusku ve výši 51 mld. USD.

I kdyby nedošlo k zastavení dodávek ropy a plynu z Ruska, dá se předpokládat omezení závislosti na Rusku, což bylo deklarováno i na aktuálním summitu EU.

Následkem případného snížení dodávek energetických surovin a celkové nejistoty dojde velmi pravděpodobně ke zvýšení cen ropy, podobně jako v době krize na středním východě v sedmdesátých letech minulého století.

V zemích evropské unie lze očekávat pomalejší ekonomický růst, nebo návrat do recese.

Krize se velmi pravděpodobně projeví i na světových finančních trzích poklesem cen akcií. Naopak náklady zbrojního průmyslu vykážou nárůst.

Dopady na Rusko

Není to tak dlouho, co EU a Spojené státy přijaly některé sankce proti Rusku. Přes krátký čas trvání se ukrajinská krize na ekonomice Ruska již projevila.

Ruský akciový Micex index vykázal v tomto roce pokles o 13 % a rubl oslabil za stejné období o 7,9 %. Čistý odliv kapitálu je očekáván ve výši 65–75 mld. USD jen za první čtvrtletí tohoto roku, což přesahuje i odliv kapitálu za celý loňský rok ve výši 63 mld. USD. Po zavedení sankcí ratingové agentury Standard & Poor a Fitch se snížil úvěrový výhled Ruska ze stabilního na negativní s pravděpodobným předpokladem snížení úvěrového ratingu země. Rusko může očekávat zhoršení ratingu země až o dva stupně, a to by znamenalo zvýšení ceny úvěrů až o 11 %.

Samotná ruská ekonomika je na exportu svých surovin do EU ve velké míře závislá. Přes 80 % produkce plynu a ropy míří do EU. Zastavení dodávek do Evropské unie by zanechalo v rozpočtu Ruska obrovskou díru, neboť země se nemůže v krátkém časovém horizontu přeorientovat na jiná teritoria, jako je třeba Čína.

Ruská ekonomika přitom ještě před ukrajinskou krizí zažívala nejslabší růst od recese v roce 2009. Sergej Beljakov, náměstek ruského ministra pro hospodářský rozvoj, uvedl 17. března tohoto roku, že současná situace ruské ekonomiky nese jasné známky krize.

Všechna tato fakta, možnost dalších budoucích sankcí a nejistota z hlediska dalšího vývoje přinášejí pro ruskou ekonomiku největší nebezpečí, kterou je ztráta důvěry investorů. Investoři a ratingové agentury totiž neupírají svoji pozornost na to, co se již stalo, ale na to, co by se ještě mohlo stát.

Propad do dlouhodobé recese

Přes výše uvedená fakta je třeba konstatovat, že celkové dopady na globální ekonomiku je těžké plně předvídat, protože se jedná o složitý komplex vlivů, příčin a následků, do kterých se promítají rovněž politické a psychologické aspekty.

V současné globální ekonomice není možné zavést sankce proti tak velkému ekonomickému celku jako je Rusko, aniž by se to významně projevilo v ostatních ekonomikách, a to i bez přijetí recipročních opatření, které se nicméně dají předpokládat.

Proto si nelze než přát, aby se krizi podařilo na počátku zastavit diplomatickou cestou. V opačném případě by se globální ekonomika mohla propadnout do nejdelší poválečné recese, jak odhaduje i analýza Morgan Stanley. Ekonomická recese pak nese další nestabilitu, a tím i politická rizika, která jsou v případě velmoci jako je Rusko o to větší.  

4 názory Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 9. 4. 2014 16:26