Jaké budou politické dopady současné celosvětové krize?

Současná celosvětová krize je označována za krizi finanční, ale skutečnou příčinou jsou především politicky motivované zásahy do ekonomiky.

Krize v tržních hospodářstvích bývají přirozenou součástí hospodářského cyklu a mají obvykle samočisticí efekt. Slabé, neschopné objekty zanikají a ty schopné, silné či nové se stávají motorem ekonomiky, jejichž růst je součástí přirozeného procesu sloužícího k tolik potřebnému ukončení krize.

Nynější krize přestává být krizí čistě ekonomickou a stále více se stává krizí politickou, jenž svými dopady narušuje politickou stabilitu nejenom Evropy, ale i celého světa. Důsledky stále pokračujících politicky motivovaných státních zásahů do ekonomik na politickou i ekonomickou stabilitu celého světa si zatím ani nedovedeme představit. Avšak již nyní je více než jasné, že je poneseme několik dalších let, možná i desetiletí.

Konkrétní politické dopady je velice těžké odhadnout a budou se lišit země od země. Při ekonomických a následně sociálních nejistotách může dojít k uchýlení voličů k radikálnějším názorům, čehož jsme byli svědky při nedávných volbách v Řecku nebo Francii. Ve většině Evropy je také více zakořeněný sociální systém bohatý na přerozdělování, od kterého se voliči při současné ekonomické situaci budou jen velice neradi odklánět.

I když napjatě očekávané opakované  volby v Řecku nakonec dopadly vítězně pro proevropskou Novou demokracii a ukázaly tak, že řečtí občané stojí o svoji budoucnost v eurozóně, růst preferencí stran pohybujících se v levé až radikálně levé části politického spektra je očividný. Sílí ale také radikální hlasy z druhé, pravé, strany politického spektra, a prostor pro rozumnou, dlouhodobě udržitelnou politiku hospodářské a sociální stability se tak zužuje. A to vše v době stále ještě přetrvávajícího relativního blahobytu, kdy do opravdové nouze chybí Evropanům pořádný kus cesty. Těžko se pak divit nervozitě na kapitálových trzích.

Avšak najdou se i země s voliči uvědomujícími si výhody zdravých veřejných financí, které se projevují ve stabilitě ekonomiky a poskytují možnost reakce na neočekávané události. Nerozvážnému zadlužování příštích generací řekli například nedávno jasné ne estonští a lotyšští voliči, kteří dali hlasy stejným stranám, jež dříve zavedly tvrdé škrty a vyvedly zemi z krize. Dosud váhající země a jejich obyvatelé tak mají příkladů na obou stranách vyhlídek do budoucnosti celkem dost a bude jen na nich, jak jejich země touto zkouškou projdou.