Jaká rizika nese investování do rozvíjejících se trhů?

Rozvíjející se trhy představují pro investory oblast, která je nutně spojená s jejich větší pozorností, protože tyto trhy jsou mnohem rizikovější při srovnání s těmi rozvinutými.

Rozvíjející se trhy (emerging markets) poskytují zajímavé investiční příležitosti díky vyšší míře ekonomického růstu zemí, vyšším očekávaným výnosům a benefitům plynoucích z možné diverzifikace portfolia. Nicméně stejně jako vše v investičním světě, i tato oblast má na sebe navázaná rizika, a to jak pro obyvatele dané země, tak i pro zahraniční investory.

Jedním z příkladů, kterému bylo v poslední době věnováno hodně pozornosti, je Turecko, což je země považovaná za prosperující ekonomiku téměř zázračných rozměrů a také se jedná o jednoho z členů MINT (Mexiko, Indonésie, NigérieTurecko) zemí.

Nicméně krátkodobé protesty proti premiérovi země, kterým je toho času Recep Tayyip Erdoğan, často vyústí v násilné střety. Globální spekulace také reflektuje fakt, že Turecko má své oči upřené na sousední Sýrii. Údajně v rámci případného preventivního zásahu. V této zemi také došlo k vypnutí domácího přístupu k populárním sociálním sítím, mezi které můžeme zařadit YouTube. Podobný zákaz byl již začátkem března 2014 uvalen na používání sítě Twitter. Nejenom všechny zmíněné elementy mohou způsobit negativní postoj zahraničních investorů při rozhodování, jestli své volné finanční prostředky alokovat právě do této země, která se může jevit jako problémová a nejistá. Hospodářský růst tak nemůže být jediným měřítkem, které je bráno v potaz při rozhodování, ale je nutné reflektovat všechny ostatní náležitosti, které spadají do rizika země jako celku.

Obecně se jedná o různé druhy nejistot, které mohou potencionální investory postavit do role váhajících v rámci rozhodování o investici do rozvíjejících se trhů. Problémy v Turecku se neustále objevují a výsledek je tak dopředu nepředvídatelný. Potencionální investoři by si tak měli být dopředu vědomi možných rizik (nejenom ve spojení s Tureckem), které se týkají právě oblasti rozvíjejících se trhů. Pojďme si některé z těchto rizik představit detailněji.

Riziko změn měnového kurzu

Investice do zahraničních akcií a dluhopisů typicky vytvářejí výnosy v měně dané země (EUR, USD atd.). Výsledkem je skutečnost, že investoři budou muset převést tuto místní měnu do té své domácí. Pokud by si Čech koupil akcie v eurech a následně je po čase prodal, měnové výkyvy v celkovém sčítání úspěchu či neúspěchu budou hrát svou důležitou roli. Pokud by například pouze hodnota akcií v průběhu držby vzrostla o 5 %, ale reálně se při započítání pohybů kurzů snížila o 10 %, byla by finálním výsledkem čistá ztráta způsobená právě prodejem akcií v eurech a následným převodem peněz na české koruny.

Problém s normálním rozdělením

Tržní výnosy v Severní Americe pravděpodobně následují vzor normálního rozdělení (jedná se o pojem ze statistiky, který spadá do oblasti modelování pravděpodobnosti). Výsledkem je fakt, že finanční modely mohou být použity pro ocenění například derivátů a k vytvoření přesnějších ekonomických předpovědí budoucího vývoje v oblasti například cen akcií. Cenné papíry v rámci rozvíjejících se trhů však na druhé straně nemohou být oceněny s použitím stejného přístupu v rámci analýzy rizika. Toto je také způsobeno tím, že rozvíjející se trhy prochází neustálými změnami, proto je téměř nemožné využít historické údaje pro vyvození správné korelace mezi tržními událostmi a výnosy/ztrátami s nimi souvisejícími.

Laxní přístup k insider tradingu

Ačkoliv mnoho zemí tvrdí, že prosazuje přísné zákony proti insider tradingu, žádná z nich se nemůže poměřovat se Spojenými státy americkými v rámci stíhání nekalých obchodních praktik. Insider trading a další formy manipulace s trhy představují neefektivnost trhů, kde se tržní ceny například akcií výrazně liší od jejich skutečné vnitřní hodnoty. Takto nastavený systém může být předmětem extrémní spekulace a také může být kontrolován těmi, kteří mají tajné informace, o kterých ostatních neví, a neváhají je použít pro vlastní prospěch.

Menší likvidita

Rozvíjející se trhy jsou obecně méně likvidní než ty, které patří do oblasti rozvinutého světa. Tato tržní nedokonalost vede k vyšším poplatkům brokerů a zvyšuje úroveň nejistoty v oblasti změn ceny aktiva. Investoři, kteří se snaží prodat například akcie na nelikvidním trhu, mohou čelit značnému riziku, že jejich nabídka nebude realizována za aktuální cenu, ale ochota k nákupu ze strany poptávajících bude pro ně nastavena na nepříznivé úrovni. Kromě toho si budou brokeři účtovat vyšší poplatky, protože musí vyvinout větší úsilí pro nalezení vhodné protistrany k úspěšnému uskutečnění obchodu. Nelikvidní trhy obecně brání investorům realizovat výhody plynoucí z rychlého uskutečnění vybrané transakce.

Slabý systém struktury vedení a kontroly společností

Pevný systém struktury vedení a kontroly v rámci organizace (tzv. corporate governance) koreluje s pozitivními akciovými výnosy. Rozvíjející se trhy mají někdy tyto systémy slabší, takže management (nebo dokonce i vláda) má silnější hlas ve firmě, než mají samotní akcionáři. Pokud má navíc daná země omezení v oblasti možnosti převzetí firmy (= mít většinový podíl), management nebude mít stejnou úroveň motivace, jakou mají akcionáři. Zatímco corporate governance na rozvíjejících se trzích má před sebou dlouho cestu, než bude považován za plně efektivní jako například v Severní Americe, ale i přesto mnoho zemí ukazuje zlepšení v této oblasti kvůli snaze dosáhnout na levnější mezinárodní financování.

Větší šance na bankrot společností

Slabší systém kontrol účetnictví společností a nevhodně nastavené postupy pro audit zvyšují šance na bankrot. Přestože může firma zbankrotovat v jakékoliv zemi na světě, toto riziko se zvyšuje právě v oblastech mimo rozvinutý svět. V rámci rozvíjejících se trhů mohou společnosti volněji vytvářet účetní knihy k dosažení lepšího obrazu vlastní ziskovosti. Jakmile se však na to přijde, společnost je vystavená náhlému a strmému poklesu její hodnoty. Protože jsou rozvíjející se trhy brány jako více rizikové, budou muset společnosti například při nové emisi dluhopisů investorům nabídnout větší výnos, aby je přesvědčily k zainvestování peněz právě do jejich byznysu. Vyšší riziko a nejistota pozitivně korelují s větším očekávaným výnosem na straně investorů. Větší dluhové zatížení pak samo o sobě zvyšuje další budoucí výpůjční náklady firmy a v neposlední řadě i potencionální možnost bankrotu společnosti.

widgety

Politické riziko

Politické riziko se vztahuje k nejistotě v rámci pro investory nepříznivých politických rozhodnutí. Rozvinuté země mají tendence následovat volnější tržní disciplínu s menšími zásahy na straně politické moci či vlády, což však nemusí být případ právě rozvíjejících se trhů, kde jsou zásahy ze strany státu zpravidla větší a tvrdší. Další možné faktory, které přispívají k politickému riziku, jsou války, občanské nepokoje, zvyšování daňového zatížení, ztráty dotací, změny tržní politiky nebo neschopnost kontrolovat inflaci. Hlavně politická nestabilita může vést k občanské válce a „vypnutí“ průmyslu, protože pracovníci buď odmítají pracovat, nebo nemají podmínky pro výkon své práce, i když by pracovat chtěli.

Závěr

Investování do rozvíjejících se trhů může přinést nadprůměrné výnosy do našeho portfolia. Nicméně investoři by si měli být vědomi faktu, že vyšší výnosy nesmí být posuzovány jako samostatná kategorie, ale musí se zasadit do kompletního obrázku včetně příslušné úrovně podstupovaného rizika, která se s investicí pojí. Výše uvedená rizika, potencionální problémy či hrozby jsou jedny z těch nejčastějších, které by měl investor prozkoumat a zanalyzovat ještě před tím, než své peníze skutečně reálně použije k nákupu vybraných aktiv v dané zemi. Bohužel však prémie či lépe řečeno odměny spojené s těmito riziky mohou být často jen na odhadované bázi, a to spíše než určené na bázi konkrétní.