Jak jsem začal investovat

Na to, jak investovat, existuje spousta dobrých článků, doporučuji minimálně se seznámit s riziky investování, investičním horizontem, druhy investic. Investice bych přirovnal k plavání. Nejdřív je lépe znát trochu teorie, než se zkusí plavání v bazénu s malými vlnkami, a až později se vydáte na moře, kde vlny mohou být i velmi vysoké, i když tomu naštěstí bývá zřídka.

Jak to začalo

Když jsem před třemi lety začínal, měl jsem nastudované informace a znal svůj rizikový profil i investiční horizont. Vypadalo to takto:

I přesto jsem si nebyl jistý svou odolností, zda jsem schopen strpět klesání tvrdě vydělaných peněz.

Peněžní fond

Proto jsem investice víceméně odložil a pro začátek jsem začal pravidelně investovat do peněžního fondu – bez vstupního poplatku, samozřejmě vedeného v CZK a zajištěného v CZK. Zhruba po roce jsem si udělal zhodnocení: Nepříjemné pocity z klesání investice, které jsem očekával, se skutečně dostavily, ale člověk si zvykne. Myslím si, že počáteční investování vyzkoušet právě na peněžním fondu je vhodné, protože u něj nejsou tak velké ztráty a poplatky. Překvapilo mě množství situací, kdy jsem pokládal za užitečnější a účelnější peníze vybrat a použít na něco jiného – vyplynulo mi z toho: nepodceňuj likviditu a měj realistické částky v rezervě. Po závěrech jsem si začal navyšovat rezervu, tvořenou nyní i peněžním fondem, včetně samopojištění denních dávek.

Moje první investice

Jenže do čeho investovat? A jak? Poplatky u akciového typu investic nejsou nulové a pravidelná investice je celkem drahá, ale naštěstí je i diverzifikovaná v čase. V dolarech? Určitě ne. V korunách? Jedině do fondů, ale ani ty nejsou vždy zajištěné. Takže zbývá euro, koruna bude posilovat, ale burza by to mohla překonat – chyba. Nakonec zvítězila jednorázová malá investice do indexového certifikátu v eurech na předem nedefinovanou dobu. Malá z důvodu, že (podle různých rad) to byly peníze, jež jsem s určitostí nemusel potřebovat několik následujících let.

Investice sice kolísala, ale když se to naučíte příliš nesledovat, vidíte jen pozvolný růst. Po téměř sedmi měsících jsem investici předčasně s 10% ziskem prodal, protože jsem si myslel, že její hodnota je příliš vysoko. Tipnul jsem to správně. Pak jsem si nachystal dvojnásobnou částku a čekal na nějaký výraznější pokles. Jak jsem předpokládal, index víceméně kolísal na stejné úrovni, ale pak začal stoupat. A co teď?

Druhá investice

I přes riziko nákupu na vrcholu jsem nakoupil opět index PX, zhruba za stejnou cenu, za jakou jsem prodal první investici. Říkal jsem si, že nebudu držet peníze na peněžním trhu, když je to dlouhodobá investice… A index šel nahoru. Před Vánocemi jsem chtěl prodat, ale vzhledem k povinnému zdanění (neuběhlo šest měsíců od nákupu investice), jsem neprodal, a to byla chyba. Od té doby index šel dolů a kolísal, a navíc koruna neustále výrazně posiluje. Index se časem může vrátit, ale koruna? I když se jedná o postradatelné peníze, dívat se i na celkovou ztrátu 20 % není pěkné.

Upravuji investice

Přestože se původně jednalo o dlouhodobou investici, uvědomil jsem si své chyby v původním plánu a chtěl jsem do doby, než se naučím zajišťovat proti nechtěnému měnovému riziku, vycouvat z pozice. Ale mám prodávat, když je index dole a koruna nahoře? Raději jsem začal testovat malou částkou (500 Kč) mnou zatracované drahé, ale měnově zajištěné fondy. V jednom dobře odhadnutém období jsem zdvojnásobil původní investici, a tak ji zprůměrňoval. I přes měnové ztráty mohu vystoupit beze ztráty při nižší výši indexu. A čekám. Zajišťovat teď investici nemíním, očekávám na podzim spíše oslabení.

Doporučení

Pokud čekáte nějaké věštecké rady, zklamu vás, ty nedostanete ani od odborníků z oboru. Cílem mého článku je upozornit na záludnosti psychiky investora. Každý investor postupuje podle sebe, ale možná se poučíte nebo inspirujete z mých chyb.

Neudělal jsem snad zásadní chyby, ale i když vím o doporučeném horizontu, tak se nemohu nedívat na ztráty nebo zisky. Prozatím jsem přehodnotil svůj původní názor, ostatně příliš se neliší od běžně doporučovaných rad:

• Certifikáty jsou výborné, na poplatky levné, ale opravdu se vyplatí při tak malých investicích, když výše poplatku za obchodování ovlivňuje rozhodnutí, kdy koupit a prodat?
• Fondy jsou drahé, mají vstupní a průběžný poplatek, předplacené dlouhodobé investiční plány jsou příliš svazující.
• Ale využít obyčejné fondy pro vlastní otestování sebe sama, a konečně i pro malé pravidelné investice, je asi ideální – nebude to tolik lákat k časování trhu, což je vždy ošidné. Psychologicky nulový výstupní poplatek mi umožní lépe reagovat na intuici, i když u někoho to může znamenat naopak příliš časté vystupování z pozice.
• I když to tak může vypadat, peníze připravené na peněžním fondu nejsou mrtvé peníze.
• Měnové riziko a šance. Čekáte-li jistý vývoj, neinvestujte za každou cenu i proti svému přesvědčení.
• Nezapomeňte, že já hodnotím svou strategii proti minulosti, ale přitom bych ji měl hodnotit proti budoucnosti, která může být jakákoliv, třeba i že dolar bude za 50 Kč.
• Poslední bod, kterého se držím od začátku: poplatky a časování jsou důležité, ale nejdůležitější je investiční strategie – výběr podkladu, kterému rozumíte a věříte.

Máte zásadní připomínky? Našli jste chybu v mé investiční strategii? Budu rád za vaše názory v diskuzi.