Jak vybírat zajištěný fond?

Zajištěné fondy jsou stále oblíbenější mezi klienty a také mezi bankami, které je nabízejí. Jsou ale natolik proměnlivé, že se v nich stěží orientují i odborníci. Zeptali jsme se proto lidí nejpovolanějších, jak nejlépe postupovat při výběru zajištěného fondu.

Martin Viktora - ČS

Martin Viktora, ředitel odboru podpory prodeje České spořitelny

Podle jakých kritérií vybírat zajištěné fondy?

Rozhodování je pro laika podstatně jednodušší než u „klasických“ otevřených podílových fondů, kterých jsou na českém trhu stovky. V jeden okamžik, kdy se rozhodujete pro investici, totiž obvykle probíhá úpis jen několika málo zajištěných fondů. Přesto by pro pečlivou analýzu bylo zapotřebí týmu analytiků, který by různé struktury zajištěných fondů dokázal přesně ocenit. Tito lidé by však používali termíny jako „participace“, „volatilita“, „call opce“ apod. a stejně by zřejmě nedošli k jednotnému názoru. Proto se na celou věc podíváme z mnohem jednoduššího, laicky srozumitelného pohledu. Nákupem zajištěného fondu nemůžete téměř nikdy udělat chybu. Zájmem bank je přinášet produkty, které klientům vydělávají. To je totiž pro investiční produkty bank tou nejlepší a nejlevnější reklamou.

Co by Vás tedy jako laiky mělo zajímat především?

  1. Délka investice: Z nabídky bank si prostě vyberte ten fond, který nejvíc odpovídá době, na kterou chcete investovat svoje peníze.
  2. Zajištěnosti: Zajištěné fondy zaručují plnou návratnost investované částky.
  3. Šance na výnos: Preferujete spíše možnost vyšších výnosů (např. výnos za pět let v intervalu 0 – 40 %), nebo raději vyměníte šanci na vyšší výnos za alespoň minimální zajištěné zhodnocení (např. výnos za pět let v intervalu 5 – 15 %)? Toto jsou otázky spíše osobnosti každého investora. Nelze bohužel předem určit, která varianta je lepší.
  4. Měny: Jste-li korunový investor a plánujete-li výdaje v českých korunách, investujte do zajištěných fondů v české koruně.
  5. Vstupní poplatky: Zde buďte také obezřetní. Některé banky jsou prostě dražší a jiné levnější, někdo nabízí zdarma to, co jiný prodává za 2 %.

Investor by se měl vždy seznámit se všemi výhodami a možnými riziky spojenými s investicí do zajištěných fondů!

Jan Barta - ČSOB  Asset Management

Jan Barta, ČSOB Asset Management

Zajištěné fondy jsou svou povahou podobné dluhopisům – pouze „úroky“, které má obvykle dluhopis fixní, tady závisí na chování některých jiných „veličin“. Proto je možné vyžívat zajištěný fond tam, kde mohou být v portfoliu klienta dluhopisy. Mezi kritéria výběru zajištěného fondu patří:

  1. kritérium – měna

    Smyslem zajištěného fondu je návratnost investované částky. Proto by si investor měl vybírat fond, který je v téže měně, jakou chce klient investovat. Investice do garantovaného fondu v jiné měně, než je měna fondu, ztrácí svůj smysl, protože investor tím podstupuje značné riziko.

  2. kritérium – investiční horizont

    Většina zajištěných fondů se vytváří na dobu určitou, zpravidla na 3 až 5 let. Investor by neměl mít potřebu vložené peníze použít před uplynutím této doby. To samozřejmě neznamená, že jsou peníze nedobytné po celou dobu – lze je většinou velmi rychle získat, avšak celé zajištění a konstrukce je postavená na určité době trvání fondu a před tímto datem nemusí platit.

  3. kritérium – investiční styl

    Zajištěné fondy lze zhruba rozdělit na dvě skupiny:

    1. fondy, jejichž zhodnocení roste s rostoucím akciovým trhem
    2. fondy, jejichž zhodnocení je závislé na míře kolísání trhu

    První skupinu lze považovat za obvykle konzervativnější s tím, že i zde najdeme několik typů – fondy s výnosem, který je neomezený, nebo naopak omezený, fondy s minimálním výnosem a bez něj. Druhá skupina bývá o něco rizikovější (pořád se ale pohybujeme v oblasti investic, kde alespoň jistinu neztratíme) s tím, že obvykle máme vyšší maximální výnos, ale častěji se stane, že dosáhneme výnosu nižšího.

    U tohoto kritéria je výběr na povaze investora.

  4. kritérium – poplatky

    U zajištěných fondů by měl investor sledovat nejen poplatky vstupní, ale i náklady fondu (poplatek za obhospodařování), které lze nalézt ve statutu fondu.

Jiří Zelinka - HSBC

Jiří Zelinka, ředitel prodeje HSBC Bank plc – pobočka Praha

Podle jakých kritérií vybrat zajištěný fond?

Zajištěné fondy patří do kategorie tzv. strukturovaných produktů. Strukturované proto, že k jejich výrobě se používá více různých investičních nástrojů, včetně derivátových kontraktů. Každý zajištěný fond má odlišnou konstrukci, a proto se jen velmi těžko porovnávají.

Společným jmenovatelem je většinou minimálně plná návratnost investovaných peněz. Již zde ovšem může být chyták v podobě vstupního poplatku. Je slušné, aby byl poplatek ve fondu již zahrnut a aby investor opravdu při splatnosti obdržel původně investovanou částku.

Pak také existují fondy, které zajišťují méně než 100% návratnost – např. 80% až 90%. Tato kategorie „chráněných fondů“ má však již snadného rivala v podobě balancovaného portfolia.

Investoři si velmi oblíbili více než 100% jištění. Fond tak při splatnosti zajišťuje např. 6% – 10% výnos za investiční období. Investor vždy získá více, než investoval. Tato jistota v jistotě je ovšem na úkor potenciálu takového fondu.

Nejsnadněji „čitelnými“ fondy jsou jednoduché participační varianty. Investiční období fondu je např. na pět let. Podkladovým indexem fondu je známý index vyspělého trhu. Fond nabízí participaci na růstu tohoto trhu např. 70 % při 100% zajištění – trh vzroste o 50 % za 5 let, investor obdrží 35 %. Trh klesne o 30 % (např. posledních pět let) a investor obdrží původní investici. Čím vyšší participace na růstu, tím lepší fond.

Podstatným kritériem výběru je pochopitelně měna investice. Pokud investor dlouhodobě spoří v českých korunách a nehodlá podstupovat riziko jiné měny, je pro něj nejvhodnější solidní zajištěný fond denominovaný v domácí měně. Pokud naopak dlouhodobě spoří na devizovém kontě, poohlédne se spíše po produktu ve měně, ve které již spoří.

A konečně, komu je vlastně zajištěný fond určen? Typický investor do zajištěného fondu má maximálně pětiletý investiční horizont a nechce podstoupit riziko větší ztráty původně investovaných peněz. Je ovšem dobré vědět, že zajištění není zadarmo a že zajištěný fond při růstu trhů zpravidla vydělává méně než fondy nezajištěné. Pokud je investiční horizont investora výrazně nad pět let a nezpanikaří při prvním poklesu fondu o 10 %, je pro něj určitě vhodnější si vytvořit dlouhodobé balancované portfolio.

Dobrý investiční poradce nabídne dlouhodobému investorovi vždy obě varianty, popřípadě kombinaci zajištěných fondů s nezajištěnými.

Redakce

Rady odborníků se ve věci výběru investice do zajištěných podílových fondů vzácně shodují a jsou poměrně vyčerpávající. Pouze v otázce měny a časového horizontu investice lze doplnit jednu závažnou skutečnost, kterou žádný z dotázaných neuvedl.

Zajištěné podílové fondy jsou konstruovány na dobu zpravidla čtyř až šesti let. Pokud budete investovat nyní, peníze z fondu obdržíte mezi léty 2009 a 2011 – tedy v době, kdy bude Česká republika buď velmi blízko přijetí eura, nebo už platit eurem. Tato skutečnost by měla být zahrnuta do výběru měny zajištěného fondu i ostatních investic – v souladu s výše uvedenými radami odborníků, aby investice směřovaly v převážné míře do té měny, v níž budou úspory spotřebovávány.

Jste-li korunový investor a plánujete-li výdaje v českých korunách, investujte do zajištěných fondů v české koruně, píše Martin ViktoraČeské spořitelny. Pokud plánujete výdaje až po přistoupení České republiky do Evropské měnové unie (tj. po přijetí eura), investice v eurech sníží vaše riziko (budete vědět, kolik dostanete, bez ohledu na vývoj kurzu české koruny před jejím zánikem).

Anketa

V jaké měně máte největší část úspor?