Jak se vyznat ve strukturovaných investičních produktech?

Alternativní investiční příležitosti nabírají v dnešní době na svém významu, protože investování jako takové již není pouze o akciích nebo dluhopisech. Nabídka je mnohem širší.

Kdysi dávno byl retailový investiční svět poměrně klidným a spíše příjemným místem, kde malé skupiny správců aktiv vymýšlely „opatrná“ portfolia pro bohaté klienty v rámci úzce vymezeného rozsahu vysoce kvalitních dluhových a akciových instrumentů. Finanční inovace a vzestup investorské třídy toto všechno změnily. Jedna z inovací, která získala status určitého doplňku pro retailová a institucionální portfolia, je investiční třída obecně známá jako strukturované produkty. Tento článek představuje úvod do tohoto světa.

Co jsou strukturované investiční produkty?

Strukturované investiční produkty jsou navrženy tak, aby se snadněji přizpůsobily cílům klientů po stránce rizika a výnosu. Toho je dosaženo tím, že se vezme tradiční investiční nástroj, kterým je například klasický dluhopis investičního stupně, a jeho obvyklé výplatní prvky (například pravidelné kupony a závěrečná jistina) jsou nahrazeny netradičními způsoby výplaty, které nejsou odvozené od vlastního cash-flow emitenta, ale třeba z výkonnosti jednoho nebo více podkladových aktiv.

Výplaty z těchto výsledků různých výkonností jsou podmíněné v tom smyslu, že pokud je výnos podkladového aktiva „x“, strukturovaný produkt vyplatí „y“. Toto znamená, že strukturované produkty jsou těsně napojené na tradiční modely oceňování opcí, ačkoliv mohou také obsahovat další typy derivátů (swapy, forwardy či futures) a různé vložené prvky například v podobě možnosti využití participace přes pákový efekt při růstu nebo bezpečnostního „polštáře“, či lépe řečeno ochrany, při poklesu.

Strukturované produkty se staly populární původně v Evropě a získaly uznání také ve Spojených státech amerických, kde jsou často nabízeny jako registrované produkty, což znamená, že jsou přístupné retailovým investorům stejně jako akcie, dluhopisy, burzovně obchodované fondy nebo podílové fondy. Jejich schopnost nabídnout přizpůsobenou expozici, která může zahrnovat jinak hůře dostupné třídy a podtřídy aktiv, činí tyto produkty užitečným doplňkem k tradičním složkám diverzifikovaných portfolií.

Podívejme se pod „pokličku“

Ukažme si to na jednoduchém příkladu. Známá banka vydává strukturované produkty ve formě dluhopisů a každý z nich má nominální hodnotu 1000 CZK. Každý dluhopis je v tomto případě určitým balíčkem, který obsahuje dvě komponenty: dluhopis s nulovým kuponem a evropskou kupní opci na podkladový akciový instrument, kterým může být běžná akcie nebo třeba burzovně obchodovaný fond, který sleduje vývoj populárního akciového indexu S&P 500. Splatnost je za tři roky. Co se tedy může stát mezi datem emise a datem splatnosti?

I když je oceňování skryté za tímto příkladem poměrně složité, samotný princip je poměrně jednoduchý. V den emise zaplatíme jako investoři nominální hodnotu 1000 CZK (= cena dluhopisu s nulovým kuponem je prodávána s diskontem vůči nominální hodnotě + náklad na akciovou opci) za jeden dluhopis. Tento dluhopis je plně chráněn, což znamená, že v době splatnosti dostaneme 1000 CZK bez ohledu na to, co se bude dít s podkladovým aktivem. Pro komponentu v podobě evropské kupní opce na podkladový akciový instrument bude platit, že má vnitřní hodnotu v době splatnosti, pokud je hodnota podkladového aktiva v době splatnosti vyšší ve srovnání s hodnotou k datu emise. Získáme výnos na bázi 1:1. Pokud by se tak nestalo, opce nebude realizována a neobdržíme nic navíc, což znamená, že nám bude ve finále vyplaceno již zmíněných 1000 CZK v podobě nominální hodnoty.

Vezměme si druhý příklad. Jeden z klíčových prvků v prvním příkladu je ochrana nominální hodnoty. V tomto druhém příkladu může být již investor ochotný podstoupit nějaké riziko (nebude plně chráněna původní investice) z důvodu atraktivnějšího výnosového profilu. Zde tudíž investor vyměňuje ochranu nominální hodnoty za kombinaci výkonnostních prvků.

Pokud bude výnos podkladového aktiva pozitivní mezi 0–7,5 %, investor zdvojnásobí svůj výnos (například získá 14 %, pokud bude výnos podkladového aktiva 7 %). Pokud bude výnos podkladového aktiva větší než 7,5 % (například 10 %), bude investorův výnos stejně omezen (cap) na maximálně 15 % a více nezíská. Pokud by byl výnos podkladového aktiva negativní, bude investor participovat na tomto poklesu 1:1, což znamená, že při poklesu podkladového aktiva o 3,5 % investor ztratí 3,5 % ze své původní investice. Není zde tedy ochrana nominální hodnoty. Tato strategie bude v souladu s pohledem mírně býčího investora, který očekává trochu pozitivní výkonnost a hledá tak výnos, o kterém si myslí, že bude větší než ten tržní.

Co ale likvidita?

Jedno běžné riziko spojené se strukturovanými produkty spočívá v relativním nedostatku likvidity kvůli vysoce přizpůsobené povaze investice. Kromě toho plný rozsah výnosů z komplexních výkonnostních prvků není často možné realizovat dříve než v době splatnosti. Z tohoto důvodu mají strukturované produkty tendenci být spíše „nakup a drž“ investičním rozhodnutím, než sloužit jako prostředek pro „nakup a prodej“ rychle a efektivně.

Významná inovace ke zlepšení likvidity některých typů strukturovaných produktů přichází ve formě Exchange Traded Note (ETN), který byl představen v roce 2006. Tyto produkty jsou strukturovány tak, aby připomínaly podobu burzovně obchodovaných fondů (ETF). ETN je však odlišný od ETF, protože obsahuje dluhový instrument s peněžními toky odvozenými od výkonnosti podkladového aktiva. Navíc může poskytnout přístup k těžko přístupným expozicím, mezi které můžeme zařadit komoditní futures nebo různé exotické akciové trhy.

Další rizika

Kromě likvidity je další riziko strukturovaných produktů spojené s kreditní kvalitou emitenta. Ačkoliv jsou peněžní toky odvozené z jiných zdrojů, je produkt sám o sobě právně považován za závazek emitenta (primárně finanční instituce). Zpravidla však nejsou tyto produkty nijak chráněny, pokud by emitent zkrachoval. Dalším aspektem je cenová transparentnost. Neexistuje žádný jednotný standard pro oceňování, což činí těžší porovnání cenové atraktivity strukturovaných produktů ve srovnání s například čistými nákladovými poměry u různých podílových fondů nebo poplatky jednotlivých brokerů na trhu.

Co to pro nás znamená

Sama komplexnost strukturovaných investičních produktů dlouho držela tyto produkty mimo smysluplné zastoupení v tradičních retailových (a mnoha institucionálních) investičních portfoliích. Strukturované produkty mohou přinést mnoho výhod derivátů pro investory, kteří by se k nim jinak nedostali, a také hrají užitečnou roli jako doplňky při moderní správě aktiv. Nesmíme však zapomínat ani na rizika, která se s těmito produkty neodmyslitelně pojí.

Volná inspirace originálním článkem Katriny Lambové z Investopedie.