Hlavní navigace

Kam nás ženou nerozumné kroky světových centrálních bank?

17. 10. 2011
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

Na nerozumné kroky některých velmocí doplatíme i my. Hyperinflace snad nehrozí, ale nezaměstnanost s vysokým znehodnocováním peněz možná ano.

V prvním díle jsme se na inflaci podívali z teoretického a historického pohledu. V druhé části si rozebereme, zdali je hyperinflace reálná a jak se proti ní zajistit. Čtěte více: Může opět nastat hyperinflace?

Hrozí nám globální hyperinflace, která zachvátí celý svět? Pro zodpovězení této otázky je potřeba analyzovat několik dat.

Rozhodne měnová politika

Klíčovou úlohu v tomto směru je měnová politika. Její součástí a základním celosvětovým pilířem je dolar a euro, které jako rezervní měny mají 80% podíl a je jimi uskutečněna valná část obchodů na světě.

Měnová politika FEDu  a Evropské centrální banky (ECB) hraje ústřední úlohu při predikování jakéhokoliv cenového vývoje. Bohužel to nevypadá nijak pozitivně – obě centrální banky svou měnovou politikou ekonomickou krizi prohlubují a možnost vysoké inflace znatelně zvyšují.

Od roku 2008  uskutečnil FED dvě kola kvantitativního uvolňování, při kterých zvýšil bilanci dluhopisů na 1.5 bilionů dolarů.  Do oběhu byly vypuštěno rychlé oběživo, které může roztočit kola vysoké inflace.

Zatím se tvrdí, že peníze jsou v trezorech bank. Co se však stane, když je banky otevřou?  A  aby toho nebylo málo, FED nedávno oznámil, že v kvantitativním uvolňování hodlá pokračovat – ve třetím kole plánuje odkoupit dlouhodobé státní dluhopisy za 400 miliard dolarů.

Zdanění a nákup bezcenných papírů

Zdá se to jako šílenství? Bohužel americký kongres společně s prezidentem taktéž moc rozumu nepobrali. Obrovské rozpočtové deficity zaviněné nejrůznějšími fiskálními stimuly hodlají krotit strategií založené na dalším zdanění.  A to i přesto, že předchozí fiskální balíčky nejen, že ekonomické oživení nepřinesly, ale libertariánští ekonomové spekulují o tom, že krizi nejspíše ještě prohloubily.

ECB je na stejné vlně jako americký Fed a provádí kroky jako přes kopírák. Aktivně na sekundárním trhu nakupuje italské a španělské dluhopisy. Kupuje tak bezcenné zboží a uvaluje další inflační daň na evropské pracující. Čtěte více: Dluhopisy: současná situace mění konzervativní investici v bezcenný papír

A co fiskální politika jednotlivých zemí? Ta se dá označit různě, jen ne rozumně. Situace je velmi vážná – vždyť se spekuluje, že i samotné Německo může trápit větší dluh, než je uveden v oficiálních statistikách.

Všichni si koneckonců můžeme vzít příklad ze Švýcarska, které prostřednictvím referenda přijalo ústavní zákon o vyrovnaném rozpočtu a dokázalo v dobách hospodářské a finanční krize zadlužení snižovat. Ne, to není žádná pohádka, i když se to tak může na první pohled zdát vzhledem k explozi zadlužení téměř ve všech zemích Evropské unie.

Strašák hyperinflace?

Scénář hyperinflace není strašením obyčejných lidí, ale seriozně probíraným tématem mezi investory. S hyperinflací investoři počítají a berou jí jako možný scénář. Zajímavý článek na toto téma napsal Jan Traxler. O hyperinflaci mluvil často například velmi úspěšný komoditní spekulant Jim Rogers nebo ekonom, finančník ( a jeden z těch, co předpověděli finanční krizi) Marc Faber.

Osobně bych to tak černě neviděl. Domnívám se, že politické a bankéřské „elity“ mají natolik rozumu, že by tento stav včas zarazily. Hyperinflace by jim samotným  podřízla větev a nastolila otázku, zdali centrální bankovnictví může fungovat i v budoucnosti.  Čtěte také: Může být unce zlata za milión dolarů?

Co však vidím jako mnohem reálnější je opakování stagflačního či slumpflačního scénáře ze 70 let. Doprovázel by ho pokles reálného produktu a nárůst inflace až k  dvojciferným hodnotám společně s nárůstem nezaměstnanosti. Vysoká inflace také zadluženým zemím pomůže postupně rozmělnit dluhy – s tímto postupem má koneckonců zkušenost Velká Británie, která pomocí inflace rozmělnila většinu dluhů z období 2 světové války. Držitelům dluhopisů tak zbyly jen oči pro pláč.

Máme se čeho bát?

V současné situaci to tak vypadá, že Česká republika se stane malým ostrůvkem rozumu v rozbouřeném finančním moři. Na tomto ostrově začnou hledat azyl i měnoví spekulanti, kteří byli tupě zaraženi švýcarskou centrální bankou, která zafixovala kurz franku.

Centrální banka proti nim nejspíše intervenovat nebude a nadále pozdrží další zvyšování úrokových sazeb. Tady však jakékoliv odhady končí. O dalším vývoji toho příliš říct nelze: bude nejspíše velmi nejistý a pokud svět zasáhne stagflační krize, nejspíše se jí také nevyhneme. 

skoleni_15_4

Také je nám na škodu velmi špatná fiskální politika založená na vysoce deficitních rozpočtech, neefektivním přerozdělování a zvyšování daní. Odměna za nejlepšího ministra financí tak působí spíše jako nepříliš povedený vtip.

Důležité je pamatovat si, že zatímco akcie či komodity kopírují či překračují inflaci, u běžných dluhopisů nebo vkladů u bank tomu většinou tak není. Možnost pádivé (dvojciferné) inflace je potřeba zohlednit jako reálnou možnost do vývoje portfolia.

Mobilní aplikace – nepřetržité informace o českých trzích

Měšec.cz vám zdarma nabízí jedinečnou mobilní aplikaci, díky které můžete mít neustálý přehled o stavu svých investic. Najdete v ní kurzy českých i zahraničních akcí, komodit, fondů i forex.

Dostupná na Apple Store.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Nejčastěji se věnuje tématům z oblasti investování, financí a makroekonomie.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).