Jak nás chrání ČNB před nepoctivými brokery?

Subjektů, které nabízejí zprostředkování obchodu na burzách, stále přibývá. Co musí obchodníci ve skutečnosti splňovat, aby mohli své služby nabízet?

V posledních letech začalo být na českém kapitálovém trhu poněkud těsno. Přesto však stále přibývají další a další subjekty, které chtějí drobným investorům zprostředkovat obchodování na burzách a komoditních trzích. 

Co musí obchodníci s cennými papíry splňovat proto, aby mohli nabízet své služby, jak probíhá kontrola ČNB nebo jak se mohou poškození zákazníci bránit? To vše se detailně dozvíte v tomto dvoudílném seriálu.

Jaký je rozdíl mezi brokerem a obchodníkem?

Hned na úvod uveďme na pravou míru dva pojmy –  „broker“ a „obchodník s cennými papíry“. 

Broker, jinak řečeno makléř, je fyzická osoba, zaměstnaná u obchodníka s cennými papíry. Brokerem tedy může být pan Novák pracující u obchodníka Fio banka. Obchodník s cennými papíry je tedy soukromá právnická osoba, zajišťující různé služby spojené s investováním (mimo jiné přijímání a předávání pokynů zákazníků na příslušný trh či burzu). Někteří z obchodníků jsou zároveň i členy pražské burzy. V praxi se však často setkáme se stíráním rozdílů mezi brokerem a obchodníkem. Když se vás někdo zeptá, u kterého brokera obchodujete, má tím samozřejmě na mysli firmu, nikoliv pana Nováka.

Kontrola a dohled nad kapitálovým trhem

Problematice dohledu nad kapitálovým trhem se věnuje stejnojmenný zákon 6/1999 Sb. a zákon 256/2004 Sb. o podnikání na kapitálovém trhu. Na základě těchto zákonů Česká národní banka (ČNB) vykonává svůj dohled nad osobami (myšleno právnickými i fyzickými) působícími na kapitálovém trhu. Kontrolovanými subjekty jsou profesionální, institucionální investoři (například banky a pojišťovny) obchodující sami na sebe a již zmiňovaní obchodníci s cennými papíry.

Při své činnosti ČNB spolupracuje s národními bankami, mezinárodními organizacemi a orgány dohledu jiných států. Pod dohled spadá rozhodování o podaných žádostech novými subjekty, udělování licencí, kontrola dodržování licenčních podmínek, ukládání opatření k nápravě a případné udělování sankcí.

V rámci banky je zřízen sedmičlenný výbor pro finanční trh, který se schází alespoň dvakrát ročně. Na těchto jednáních jsou mimo jiné projednávány nové trendy v dohledu a regulaci, později předkládané bankovní radě a Ministerstvu financí ČR. Informace získané v souvislosti s výkonem dohledu pak jsou jednou ročně předkládány Parlamentu České republiky. 

Je-li zjištěno porušení nebo důvodné podezření, že může dojít k porušení zájmů spotřebitelů, zakáže ČNB subjektu pokračování v jeho protiprávním jednání. Proti rozhodnutí však může dotčený subjekt podat rozklad. Případná pokuta není příjmem pro ČNB, ale  pro státní rozpočet.

Kontrola na místě

Pro účely dohledu je národní banka oprávněna vyžadovat informace od kohokoliv. Může například předvolat svědka, vyžadovat předložení záznamů a zpráv přenášených prostřednictvím sítě elektronických komunikací, vyžadovat provozní a lokalizační údaje (data, časy, IP adresy) nebo provést kontrolu v sídle subjektu.

Při kontrole na místě musí obchodník poskytovat potřebnou součinnost, čímž se zejména rozumí umožnění přístupu do firemních prostor a předložení požadovaných informací bez zbytečného odkladu. Hrozí-li nebezpečí prodlení, může ČNB při osobním oznámení plánované kontroly tuto kontrolu zároveň i provést. Zaměstnanec České národní banky však nesmí vykonávat kontrolu u subjektu, kde pracuje osoba jemu blízká, která zde zastává významnou vedoucí funkci.

Sankce a pokuty

Při méně závažných pochybeních jsou kontrolovanému subjektu uložena opatření k nápravě. Ve stanovené lhůtě musí odstranit závadný stav a podat o tom zprávu. ČNB však může i sama určit konkrétní způsob odstranění nedostatku (například rozšíření investičního dotazníku). Místo pokuty může být také uděleno veřejné napomenutí na náklady napomínaného subjektu. 

Pořádková pokuta až do výše 5 000 000 Kč může být uložena za neposkytnutí potřebné součinnosti, zejména neumožnění přístupu do firemních prostor či při důvodném podezření, že je vykonávána činnost bez příslušného povolení.  Pořádkovou pokutu lze uložit i opakovaně, a to až do výše 20 000 000 Kč.

Správního deliktu se kontrolovaná, právnická či fyzická osoba dopustí tím, že ČNB neposkytne informace, záznamy či požadované podklady. Obchodník tak riskuje pokutu až do výše 5 000 000 Kč.

Ochrana zákazníků

Zákon rozděluje zákazníky na 2 skupiny – profesionální a neprofesionální. Do první skupiny patří banky, pojišťovny, spořitelní a úvěrová družstva, investiční společnosti či penzijní fondy. Jde tedy o právnické osoby nakupující cenné papíry pro sebe nebo pro své zákazníky. Ostatním osobám obchodník automaticky přidělí status neprofesionálního zákazníka.

Profesionální zákazník musí například každé čtvrtletí provést alespoň 10 obchodů ve významném objemu nebo musí disponovat majetkem v penězích a cenných papírech alespoň ve výši 500 000 EUR. O status profesionálního zákazníka však může obchodníka písemně požádat osoba, která například pracuje v oblasti kapitálových trhů více než 1 rok. Změna statusu z neprofesionálního zákazníka na profesionálního však může znamenat ztrátu nároku na náhradu z Garančního fondu obchodníků s cennými papíry. U profesionálního zákazníka se totiž předpokládají odborné znalosti a zkušenosti v oblasti investic a není ve smluvním vztahu slabší stranou. Z tohoto důvodu není vyžadováno ani vyplnění investičního dotazníku.

Kdo se může stát obchodníkem s cennými papíry?

Česká národní banka udělí povolení pouze akciové společnosti nebo společnosti s ručením omezeným, která má sídlo na území České republiky (v případě, že má obchodník sídlo mimo ČR, musí mít obchodník povolení poskytovat investiční služby od dohledového orgánu ve své zemi). To je důvodem, proč mnoho subjektů působících na našem území prostřednictvím pouhé internetové stránky nespadá pod kontrolu ČNB, ale dohledového orgánu v zahraničí.

Před zahájením činnosti musí obchodník s cennými papíry disponovat vstupním kapitálem alespoň 730 000 EUR. Obchodníkovi, který není zároveň bankou a poskytuje pouze základní služby, stačí jen 50 000 EUR. V obou případech kapitál nesmí klesnout pod tuto úroveň. Žadatel dále musí ČNB předložit reálný plán své obchodní činnosti, návrh organizační struktury, pravidla pro obezřetné poskytování investičních služeb, pravidla způsobu jednání se zákazníky. Rovněž musí mít personální a technické předpoklady pro provozování této činnosti. V povolení zahájení činnosti ČNB upřesňuje, jaké konkrétní služby mohou být poskytovány (ty mohou být  postupem času rozšiřovány nebo rušeny).

Nároky na vedoucího pracovníka

Vedoucím pracovníkem není myšlen vedoucí nějakého jeho oddělení, ale skutečně zaměstnanec na vrcholové manažerské pozici. Tento pracovník musí mít pro výkon své funkce předchozí povolení od ČNB. Posuzovány jsou především odborná způsobilost a možný konflikt zájmů.

Komunikace se zákazníky

Zvýšený důraz je kladen na komunikaci se zákazníky (ať už se jedná o komunikaci po telefonu, osobní jednání nebo marketingové informace). V případě investičních nástrojů nebo investičních doporučení se nesmí používat zavádějící, nepravdivé nebo nejasné informace. Při komunikaci s neprofesionálním zákazníkem musí být obsah komunikace dostatečně přesný, nesmí být prezentovány výhody a potenciální výnosy bez současného výrazného upozornění na objektivní rizika. 

Důraz je také kladen na srovnávání investičních služeb a nástrojů, výnosů dosažených v minulosti a na předpovědi výnosů na základě historických dat. Při uzavírání smluvního vztahu musí být zákazník informován o možných rizicích spojených s investicí, o poplatcích, ochraně majetku svého zákazníka, pravidlech provádění pokynů atp. Obchodník je povinen tyto informace zákazníkovi poskytnout písemně, na CD nebo na internetu. Zákazník však musí s formou a způsobem poskytování informací souhlasit.

Investiční dotazníky

Při uzavírání smlouvy je obchodník povinen získat o zákazníkovi určité informace. Většina lidí se při uzavírání smlouvy nechce zdržovat vyplňováním investičního dotazníku, otázkám nerozumí nebo na ně nechce odpovídat. Vyplnění dotazníku je však po obchodníkovi vyžadované přímo ze zákona a má posoudit způsobilost zákazníka investovat a určit jeho rizikový profil. 

Obchodník musí po zákazníkovi vyžadovat tyto informace: rozsah jeho odborných znalostí v oboru investic (schopnost vysvětlit některé pojmy a terminologii), jeho zkušenosti (jak dlouho se zabývá investováním), informace o jeho finančním zázemí (zda si na investování půjčil popř. jeho příjmy) a jeho investičních cílech (například, jaké očekává roční zhodnocení). Jednotlivým odpovědím v dotazníku je přiřazena určitá váha. Obvykle platí, že čím více bodů zákazník získá, tím spíše je pro něj investiční služba vhodná. Pěkný příklad skutečného investičního dotazníku nalezneme zde.

Obchodník nesmí doporučit investiční službu, poskytnout radu nebo provést obchod v případě, že se mu nepodařilo požadované informace získat nebo že na základě získaných informací vyhodnotil, že provedení či poskytnutí služby není pro zákazníka vhodné. Zákaz platí i v případě odmítnutí poskytnutí informací zákazníkem. 

Pakliže zákazník odmítne informace poskytnout, obchodník jej upozorní, že za takové situace nemůže řádně vyhodnotit jeho investiční profil, znalosti a zkušenosti. 

Obchodník rovněž nesmí zákazníka vybízet k tomu, aby informace neposkytl. V investičním dotazníku bychom neměli nalézt možnost „odmítám vyplnit“. Díky tomu se často setkáme s tím, že zákazník vyplní informace neodpovídající skutečnosti, nebo naopak sám vybídne makléře k vyplnění libovolných údajů.

Provádění pokynů a deník obchodníka

Zákon rovněž obchodníkovi ukládá, aby prováděl pokyny zákazníka s odbornou péčí. V praxi to znamená, že by měl plynule přijímat zákaznické pokyny a vyřizovat je dle zásad časové priority (dříve zadané pokyny dříve, později zadané později). Dále by neměl záměrně protahovat jejich vyřizování a různě na nich participovat (například předbíháním zadaných pokynů zákazníkem, tzv. front running) – takové jednání je zákonem zakázané. Chcete-li se dozvědět více o nekalých burzovních praktikách a tržních manipulacích, přečtěte si článek Anatomie burzovních podvodů Vlka z Wall Street.

widgety

Deník obchodníka s cennými papíry

V souvislosti s realizací pokynů je každý obchodník s cennými papíry povinen vést v elektronické podobě deník obchodníka. Do deníku se zaznamenávají veškeré podané příkazy zákazníkem, skutečně realizované obchody, ceny, časy a další zadané instrukce. Dále se vykazuje stav majetku zákazníka a jeho otevřené pozice k poslednímu dni v měsíci. Sestava šesti takovýchto výkazů je elektronicky zasílána přes aplikaci SDNS do České národní banky na měsíční bázi. Vše je tedy důsledně evidováno pro případ pozdějšího šetření… 

V druhém díle se budeme podrobně věnovat záznamům komunikace, archivování dokumentů, pravidlům prezentování investičních doporučení, prokazování odborné způsobilosti zaměstnanců, Garančnímu fondu obchodníků s cennými papíry a podáváním stížností.