Jak nakupovat zlato a stříbro?

Jaké jsou argumenty pro váhající začínající investory? Poradíme vám vše potřebné pro správný nákup zlata a stříbra.

Česká národní banka před nedávnem vydala další krásnou zlatou minci. Půlunce zlata tentokrát připomíná nádhernou památku – most v Lenoře. V současnosti vychází nádherná uncová zlatá desetitisícovka s motivy slovanských věrozvěstů. Ale my tyto události tentokrát nebudeme věnovat tomu, abychom pěli ódy na české mincovnictví, které je na skutečně špičkové úrovni už po celá staletí. Tento článek totiž není pro numismatiky, ale pro ty, kdo chtějí do zlata investovat.

Způsobů, jak do drahých kovů investovat, je spousta. Když pomineme různé virtuální nákupy a certifikáty a toužíme po tom, abychom měli zlato fyzicky v ruce, je to jen otázka tvaru a velikosti. Jenomže i od toho se odvíjí jeho cena. Protože zlatý předmět už při nákupu nemá vždy jen hodnotu zlata. V nákupní ceně se projeví cena zlata, cena zpracování, případně výtvarného díla a v případě některých předmětů i DPH.

Zákon o DPH totiž některé zlaté investiční předměty od DPH osvobozuje. Podle něj se investičním zlatem rozumí jednak zlato ve tvaru uzančních slitků, zpracovaných v certifikované rafinerii, ve tvaru cihly, s vlastním číslem a s označením výrobce, ryzosti a hmotnosti, o hmotnosti připouštěné na trhy zlata a ryzosti nejméně 995 tisícin. Dále jsou za investiční předměty považovány zlaté mince, které mají ryzost nejméně 900 tisícin, byly vyraženy po roce 1800, jsou nebo byly v zemi svého původu zákonným platidlem a jsou obvykle prodávány za cenu, která nepřevyšuje volnou tržní hodnotu jejich zlatého obsahu o více než 80 %.

Stříbro je naproti tomu zatíženo DPH vždy, takže určující jsou spíše další faktory, o nichž se zmíníme.

Zlaté a stříbrné cihly

Uzanční slitek, čili cihla, je tím nejjednodušším způsobem, jak investovat. Je to prostředek pro ty, kdo nechtějí záležitost nijak zvlášť studovat, nezajímá je umělecká podoba, ani sběratelská hodnota. Své peníze si chtějí čistě jen uložit a ve chvíli, kdy potřebují, je zase v klidu vybrat. Někteří distributoři investičního zlata už garantují i zpětný odkup cihel za aktuální cenu zlata, čímž se likvidita značně zvyšuje.

K výrobě uzančních slitků je oprávněno pouze několik certifikovaných společností jako například švýcarská společnost Argor Heraeus nebo rakouská mincovna Münze Österreich. Cihličky se prodávají jak v gramové soustavě (1, 2, 5… 1000), tak po uncích. Ceny se zásadně neliší.

Mince

Vyznat se v mincích je trošku větší oříšek. Investovat totiž můžete do mincí historických, pamětních, oběžných nebo čistě investičních. A tyto kategorie se velmi často prolínají.
U historických sběratelských kousků hraje cena kovu často jen marginální část ceny mince. Nejdražší oběhová československá mince (5 haléřů 1924) je z mědi a vydražila se za 800 tisíc korun. Jedna z našich nejvzácnějších historických mincí (pražský groš Ladislava Pohrobka) má nevyčíslitelnou hodnotu (protože se nedostane na trh), a přesto v sobě ukrývá stříbra přibližně za 100 korun. Historické mince jsou svízelné i proto, že se nepříliš snadno určuje jejich pravost.

U ceny mincí hraje roli sběratelská vzácnost, která je velmi proměnlivá. Je závislá na nabídce a poptávce a počtu kusů, které jsou v dané chvíli k dispozici. Je to složitá matematika, která se ale může velmi vyplatit. Často díky neznalosti ostatních můžete velmi výhodně koupit vzácný kousek, ale důležité je se nepřeceňovat…

Česká národní banka pravidelně vydává pamětní mince. Ty byly vydávány v poměrně malých nákladech (cca 2500 ks) a byly často ihned rozebrány. V současné době dosahují na aukcích násobky své pořizovací ceny. Ovšem nově vydávané mince (letošní 5000 Kč most v Lenoře) jsou vydávány v nákladech mnohem vyšších a navíc se jedná o vyšší hmotnosti (½ Oz), takže náklad tak rychle rozebrán nebude a cena tolik neporoste. Totéž platí i o 10 000 Kč připomínající 1150. výročí příchodu Konstantina a Metoděje, které je vyraženo v 11 000 kusech. Řekl bych, že se z takových mincí stávají prakticky investiční mince.

Investiční mince tvoří zvláštní skupinu. Podobně jako zlaté cihly mají de facto hodnotu kovu v nich obsaženého. Vydávají se v obrovských nákladech, takže jejich sběratelská hodnota je zanedbatelná a cena prakticky kopíruje pohyby cen zlata.

Jsou vhodné především pro drobné a střední střadatele a investory. Kombinují totiž výbornou likviditu, to znamená, že v případě nutnosti nebývá problém s jejich zpětným odprodejem, a schopnost koncentrovat vysokou hodnotu za přijatelnou pořizovací cenu.

Investičních mincí je velmi mnoho druhů. Jejich váhovou jednotkou je troyská unce (1 Oz = 31,1 g) a její části. Naše současná pětitisícovka je „půlunce“. Mezi nejznámější patří Wiener Philharmoniker, kanadský Maple Leaf, jihoafrický Krugerrand, britská Britannia, čínská Panda, australský Nugget nebo americký Eagle. Všechny se razí ve zlatě i stříbře v různých hmotnostech. Ceny jsou v zásadě stejné. Samozřejmě se liší tím, čím větší nákup pořídíte. Rozhodující je, jak se vám líbí design. Hlavně ale pečlivě srovnávejte ceny, aby vám někdo neprodal investiční minci za cenu sběratelské rarity. Taková investice by byla vyhozená.

Medaile – vzácné ale…

Medaile je investicí do umění. Přestože výrobní postup se ani v nejmenším neliší od výroby mincí, je nákup zlatých medailí zatížen DPH. Náš stát medaile nepovažuje za investiční zlato. Tuto nevýhodu může vyvážit jiný fakt. Medaile a soukromé ražby byly od dávných dob emitovány v mnohem menších nákladech než mince – v řádech třeba jen stovek kusů. Přesto, že někteří numismatici považují medaili za méně hodnotný produkt, bývá její sběratelská hodnota mnohem větší. Také současné medaile jsou luxusní malonákladovou záležitostí. Jejich sběratelskou hodnotu prověří až čas.

Zlato nebo stříbro

Růst ceny zlata i stříbra jdou prakticky ruku v ruce. Někteří odborníci tvrdí, že v současnosti je stříbro lehce podhodnoceno a čeká ho světlá budoucnost, ale trh se chová různě (záleží na tom, která země zrovna krachuje a co to ovlivní). Pro stříbro hovoří fakt, že se do něj dá pravidelně ukládat už od stovkových částek. Investiční zlato je naproti tomu osvobozeno od DPH, takže investujete pouze do drahého kovu (a ne do státu).

Aby investice byla investicí, je důležité kupovat vždy ryzí kov (ne měděnou minci plátovanou ryzím kovem – takový předmět nemá investiční význam zcela žádný). A cena nákupu musí přibližně odpovídat gramáži produktu vynásobené aktuální cenou za gram.

Kilo nebo 30 mincí?

Poslední věc, nad kterou je třeba se zamyslet, pokud chcete investovat do drahých kovů, je velikost. Kilovka zlata se snáz kupuje než prodává (tedy když na ni máte). Ve chvíli, kdy budete její část potřebovat přeměnit na hotovost, jste v koncích. Budete muset shánět někoho, kdo bude naráz chtít udělat stejně velkou investici jako vy kdysi. Z cihly kousek neodříznete. Naproti tomu 32 půluncových mincí (které odpovídají ½ kg) si najde své kupce mezi menšími investory snáz.

9 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 7. 9. 2013 9:04