Investiční kluby: Cesta pro drobné investory

Investiční kluby nejsou v Česku moc rozšířenou možností kooperace drobných investorů. Jinak tomu však je například ve Spojených státech, kde mají dlouhou tradici. Problém je, že investiční kluby nemají oporu v českém právním řádu. Co je to tedy investiční klub?

Investiční kluby jsou jednou z forem kolektivního investování. Jejich historie se začala psát se vznikem americké burzy. V Evropě působí jako sdružení bez právní subjektivity. Český právní řád pojem investiční klub nezná a činnost investičních klubů tedy přímo neupravuje. Platí pro ně pravidlo, že co není explicitně zakázáno, je povoleno. Vlastně jedinou zásadou, která nesmí být porušena, je, že v rámci klubu nesmějí být poskytovány žádné investiční služby za účelem výdělku.

K tomuto závěru dospěla před dvěma lety Komise pro cenné papíry. Ta k tématu investičních klubů tehdy otevřela veřejnou diskuzi. Diskuze se účastnilo mimo jiné ministerstvo financí, Unie investičních společností nebo představitelé sítě investičních klubů TICN (o níž bude řeč níže).

Výhody a pravidla investičních klubů

Investiční kluby zakládají fyzické osoby, které podle dohodnutých pravidel investují společné finanční prostředky. Pravidla bývají jednoznačná a přísná, aby nedocházelo k nepředvídaným situacím a případným konfliktům. Díky klubu mohou společně investovat větší finanční obnos, než by mohli jako drobní investoři. Dělí se pak o náklady a výnosy. Společně také nesou riziko ztráty. V rámci klubu si dále investoři vyměňují zkušenosti. Případně se v oblasti investování společně vzdělávají.

Obecně se investiční kluby rozlišují podle svých zakladatelů (například dámský, manažerský, studentský investiční klub) nebo podle hlavního investičního zaměření (například realitní investiční klub). Běžně kluby investují do nemovitostí, akcií, podílových fondů, ale třeba i do umění nebo do vína.

Americká asociace investorských klubů uvádí čtyři výhody klubu:

  • vzdělání - společné sdílení a výměna investorského know-how
  • společenství - setkání a práce s přáteli
  • kupní síla - kumulace finančních prostředků
  • jistota v množství - ve smyslu více očí více vidí

Investiční klub mohou založit už dva investoři, ideálně však minimálně tři. Za maximální počet členů klubu se považuje asi dvacet investorů. Nicméně v irské asociaci investičních klubů najdeme i kluby, které mají přes dvacet členů, dokonce také 34 nebo 54 členů.

Struktura investičních klubů není nijak přesně určená. Kluby se ale často inspirují u zahraničních asociací, na jejichž stránkách je možné najít pravidla založení klubu, pravidla jejich fungování, průběhu schůzek a podobně. Členové klubu si mezi sebe rozdělují funkce, například předseda, místopředseda, pokladník nebo sekretář. Některé kluby upřednostňují možnost pravidelného střídání členů klubu na místě předsedy. Jinde jsou jednotlivé funkce obsazeny podle zkušeností a znalostí jednotlivých členů klubu. Samozřejmostí jsou pravidelná setkání klubu, nejlépe v měsíční periodicitě (s ohledem na charakter konkrétního investičního klubu a jeho potřeby).

Jednotliví členové pak do klubu pravidelně vkládají předem dohodnutou částku, ze které hradí jak investice, tak veškeré náklady klubu (například platba za investiční analýzu, právníka apod.). Obvyklý je také vstupní poplatek pro nového člena klubu.

Existují rizika

Značně riziková však může být už sama podstata investičního klubu. Investiční klub sdružuje více fyzických osob, které spravují společné peníze, a proto si musí vzájemně důvěřovat. Vstupovat do investičního klubu s neprověřenými partnery může mít za následek místo zhodnocení finančních prostředků jejich ztrátu. Dalším rizikem je i možná nezkušenost investorů v klubu.

Možností, jak snížit riziko, je vstup do asociace investičních klubů. To ale rozhodně není zadarmo. Za poplatek však získáte také přístup k informacím asociace, jako jsou třeba investiční tipy, nebo k jejímu systému vzdělávání. Mezi známé asociace patří americká National Association of Investment Clubs (NAIC), založená v roce 1951 (také National Association of Investors Corporation nebo Better Investing Community). Asociace je členem The World Federation of Investors. Případně irská The Investment Club Network (TICN).

Investiční kluby a právo

Je třeba také myslet na skutečnost, že do života investičních klubů může negativně zasahovat § 2a zákona č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování, účinný od 26. května 2006. Ten totiž dovoluje shromažďování peněžních prostředků od veřejnosti za účelem jejich společného investování pouze na základě zákona, způsoby a formami tam stanovenými. Na skutečnost, že může zákaz dopadnout na investiční kluby a na obdobné formy společného investování omezeného okruhu osob, upozornil už v září 2006 právník Tomáš Otruba na semináři ministerstva financí. V této ne zcela přehledné situaci je vhodné konzultovat založení investičního klubu s právníkem.

Anketa

Máte osobní zkušenost s investičním klubem?

5 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 16. 1. 2013 19:03