Intervence centrální banky se v srpnu výrazně zvýšily

Intervence ČNB v srpnu podstatně zrychlily a dosáhly dle našich odhadů 90 mld. Kč. Celkově od poloviny července přesáhly 110 mld. Kč.

Na základě našeho odhadu vyplývá, že ČNB za srpen intervenovala zhruba kolem 90 mld. Kč. Uvedená suma vychází z objemu peněz tuzemských bank uložených u ČNB. Celková suma intervencí od poloviny července tak již přesáhla 110 mld. Kč. Finální informace ohledně červencových intervencí se dozvíme teprve následující týden v úterý, kdy bude zveřejněna ČNB statistika devizových obchodů.

Uvedený odhad se (stejně jako v případě našeho předešlého odhadu intervencí) opírá o celkovou sumu korun, kterou tuzemské banky drží u ČNB, a to v rámci  svých celkových rezerv a stažené likvidity ze strany ČNB formou depozitní facility a repo operací. V situaci, kdy ČNB intervenuje a vytváří v systému nové koruny, by se tento objem peněž měl proporčně navýšit.

Objem peněz bank u ČNB může být však kromě samotných intervencí ovlivněn i jinými jednorázovými faktory, v tuto chvíli nejvýznamněji přílivem prostředků z EU fondů (v červnu např. tento příliv dosahoval 43 mld. Kč). Tato eura ČNB bere do svých devizových rezerv a dává vládě nové koruny, čímž dochází také k navyšování celkové korunové likvidity v sektoru. Z dnes zveřejněných informací o vývoji státního rozpočtu za srpen je však patrné, že z Národního fondu bylo v srpnu do rozpočtu převedeno pouze 5 mld. Kč (v červenci byl objem také minimální). Velká část z celkového nárůstu likvidity v sektoru za poslední měsíc tak s velkou pravděpodobností připadá právě na intervence ČNB (celkový objem likvidity je ovlivňován i dalšími faktory, ty by však neměly představovat změny v řádech desítek mld. Kč).

Kumulovaný nárůst objemu peněz bank u ČNB od 17.7.2015 (kdy byly dle ČNB zahájeny poprvé intervence) ve výši 120 mld. Kč je tak pravděpodobně způsoben ve velké míře právě intervencemi ČNB, zatímco na poslední dva červencové týdny připadalo zhruba 20 mld. Kč., v samotném srpnu se dle našich odhadů intenzita intervencí znásobila a dosáhla 90 mld. Kč (viz tabulka).


ČNB, MF, výpočty ING

Co z toho plyne? Dle našich výpočtů by pouhá potřeba dorovnání růstu bilance ECB (související s QE ECB ve výší 60 mld. eur měsíčně) vyžadovala ze strany ČNB intervence v rozmezí 30–40 mld. Kč měsíčně. Srpnová intenzita intervencí tak předčila tento objem téměř dvojnásobně a je tak blíže našemu dánskému scénáři, který simuluje spekulativnímu útoku na úrovni Dánska z počátku tohoto roku (100 mld. Kč za měsíc).

Ačkoli intervence ČNB minulý týden z důvodu finančních turbulencí na světových trzích ustaly, jelikož koruna mírně oslabila, lze očekávat, že příznivý ekonomický vývoj, vysoké přebytky zahraničního obchodu, další QE ECB oslabující euro a případné spekulativní pozice na posílení koruny po exitu z kurzového závazku budou tlačit korunu k hranici 27 EUR/CZK a ČNB bude muset opět dlouhodobě svůj závazek bránit.

V případě, že se intenzita intervencí vrátí na srpnovou úroveň, mohly by v ČNB začít vážnější debaty o možnostech zavedení záporných sazeb, které by učinily korunu méně atraktivní. Očekáváme tak, že bankovní rada ČNB bude v září o této případné možnosti již diskutovat – na rozdíl od srpnového jednání, kdy dle slov guvernéra tato varianta debatována nebyla. Nicméně vzhledem k problematičnosti negativních sazeb v tuzemském sektoru předpokládáme, že ČNB bude raději vyčkávat a bude raději tolerovat několik měsíců intervence i v objemu 100 mld. Kč, než by se k negativním sazbám uchýlila.

Zároveň i při intenzitě intervencí kolem 100 mld. Kč měsíčně by devizové rezervy ČNB do poloviny roku 2016 vzrostly zhruba k 70 % HDP, což je stále pod psychologickou hranicí 85 %, při které se rozhodla švýcarská centrální banka svůj kurzový závazek v lednu tohoto roku opustit. Pokud tak ČNB nebude vnímat velikost svých devizových rezerv jako problém, bude schopná svůj kurzový závazek do poloviny roku 2016 ubránit i při těchto intenzivních objemech intervencí.