Inflace v Německu a ve Francii potvrdí utlumený vývoj cen

Dolar v minulém týdnu proti euru posílil o půl procenta a tento týden otevírá na 1,358 USD/EUR. Posílení bylo dáno hlavně lepšími ekonomickými údaji ze Spojených států, kde byla zveřejněna důležitá data z trhu práce.

Zprávy a události

PMI index ze služeb v eurozóně v červnu marginálně posílil z 49,9 bodu na 50, v Německu pak stoupnul z 52,5 bodu na 56,2, ve Francii naopak poklesnul z 50,5 bodu na 47,6 a v Itálii ztratil z 45,2 na 43,8.

Německé průmyslové objednávky meziměsíčně klesly o 1,7 %, zatímco trh očekával pouze 1,1% pokles. Kalendářně očištěný meziroční růst činil 5,5 % (trh 6,0 %).

České maloobchodní tržby zklamaly poklesem o 0,6 % y/y (trh +3,4 %). Maďarská průmyslová produkce vzrostla o 9,6 % y/y po kalendářním očištění. Meziměsíčně si o 1 % m/m pohoršila.

Inflace v Německu a ve Francii potvrdí utlumený vývoj cen

Dolar v minulém týdnu proti euru posílil o půl procenta a tento týden otevírá na 1,358 USD/EUR. Posílení bylo dáno hlavně lepšími ekonomickými údaji ze Spojených států, kde byla zveřejněna důležitá data z trhu práce.

První optimistické údaje z amerického trhu práce přinesl již ve středu ADP report. Ty se poté potvrdily v oficiální statistice zveřejněné kvůli pátečnímu svátku netradičně již ve čtvrtek. Americká ekonomika podle tohoto reportu vytvořila v červnu 288 tis. nových pracovních míst, což překonalo konsenzus trhu. Snížila se i míra nezaměstnanosti, která klesla na 6,1 %, i přestože došlo k nárůstu pracovní síly. Údaje z trhu práce daly alespoň na chvíli zapomenout na to, že růst amerického HDP za tento rok bude podle všeho pomalejší, než se ještě před pár týdny předpokládalo. Podle ekonomů SG bude Fed díky postupujícímu oživení na trhu práce pokračovat v omezování programu odkupu aktiv. Tento program by měl být ukončen na říjnovém zasedání.

V eurozóně zveřejněné indexy PMI potvrdily, že tamní oživení ztrácí na síle. Tahounem zůstává Německo, i když statistiky z německého trhu práce minulý týden zklamaly, když se již druhý měsíc v řadě snížil počet nezaměstnaných Němců. Nejdůležitější evropskou událostí minulého týdne bylo zasedání ECB. To nepřineslo žádnou změnu její měnové politiky, ale to se od něj ani nečekalo. Předpokládáme, že před dalšími změnami bude ECB chtít znát dopady svých předchozích kroků, hlavně poptávku v dlouhodobých cílených repo tendrech. Mario Draghi na tiskové konferenci naznačil, že objem prostředků v prvních dvou tendrech by mohl dosáhnout až 1 bln. EUR. Draghi také oznámill, že v příštím roce bude ECB zasedat v šestitýdenních intervalech a bude z těchto zasedání zveřejňovat zápisy.    

Americký kalendář ekonomických událostí je pro tento týden poměrně skromný. Pozornost bude upřena na zápis z červnového zasedání Fedu, který by mohl naznačit další směřování americké měnové politiky. V Evropě se sejde v Bruselu euroskupina, aby projednala program ekonomické pomoci Řecku, nicméně se nečeká žádné rozhodnutí. Německá i francouzská průmyslová produkce by měla zaznamenat solidní růst a potvrdit tak odhad ekonomů SG, že v druhém čtvrtletí tyto ekonomiky rostly o 0,3 % q/q. Z dat o cenovém vývoje čekáme potvrzení původního odhadu červnové německé inflace na 1 % y/y. Vývoj francouzských spotřebitelských cen by měl v červnu dosáhnout 0,8 % y/y.   

Červnová inflace ČNB nepotěší

Česká měna v průběhu uplynulého týdne mírně posilovala a ve středu se dostala na úroveň 27,41 CZK/EUR. Ve zbytku týdne pak své útlé zisky korigovala a dnes se dostala zpět k hladině 27,45 CZK/EUR, na které v pondělí otevírala. Kurz se tedy pohyboval v úzkém pásmu pěti haléřů.  Pohyb polského zlotého byl ke koruně zrcadlový. V první polovině týdne mírně oslaboval, aby v druhé polovině své ztráty smazal a nakonec mírně posílil. Od pondělí do pátku si tak připsal čtvrt procenta. Nejhůře si vedl maďarský forint, který v průběhu týdne ztratil 0,2 %.

Minulý týden přinesl příjemné překvapení ve formě revize HDP za první čtvrtletí. České ekonomice se dařilo lépe, než ukazovaly původní odhady, když v prvním čtvrtletí rostla tempem 0,8 % q/q. Předběžný odhad ukazoval na stagnaci a jeho první revize na růst o 0,4 %. Meziroční růst tak dosáhl na 2,9 %, což je nezanedbatelné zrychlení oproti 1,1% růstové dynamice na konci loňského roku. K největší opravě statistici přistoupili u investic, které podle nich dosáhly růstu o 5,8 % y/y. V sektorových účtech, které byly zveřejněny také v pondělí, jsme vyčetli, že se zvýšily hrubé provozní přebytky firem, což by mělo v následujících čtvrtletích podpořit investiční aktivitu firem. Rostoucí ekonomika se odráží i v hospodaření státního rozpočtu. Ten skončil za letošní první pololetí přebytkem 1,5 mld. CZK. Za dobrým výsledkem stojí zejména příjmová strana rozpočtu. Daňové příjmy bez pojistného na sociální zabezpečení se meziročně zvýšily o 8,0 %, inkaso DPH o 7,0 %. Další data z ekonomiky pak přinesla spíše zklamání. Maloobchodní tržby klesly meziročně o 0,6 % a nedosáhly tak ani na ty nejpesimističtější očekávání trhu. Zklamaly zejména prodeje v motoristickém segmentu a prodeje potravin. Na optimismu nepřidal ani červnový PMI index průmyslové aktivity, který zaznamenal propad na 54,7 bodu z květnových 57,3 bodu, což stále představuje slušný výsledek. 

V Polsku v uplynulém týdnu zasedala centrální banka. Ta v souladu s tržním očekáváním ponechala úrokové sazby beze změny na 2,50 %. NBP nicméně opustila svůj závazek neměnit sazby až do konce Q3 14. Ve své prognóze navíc snížila výhled pro inflaci, což výrazně zvyšuje pravděpodobnost snížení sazeb na některém zasedání centrální banky ještě tento rok.

Tento týden by měl potvrdit dobrou výkonost české ekonomiky. Data o květnové průmyslové produkci i zahraničním obchodě by sice měla ukázat mírnou korekci svých růstů z dubna, nicméně meziroční dynamiky by měly zůstat povzbudivé. Očekáváme, že průmyslová produkce v květnu přidala 4,5 % y/y a zahraniční obchod by měl vykázat přebytek 15 mld. CZK. Na obě statistiky již kladně působí oslabení koruny způsobené devizovými intervencemi z loňského listopadu. 

Naopak vývoj inflace v červnu národní bance velkou radost neudělá. Podle našich odhadů by index spotřebitelských cen měl meziročně stagnovat. Existuje však nezanedbatelné riziko, že se inflace ocitne na –0,1 % yoy a to i přes to, že se v červnové inflaci projeví efekt vyšší spotřební daně na cigarety a vliv vyšších dovozních cen v důsledku slabší koruny u jádrových a regulovaných cen.