Hlavní navigace

Inflace v eurozóně dosáhne 39 měsíčního maxima

4. 1. 2017
Doba čtení: 3 minuty

Sdílet

 Autor: Depositphotos
Dnes bude zveřejněn zápis z prosincového zasedání americké centrální banky, na kterém zvýšila sazby i počet očekávaných „hiků“ v letošním roce.

Prosincová inflace v eurozóně zřejmě dosáhne díky vyšším cenám ropy a potravin svého 39 měsíčního maxima. V regionu žádná zajímavější data zveřejněna nebudou.

Zápis ze zasedání Fedu může rozkrýt důvody četnějšího zvyšování úroků

Ve Spojených státech bude dnes zveřejněn zápis z prosincového zasedání americké centrální banky, na kterém přistoupila ke zvýšení úrokových sazeb na 0,5 – 0,75 %. Překvapení přinesla její nová prognóza. Ta v letošním roce počítá s trojím zvýšením sazeb, zatímco minulá předpokládala pouze dvojí vzestup. Co centrální bankéře vedlo ke změně výhledu, bychom se mohli dozvědět ze záznamu z tohoto jednání. S největší pravděpodobností za ním stála vyhlídka na daňové škrty a uvolněnější fiskální politiku, která by měla podpořit růst tamní ekonomiky.

V eurozóně bude dnes zveřejněn první odhad prosincové inflace. Ta by měla vyskočit z listopadových 0,6 % y/y na 1,1 % y/y, což je nejvyšší číslo za posledních 39 měsíců. Inflaci pomáhají vyšší ceny ropy, nízká statistická základna a rostoucí ceny potravin. Inflace by měla růst i v následujících měsících, když za celý letošní rok by v průměru měla dosáhnout 1,5 %. Kromě inflace bude zveřejněn i finální výsledek prosincového kompozitního indexu PMI. Ten by měl být potvrzen na úrovni 53,9 bodu, což by mělo být konzistentní s růstem ekonomiky eurozóny v Q416 o 0,45 % q/q.

Německá inflace nejvýše od roku 2013

Excelentní data přicházela včera z německé ekonomiky. Počet nezaměstnaných v prosinci klesl o 17 tisíc, což výrazně překonalo tržní očekávání na úrovni –5 tisíc. Míra nezaměstnanosti v prosinci stagnovala na šesti procentech, což je nejnižší hodnota od roku 1990. Překvapení přinesla i německá prosincová inflace. Zatímco ještě v listopadu se nacházela na úrovni 0,7 %, v prosinci to bylo již 1,7 %. I tak to ale euro od oslabení neuchránilo. Společná evropská měna během úterního ztratila 0,8 %, když oslabila na 1,035 USD/EUR, což je nejnižší hodnota od ledna 2003. Dolaru prospěl i index ISM, který předčil očekávání. Pozitivně překvapila především jeho cenová složka, která vyletěla na 65,5 bodu. Dnešek kurz otevírá nepatrně výše, na 1,04 USD/EUR.

Na zajímavější data si region bude muset počkat

V Maďarsku dnes budou zveřejněny ceny průmyslových výrobců za listopad. Ty díky vyšším cenám ropy postupně rostou. Ve zbytku regionu bude kalendář prázdný. Trhy tak budou muset obracet pozornost do zahraničí nebo si počkat na pátek, kdy nás čeká řada zajímavých údajů z domácí ekonomiky.

dan_z_prijmu

Koruna vůči dolaru na nejslabší úrovni od roku 2004

Kurz české koruny vůči americkému dolaru včera oslabil na nejslabší úroveň od roku 2004 (až ke 26,10 USD/CZK). Americké měně se daří díky dobré kondici tamní ekonomiky, očekávanému zvyšování úrokových sazeb a plánovaným fiskálním stimulům. Ani další výhled pro kurz koruny vůči dolaru není nikterak příznivý. Dolar se vůči euru v průběhu prvního čtvrtletí pravděpodobně přiblíží k paritě, zatímco kurz české koruny vůči euru bude přibitý u kurzového závazku. Vůči americkému dolaru tak bude česká měna v následujících týdnech nejspíš ještě více ztrácet. Zvrat by mělo přinést až zrušení kurzového závazku, které očekáváme v Q2 17.

Český státní rozpočet nakonec pozitivně překvapil, když za celý loňský rok skončil v přebytku 61,8 miliard korun. To je první přebytek od poloviny devadesátých let. Zároveň je to i výrazně lepší výsledek, než s jakým počítal schválený rozpočet na rok 2016. Ten počítal s deficitem ve výši 70 miliard korun. K dobrému výsledku však v loňském roce přispělo několik mimořádných faktorů. Nejdůležitějším byl konec programového období 2017–2013, který byl spojený s mimořádně vysokou investiční aktivitou v roce 2015. Velká část projektů však byla z fondů EU profinancována až v letošním roce, což vylepšilo příjmovou stranu státního rozpočtu (rozpočet počítal s příjmy ve výši 96 miliard, přiteklo však 158 miliard). Naopak v letošním roce investiční výdaje na projekty spolufinancované z EU poklesly, neboť čerpání peněz z nového programového období 2014–2020 se rozbíhá jen velmi pomalu. K lepšímu výsledku státního rozpočtu přispěla i dobrá kondice domácí ekonomiky. Ta dopomohla k vyšším výběrům na daních z příjmů fyzických i právnických osob. V letošním roce se však stát zřejmě vrátí ke schodkovému hospodaření. Mimořádné faktory již působit nebudou a tak by měl plánovaný schodek dosáhnout 60 miliard korun. Náš výhled je optimističtější, když předpokládá, že schodek dosáhne nakonec 45 miliard.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autorka pracuje jako analytik v Komerční bance.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).